Rudolf II. (1552–1612), římský císař a český král z rodu Habsburků, patří k nejvýraznějším osobnostem středoevropské historie. Jeho vláda byla silně spjata s Prahou, kterou učinil císařským sídlem a centrem umění, vědy, alchymie a kultury. To vše se výrazně promítlo i do mincovní produkce, která za Rudolfa II. dosáhla pozoruhodné kvality.

Rudolfovy mince byly raženy především v Praze a Kremnici. Mezi nejvýznamnější patří stříbrné tolary, zlaté dukáty a jejich zlomky. Averzy často zobrazují panovníkův portrét s korunkou nebo říšským jablkem a legendou RVDOLPHVS II D G ROM IMP S A G H B REX, reverzy pak habsburského orla, českého lva nebo kombinace císařské heraldiky.

Důležitým aspektem rudolfínských ražeb je jejich umělecká a řemeslná propracovanost. V mnoha případech byly vytvářeny jako reprezentační mince – symboly moci, prestiže a duchovní hloubky panovníka, který byl fascinován astrologií, hermetikou a okultními vědami. I proto jsou tyto mince tak ceněny sběrateli a historiky.

Mnohé ražby z této éry jsou dnes vysoce ceněné nejen pro svou krásu a technické zpracování, ale i kvůli relativní vzácnosti dochovaných exemplářů. Rudolfovy mince zůstávají důležitým svědectvím o zlatém věku císařské Prahy a nesmrtelným odkazem panovníka, který spojil umění a moc.