Mince Lucia Vera z Říma
Mince Lucia Vera z Říma pocházejí z let 161–169, kdy Lucius Verus vládl jako první spolucísař Marka Aurelia se stejnou mocí. Jeho římské ražby připomínají hlavně válku s Parthy v letech 161–166, kterou Verus řídil z Antiochie: tituly ARMENIACUS a PARTHICUS MAXIMUS, poraženou Arménii i zajaté Parthy.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný denár císaře Caracally přibližně z roku 206 spojuje portrét mladého příslušníka severovské dynastie s obětní scénou připomínající císařské sliby. Čitelná titulatura,...
Stříbrný denár Septimia Severa z roku 210 zachycuje císaře v závěru jeho vlády, kdy se v titulatuře objevuje přízvisko Britannicus. Reverz se sedící bohyní Salus, ochránkyní...
Římský stříbrný denár císaře Antonina Pia z let 147–148 představuje ražbu z období stability a prosperity císařství. Výrazný portrét panovníka doplňuje stojící postava na...
Stříbrný republikánský denár mincmistra D. Iunia Silana z roku 91 př. n. l. spojuje portrét okřídlené Romy s dynamickým výjevem Victorie řídící dvouspřeží. Ražba vznikla v Římě...
Stříbrný denár římské republiky, ražený v Římě roku 91 př. n. l. za mincmistra Decima Junia Silana. Portrét bohyně Romy a vítězný výjev s bigou připomínají obrazový jazyk...
Republikánský denár Publia Servilia Rulla z roku 100 př. n. l. spojuje přilbovou hlavu Minervy s dynamickým výjevem dvojspřeží. Čitelné jméno mincmistra a zachovalost VF+ z něj...
Subaerátní denár Septimia Severa z roku 209 spojuje císařův ověnčený portrét s motivem bohyně Salus krmící hada. Místy odkryté jádro názorně ukazuje konstrukci postříbřené...
Římský dupondius císaře Commoda z roku 179 spojuje výrazný portrét v paprskové koruně s postavou okřídlené Viktorie nesoucí věnec a palmovou ratolest. Typ RIC III 1614 připomíná...
Římský bronzový as připomíná zbožštěnou Faustinu starší, manželku císaře Antonina Pia. Posmrtný portrét doplňuje personifikace věčnosti a opis AETERNITAS, který spojoval památku...
Stříbrný antoninián císaře Filipa I. Araba připomíná představu věčného Říma. Reverz se sedící personifikací Romy a opisem ROMAE AETERNAE spojuje výraznou císařskou ražbu 3....
Stříbrný antoninián Filipa I. Araba připomíná oslavy nového věku spojené s tisíciletím Říma. Reverz s chrámem o šesti sloupech a sedící Romou propojuje císařskou ražbu s...
Římský bronzový as připomíná zbožštěného Augusta, zakladatele principátu, a zároveň ukazuje, jak Tiberius navazoval na autoritu svého adoptivního otce. Portrét s paprskovitou...
Lucius Verus (130–169) se narodil 15. prosince 130 v Římě a tam také vyrůstal. Po smrti Antonina Pia 7. března 161 odmítl Marcus Aurelius převzít vládu, pokud jeho adoptivní bratr nedostane stejnou moc. Římské říši tak poprvé vládli současně dva císaři.
Většinu vlády věnoval Verus válce s Parthy, kterou řídil převážně z Antiochie. Po dobytí arménského hlavního města Artaxaty roku 163 přijal titul Armeniacus a mince roku 164 oslavily dosazení nového arménského krále Sohaema výjevem s opisem REX ARMENIIS DATVS. Po tažení do Mezopotámie a dobytí Ktésifóntu roku 165 přijal titul Parthicus Maximus a roku 166 Medicus.
Léta 166–168 strávil Verus v Římě. Roku 168 vyrazil s Markem Aureliem proti Markomanům, na zpáteční cestě těžce onemocněl a začátkem roku 169 zemřel. Senát ho poté prohlásil za božského (Divus Verus).
