Mince Volusiana
Mince Volusiana pocházejí z let 251–253, kdy syn Treboniana Galla vládl nejprve jako caesar a pak jako spoluvládnoucí římský císař. Většinu tvoří antoniniány z Říma a syrské Antiochie, dále sestercie, asy a aurei; z krátkého období, kdy byl jen caesarem, pocházejí ražby s titulem PRINCIPI IVVENTVTIS.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný antoninián císaře Volusiana z let 251–253 zachycuje neklidné období římské říše uprostřed 3. století. Reverz s personifikací Pietas, zdůrazňující zbožnost a řád,...
Antoninián císaře Volusiana zachycuje neklidné období římské říše v polovině 3. století. Reverz s personifikací Aequitas, symbolem spravedlnosti a vyrovnanosti, připomíná...
Stříbrný antoninián císaře Volusiana zachycuje neklidné období římské říše v polovině 3. století. Reverz s personifikací vojenské zdatnosti Virtus doplňuje portrét panovníka s...
Ovládací prvky výpisu
Volusianus († 253), celým jménem Gaius Vibius Afinius Gallus Veldumnianus Volusianus, byl synem Treboniana Galla a Afinie Geminy Baebiany; rok jeho narození se přesně nezná. Když vojsko v červnu 251 po bitvě u Abrittu provolalo jeho otce císařem, získal Volusianus hodnost caesara, tedy mladšího spoluvladaře a určeného nástupce. Oženil se se sestrou Hostiliana, mladšího syna padlého císaře Decia.
Hostilianus, kterého Gallus přijal za spoluvládce, zemřel v létě 251; Aurelius Victor uvádí mor, Zosimos vinil z jeho smrti Galla. Volusianus pak dostal titul augusta a v letech 252 a 253 zastával konzulát. Vládu spoluvladařů poznamenala morová epidemie, vpády Gótů na Balkán a Sásánovců do Sýrie, kde roku 253 padla Antiochie. Oba císaři přitom zůstávali v Římě.
Roku 253 se na Dunaji dal provolat císařem vítězný velitel Aemilianus a vytáhl do Itálie dřív, než stačily dorazit posily, které Gallus povolal z Rýna pod velením Valeriána. Vojáci, kteří se obávali silnějšího protivníka, zabili v srpnu 253 u Interamny Galla i Volusiana. Jeho památka byla nejprve odsouzena, za Valeriána však byl zařazen mezi bohy.
Katalog RIC zná pro Volusiana asi dvě stě padesát typů, z velké většiny antoniniánů. Razily je hlavně Řím a Antiochie, několik typů i Mediolanum. Jako caesar se na aureích, antoniniánech i sesterciích objevuje s opisem PRINCIPI IVVENTVTIS, kníže mládeže; jako augustus mimo jiné s rubními opisy IVNO MARTIALIS, PAX AETERNA nebo SAECVLVM NOVVM s chrámem na antiošských antoniniánech.





