Mince Rudolfa II. Habsburského
Mince Rudolfa II. Habsburského pocházejí z let 1576–1611, kdy římský císař, český a uherský král vládl od roku 1583 ze svého pražského sídla. Platil mincovní řád z roku 1573 s tolarem, bílým grošem a dukátem; nově přibyl malý groš s českým opisem hodnoty a poprvé se v Čechách razily násobky dukátů.
Řazení produktů
Výpis produktů
Měděný početní groš Rudolfa II. z roku 1584 vznikl v Kutné Hoře jako pomůcka k počítání na početní desce. Korunovaný panovnický monogram a portrét císaře spojují praktický...
Jáchymovský malý groš Rudolfa II. Habsburského z roku 1590 nese českého lva a výrazné označení nominálu MALEY GROSS. Drobná mince spojuje panovnický opis s českou heraldikou a...
Malý groš Rudolfa II. Habsburského, ražený roku 1597 v Kutné Hoře, pochází ze závěru 16. století. Portrétní stranu doplňuje opis, zatímco druhá strana nese korunu, označení...
Zlatý uherský dukát Rudolfa II. z roku 1593 pochází z proslulé kremnické mincovny. Spojuje reprezentativní postavu panovníka s tradičním mariánským motivem a je působivým...
Stříbrné 2 šilinky svobodného hanzovního města Hamburk z doby císaře Rudolfa II. spojují městský znak s říšskou orlicí. Historická ražba z počátku 17. století zaujme výraznou...
Stříbrný tolar Rudolfa II. z vídeňské mincovny spojuje výrazný panovnický portrét s korunovaným dvouhlavým orlem. Ražba z roku 1601 představuje působivý doklad habsburského...
Drobné stříbrné platidlo svobodného říšského města Colmar z doby vlády Rudolfa II. představuje typickou ukázku městského mincovnictví Svaté říše římské a každodenního oběhu...
Ovládací prvky výpisu
Rudolf II. Habsburský (1552–1612) se narodil 18. července 1552 ve Vídni jako syn císaře Maxmiliána II. a Marie Španělské. Od roku 1563 byl s bratrem Arnoštem vychováván na madridském dvoře a do Vídně se vrátil až roku 1571. Roku 1572 byl korunován uherským, 22. září 1575 českým a 1. listopadu 1575 římským králem; po otcově smrti roku 1576 nastoupil na císařský trůn.
Po těžké nemoci roku 1580 se u něj projevila duševní choroba a stále více se uzavíral do soukromí. Roku 1583 přesídlil s dvorem do Prahy, kterou učinil centrem umění, věd a sběratelství pozdní renesance. Od srpna 1593 vedl dlouhou válku s Turky, k níž se přidalo povstání Štěpána Bočkaje v Uhrách. Mladší bratr Matyáš si roku 1608 libeňským mírem vynutil Moravu, Uhry a rakouské země.
Aby si udržel podporu českých stavů, vydal 9. července 1609 Rudolfův majestát, který zaručoval náboženskou svobodu. Po vpádu pasovských vojsk, která měla jeho postavení posílit, abdikoval 23. května 1611 na český trůn ve prospěch Matyáše. Zemřel 20. ledna 1612 v Praze jako poslední císař, který měl v Praze sídlo.
Za Rudolfa II. platil dál mincovní řád z roku 1573. Na přání českých stavů přibyl roku 1577 malý groš za 1/60 tolaru o hmotnosti 1,055 g a ryzosti 390/1000, jediná mince s českým označením hodnoty MALEY GROS. Výrazně stoupla ražba dukátů; Rudolf byl prvním českým panovníkem, který od roku 1589 razil dvoj-, pěti- a desetidukáty. V zemích Koruny české razily mincovny v Praze, Kutné Hoře, Jáchymově, Českých Budějovicích a Vratislavi, v Uhrách mimo jiné Kremnice. O jeho vládě píše článek Rudolf II. – císař alchymie, umění a mincí.
