Mince Rudolfa II. Habsburského
Rudolf II. Habsburský (1552–1612) byl římským císařem a českým králem, který přenesl své sídlo do Prahy. Jeho dvůr přitahoval umělce i učence z celé Evropy, závěr vlády však poznamenaly nemoc a spor s vlastním bratrem. Zemřel roku 1612 bez legitimního dědice.
Řazení produktů
Výpis produktů
Malý groš Rudolfa II. z kutnohorské mincovny, ražený roku 1590, představuje drobnou minci českého království z období pozdní renesance. Korunovaný český lev a dobový nápis...
Malý groš Rudolfa II. z kutnohorské mincovny, ražený roku 1590, představuje drobnou minci českého království z období pozdní renesance. Korunovaný český lev a dobový nápis...
Malý groš Rudolfa II. z kutnohorské mincovny, ražený roku 1587, představuje drobnou minci českého království z období pozdní renesance. Korunovaný český lev a dobový nápis...
Stříbrný tolar Rudolfa II. z roku 1601 ražený v Kremnici představuje mistrovský kus renesanční mincovní tvorby s portrétem císaře a říšským orlem.
Stříbrný tolar Rudolfa II. z vídeňské mincovny spojuje výrazný panovnický portrét s korunovaným dvouhlavým orlem. Ražba z roku 1601 představuje působivý doklad habsburského...
Drobné stříbrné platidlo svobodného říšského města Colmar z doby vlády Rudolfa II. představuje typickou ukázku městského mincovnictví Svaté říše římské a každodenního oběhu...
Ovládací prvky výpisu
Rudolf II. Habsburský (1552–1612) se narodil ve Vídni jako syn císaře Maxmiliána II. Osm let dospívání strávil na španělském dvoře svého strýce Filipa II., kde získal přísnou katolickou výchovu i uzavřenou, nedůvěřivou povahu, která ho provázela celý život.
Císařem se stal roku 1576. O sedm let později přesídlil z Vídně do Prahy a učinil z ní na tři desetiletí středisko říše. Pražský hrad se proměnil v rozsáhlý komplex sbírek, dílen a laboratoří, kolem něhož vyrostlo kosmopolitní město.
Císař byl vášnivým sběratelem. Shromáždil jednu z nejvýznamnějších uměleckých a přírodovědných sbírek své doby, takzvanou kunstkomoru, do níž patřily obrazy, hodiny, nerosty i exotické předměty. Portrétoval ho Giuseppe Arcimboldo, jehož skládané podobizny patří k nejznámějším dílům manýrismu.
Na jeho dvoře působili Tycho Brahe a Johannes Kepler, kteří zde formulovali zákony pohybu planet. Vedle skutečné vědy měl Rudolf slabost i pro alchymii a astrologii, což k Praze přitáhlo řadu dobrodruhů.
Postupující duševní choroba jej stále více izolovala. Habsburský rod se proti němu semkl a jeho bratr Matyáš mu postupně odebral Uhry, Rakousy i Moravu. Aby si udržel české stavy, vydal roku 1609 Rudolfův Majestát, který zaručoval náboženskou svobodu.
Poslední pokus o obrat, vpád pasovského vojska roku 1611, skončil neúspěchem a Rudolf byl donucen předat českou korunu Matyášovi. Zemřel v lednu roku 1612 na Pražském hradě, opuštěný a bez potomků z manželského svazku. Jeho sbírky byly po Bílé hoře rozptýleny a část odvezli Švédové roku 1648.
Více se o životě tohoto panovníka můžete dozvědět v článku Rudolf II. – císař alchymie, umění a mincí.
