Mince Maxmiliána II. Habsburského
Maxmilián II. Habsburský (1527–1576) byl římským císařem a českým králem v letech 1564 až 1576. Proslul náboženskou snášenlivostí v době vyostřeného sporu mezi katolíky a protestanty a v českých zemích ústně potvrdil Českou konfesi. Zemřel roku 1576 v Řezně.
Řazení produktů
Výpis produktů
Pamětní stříbrná mince 10 Kčs z roku 1949 byla vydána k 70. výročí narození Josifa Vissarionoviče Stalina, tehdejšího vůdce Sovětského svazu. Tato emise patří mezi nejznámější...
Pamětní stříbrná mince 50 Kčs z roku 1949 byla vydána k 70. výročí narození Josifa Vissarionoviče Stalina, tehdejšího vůdce Sovětského svazu. Tato emise patří mezi nejznámější...
Československá stříbrná pamětní mince z roku 1970 připomíná 50 let Slovenského národního divadla. Spojuje státní znak s výrazně stylizovanou tváří múzy a připomíná význam...
Československá stříbrná pamětní mince 25 Kčs z roku 1970 připomíná 25. výročí osvobození Československa. Spojuje státní znak s výraznou kompozicí lipových ratolestí a...
Stříbrná československá pamětní mince z roku 1967 připomíná 500. výročí založení Academie Istropolitany. Propojuje motiv historické budovy a její pečeti se státním znakem...
Československá stříbrná pamětní mince 50 Kčs z roku 1978 připomíná 650 let mincovnictví v Kremnici. Spojuje státní znak s kompozicí historických ražeb a připomíná mimořádně...
Stříbrná pamětní mince z roku 1990 připomíná první výročí svatořečení Anežky České. Emise odráží duchovní i společenský význam této události, která se stala symbolem proměn...
Československá pamětní stříbrná mince 50 Kčs z roku 1988 připomíná 300. výročí narození Juraje Jánošíka. Výrazný figurální motiv lidového hrdiny doplňuje státní znak...
Československá stříbrná pamětní mince 100 Kčs z roku 1985 připomíná 150. výročí úmrtí Petra Brandla. Portrétní kompozici doplňují letopočty 1668–1735, zatímco druhá strana nese...
Stříbrná pamětní mince z roku 1987 připomíná 225. výročí založení slavné Báňské akademie v Banské Štiavnici. Emise zdůrazňuje význam této instituce pro rozvoj hornictví,...
Stříbrná pamětní mince k 100. výročí narození Martina Benky oslavuje jednoho z nejvýznamnějších slovenských malířů a zakladatele moderní slovenské výtvarné kultury. K...
Stříbrná pamětní mince z roku 1966 připomíná 1100. výročí Velké Moravy, prvního významného státního útvaru Slovanů na našem území. Emise zdůrazňuje historické kořeny české a...
Maxmilián II. Habsburský (1527–1576) se narodil ve Vídni jako nejstarší syn Ferdinanda I. a Anny Jagellonské. Vzdělání získal částečně u dvora svého strýce Karla V. ve Španělsku, kde ho však přísné poměry spíše odpudily a přispěly k jeho pozdějšímu odstupu od nesmiřitelného katolicismu.
Jako mladý muž se sblížil s luterským kazatelem Sebastianem Papem a otevřeně projevoval sympatie k protestantskému učení. Otec i španělská větev rodu na něj naléhali, aby se vrátil ke katolictví, jinak by mohl přijít o nástupnictví. Maxmilián nakonec ustoupil, vnitřně však zůstal umírněný.
Vlády se ujal roku 1564 po otcově smrti a zdědil rozdělenou střední Evropu. Volil cestu smíru, vyhýbal se represím a na svém dvoře zaměstnával učence i umělce bez ohledu na vyznání. Tento postoj mu vynesl důvěru stavů, ale nedůvěru papeže i španělských příbuzných.
Roku 1575 předložili čeští nekatolíci společné vyznání víry, takzvanou Českou konfesi, která spojovala kališníky, luterány i jednotu bratrskou. Císař ji odmítl potvrdit písemně, ústně však přislíbil svobodu vyznání, čímž na čas uklidnil poměry v zemi.
Na jihovýchodě musel čelit osmanské expanzi. Válka o Uhry přinesla jen dílčí výsledky a mír bylo nutné vykupovat pravidelnými platbami, což zatěžovalo pokladnu a oslabovalo jeho postavení.
Zemřel v říjnu roku 1576 v Řezně během říšského sněmu. Podle dobových zpráv odmítl na smrtelném loži přijmout poslední pomazání, což pobouřilo katolické okolí a dobře vystihlo rozpolcenost celého jeho života.
Více se o tomto panovníkovi dočtete v článku Maxmilián II.: Císař mezi křížem, půlměsícem a tolarem.
