Mince Maxmiliána II. Habsburského
Maxmilián II. Habsburský (1527–1576) byl římským císařem a českým králem v letech 1564 až 1576. Proslul náboženskou snášenlivostí v době vyostřeného sporu mezi katolíky a protestanty a v českých zemích ústně potvrdil Českou konfesi. Zemřel roku 1576 v Řezně.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný pražský groš Vladislava II. Jagellonského (1471–1516) z Kutné Hory. Nese typický lví štít a legendu s panovníkovou titulaturou. Cenný kus rané habsburské numismatiky s...
Stříbrný pražský groš Vladislava II. Jagellonského (1471–1516) z Kutné Hory. Nese typický lví štít a legendu s panovníkovou titulaturou. Cenný kus rané habsburské numismatiky s...
Stříbrný pražský groš Vladislava II. Jagellonského (1471–1516) z Kutné Hory. Nese typický lví štít a legendu s panovníkovou titulaturou. Cenný kus rané habsburské numismatiky s...
Stříbrný pražský groš Vladislava II. Jagellonského (1471–1516) z Kutné Hory. Nese typický lví štít a legendu s panovníkovou titulaturou. Cenný kus rané habsburské numismatiky s...
Stříbrný pražský groš Vladislava II. Jagellonského (1471–1516) z Kutné Hory. Nese typický lví štít a legendu s panovníkovou titulaturou. Cenný kus rané habsburské numismatiky s...
Stříbrný pražský groš Vladislava II. Jagellonského (1471–1516) z Kutné Hory. Nese typický lví štít a legendu s panovníkovou titulaturou. Cenný kus rané habsburské numismatiky s...
Stříbrný pražský groš Vladislava II. Jagellonského (1471–1516) z Kutné Hory. Nese typický lví štít a legendu s panovníkovou titulaturou. Cenný kus rané habsburské numismatiky s...
Stříbrný pražský groš Vladislava II. Jagellonského (1471–1516) z Kutné Hory. Nese typický lví štít a legendu s panovníkovou titulaturou. Cenný kus rané habsburské numismatiky s...
Stříbrný 1 florin Františka Josefa I. z roku 1863 je typickou oběžnou mincí habsburské monarchie z období před rakousko-uherským vyrovnáním.
Stříbrný 1 florin Františka Josefa I. z roku 1861 je typickou oběžnou mincí habsburské monarchie z období před rakousko-uherským vyrovnáním.
Rakouský stříbrný zlatník z roku 1891 s portrétem císaře Františka Josefa I. a dvouhlavým orlem. Měna habsburské monarchie před zavedením koruny, vyhledávaná sběrateli...
Stříbrný 1 zlatník z roku 1892 s portrétem Františka Josefa I. představuje klasiku uherského mincovnictví druhé poloviny 19. století.
Maxmilián II. Habsburský (1527–1576) se narodil ve Vídni jako nejstarší syn Ferdinanda I. a Anny Jagellonské. Vzdělání získal částečně u dvora svého strýce Karla V. ve Španělsku, kde ho však přísné poměry spíše odpudily a přispěly k jeho pozdějšímu odstupu od nesmiřitelného katolicismu.
Jako mladý muž se sblížil s luterským kazatelem Sebastianem Papem a otevřeně projevoval sympatie k protestantskému učení. Otec i španělská větev rodu na něj naléhali, aby se vrátil ke katolictví, jinak by mohl přijít o nástupnictví. Maxmilián nakonec ustoupil, vnitřně však zůstal umírněný.
Vlády se ujal roku 1564 po otcově smrti a zdědil rozdělenou střední Evropu. Volil cestu smíru, vyhýbal se represím a na svém dvoře zaměstnával učence i umělce bez ohledu na vyznání. Tento postoj mu vynesl důvěru stavů, ale nedůvěru papeže i španělských příbuzných.
Roku 1575 předložili čeští nekatolíci společné vyznání víry, takzvanou Českou konfesi, která spojovala kališníky, luterány i jednotu bratrskou. Císař ji odmítl potvrdit písemně, ústně však přislíbil svobodu vyznání, čímž na čas uklidnil poměry v zemi.
Na jihovýchodě musel čelit osmanské expanzi. Válka o Uhry přinesla jen dílčí výsledky a mír bylo nutné vykupovat pravidelnými platbami, což zatěžovalo pokladnu a oslabovalo jeho postavení.
Zemřel v říjnu roku 1576 v Řezně během říšského sněmu. Podle dobových zpráv odmítl na smrtelném loži přijmout poslední pomazání, což pobouřilo katolické okolí a dobře vystihlo rozpolcenost celého jeho života.
Více se o tomto panovníkovi dočtete v článku Maxmilián II.: Císař mezi křížem, půlměsícem a tolarem.
