Mince Štěpána Šlika
Mince Štěpána Šlika vznikaly od roku 1520 v Jáchymově, kde Štěpán Šlik se svými bratry razil na základě usnesení českého sněmu velké stříbrné mince. Těmto jáchymovským tolarům vděčí za jméno tolar i americký dolar. Mincovní právo odňal Šlikům roku 1528 král Ferdinand I. Habsburský.
Řazení produktů
Výpis produktů
Sada československých oběžných mincí z roku 1985 zachycuje každodenní měnu pozdního období ČSSR v plastovém obalu s dobovou prezentací. Je zajímavým celkem pro sběratele...
Stříbrná desetikoruna první republiky z roku 1931 představuje typickou oběžnou minci meziválečného Československa. Vznikla v období hospodářských výzev, ale zároveň symbolizuje...
Zlatý dukát Františka Josefa I. představuje jednu z nejznámějších historických investičních mincí střední Evropy. Tento typ byl ražen po celé období jeho vlády a stal se...
Soubor pěti stříbrných 20krejcarů spojuje ražby Karla Teodora Falckého, Františka II. a Ferdinanda I. z let 1783–1848. Mince pocházejí z Bavorska, Rakouského císařství a...
Zlatých 15 rublů z roku 1897 pochází z období vlády ruského císaře Mikuláše II. Alexandroviče. Typ s úzkým okrajem spojuje panovníkův portrét s korunovaným dvouhlavým orlem...
Měděná mince v hodnotě 2 soldi byla ražena roku 1799 pro hrabství Gorice, které náleželo k habsburským državám, za císaře Františka II. Averz zdobí korunovaný zemský erb v...
Pražský groš z období vlády Václava IV. (1378–1419) je stříbrná mince, která odráží složité časy pozdního středověku a období předhusitských nepokojů.
Stříbrné écu Ludvíka XIV. bylo vyraženo roku 1698 v Rouenu, označeném písmenem B. Portrét krále doplňuje korunovaný znak Francie se třemi liliemi, lemovaný palmovými ratolestmi;...
Stříbrný pražský groš z doby vlády Jana Lucemburského (1310–1346) patří mezi nejznámější středověké mince českých dějin a je ceněným klenotem pro každého sběratele.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1821 ražený ve Vídni. Významná mince vydaná po pádu Napoleona, symbol stability habsburské monarchie.
Impozantní stříbrný tolar Františka II. z roku 1795 ražený v Günzburgu představuje klasický příklad habsburské moci před napoleonskými válkami.
Stříbrný gulden Františka Josefa I. připomínají jeho sňatek s Alžbětou Bavorskou, známou jako Sisi. Spojené portréty císařského páru a svatební obřad zachycují jednu z...
Štěpán Šlik (1487–1526) se narodil v Ostrově a pocházel z hraběcího rodu doloženého od 14. století v Chebu, který za Kašpara Šlika († 1499) získal Loketsko, Ostrov a další panství v severozápadních Čechách. Roku 1516 převzal jako nejstarší syn správu ostrovského panství. Se sedmi bratry využil bohatá stříbrná ložiska u osady Konradsgrün na jižním svahu Krušných hor; z hornické osady vyrostl Jáchymov, který roku 1520 získal postavení svobodného horního města.
S pomocí předních českých pánů, mezi nimi Zdeňka Lva z Rožmitálu, získal Štěpán s bratry usnesením zemského sněmu z 9. ledna 1520 povolení razit vlastní mince. Usnesení dovolovalo razit groše podle kutnohorského vzoru se šlikovským erbem a také větší stříbrné mince v hodnotě rýnského zlatého s polovinami a čtvrtinami. Král Ludvík Jagellonský mincovní právo po váhání potvrdil 17. října 1523 v Budíně. Štěpán padl roku 1526 v bitvě u Moháče.
Velké mince o hmotnosti a ryzosti saského zlatníkového groše se nazývaly tálské groše, německy Joachimsthaler, a z toho vzniklo slovo tolar. Protože nepatřily do české mincovní soustavy, v níž hlavní minci zůstával pražský groš, vyvážely se do Saska; groše s titulem Ludvíka Jagellonského měly podle povolení tvořit třetinu ražby. Na šlikovských tolarech je český lev a svatý Jáchym nad rodovým erbem, portrét vydavatele však žádná šlikovská mince nenese.
Ferdinand I. Habsburský odňal Šlikům mincovní právo roku 1528 s odkazem na výhradu, že ražba nesmí být na újmu zemským právům. Mincovna se stala královskou a Šlikové ji spravovali do roku 1545; po nezdařeném stavovském povstání roku 1547 přišli o zdejší majetky. Podrobněji o Štěpánovi a vzniku tolaru píše článek Štěpán Šlik a jáchymovské tolary: zrod světové měny.
