Mince Maxmiliána II. Habsburského

Mince Maxmiliána II. Habsburského pocházejí z let 1564–1576, kdy byl římským císařem, českým a uherským králem. V českých zemích razily Praha, Kutná Hora, Jáchymov, Vratislav a od roku 1569 České Budějovice. Roku 1573 se vládní mincovny vrátily od zlatníkové měny k tolarové a přibyl nový nominál – bílý groš.

Řazení produktů

1 položek celkem

Výpis produktů

8ab2181c1635bf79da0b37ae4a7144c94c42a8a
Novinka Video
32 750 Kč

Stříbrný 60krejcar z roku 1566, odpovídající hodnotě jednoho tolaru, byl vyražen za vlády Maxmiliána II. v kutnohorské mincovně. Představuje reprezentativní minci českého...

9351

Ovládací prvky výpisu

1 položek celkem

Uherský dukát Maxmiliána II. Habsburského z roku 1566, mincovna KremniceMaxmilián II. Habsburský (1527–1576) se narodil 31. července 1527 ve Vídni jako prvorozený syn Ferdinanda I. Habsburského a Anny Jagellonské. Roku 1548 se oženil se sestřenicí Marií Španělskou, dcerou Karla V., a měl s ní šestnáct dětí. Od mládí ho přitahovalo luterství a jeho dvorní kazatel Sebastian Pfauser otce znepokojoval; formálně však zůstal katolíkem.

Roku 1562 byl korunován českým králem a zvolen římským králem, o rok později přijal v Prešpurku uherskou korunu. Po otcově smrti v červenci 1564 se ujal vlády v říši i ve svých zemích. V letech 1566–1568 vedl válku s Osmany, v níž padl Szigetvár; mír z roku 1568 ho zavázal platit sultánovi ročně 30 000 dukátů. Roku 1576 ho část polských a litevských magnátů zvolila polským králem proti Štěpánu Báthorymu, potřebnou podporu však nezískal.

Českým stavům vyšel vstříc zrušením kompaktát a roku 1575 jim ústně přislíbil náboženskou svobodu v rámci České konfese. Záhy však vydal mandát proti Jednotě bratrské, a protože žádné z nařízení důsledně neprováděl, ztrácel důvěru na všech stranách. Zemřel 12. října 1576 v Řezně při přípravách na výpravu do Polska a je pohřben v katedrále sv. Víta v Praze. Nástupcem se stal syn Rudolf II., zvolený římským králem už roku 1575.

Zpočátku se razily mince zlatníkové měny, kterou zavedl jeho otec roku 1561; na tolarových nominálech drží panovník říšské jablko s číslicí počtu krejcarů. Roku 1573 se vládní mincovny po dohodě se stavy vrátily k tolarové měně a zároveň zavedly bílý groš o 2,005 g s českým lvem a říšským orlem. Razila ho Praha, Kutná Hora, Jáchymov a České Budějovice, Vratislav ne. Dukátů vzniklo v českých zemích jen málo; v Uhrách je razila Kremnice. Podrobněji o něm píše článek Maxmilián II.: Císař mezi křížem, půlměsícem a tolarem.

Design Shoptak.cz | Platforma Shoptet