Mince Vratislava II.
Mince Vratislava II. pocházejí z let 1061–1092, kdy vládl jako český kníže a od roku 1085 jako první český král. Jsou to stříbrné denáry malého střížku navazující na ražby Spytihněva II. Po královské korunovaci vznikl početný takzvaný královský typ, na němž panovník poprvé nosí korunu.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Fridricha II. Velikého z roku 1785 – autentické svědectví o vrcholném období pruské monarchie a silné vojenské i kulturní éry osvícenského absolutismu.
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1639 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1632 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1635 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Tříkrejcar Jindřicha Šlika byl vyražen roku 1631 v Plané a náleží k šlikovskému mincovnictví první poloviny 17. století. Jeho obraz spojuje složený šlikovský erb s korunovaným...
Stříbrný 24 krejcar z roku 1620 ražený v Kutné Hoře představuje dramatické období stavovského povstání. Výrazná koruna a český lev symbolizují královskou moc a odhodlání země ve...
Patnáctikrejcar Karla II. z Lichtenštejna-Kastelkornu z roku 1694 spojuje olomoucké biskupství s mincovní tradicí Kroměříže. Atraktivní stříbrná ražba připomíná barokní Moravu a...
Stříbrný tříkrejcar Františka Serafína z Ditrichštejna připomíná mincovní právo olomouckých biskupů v období raného baroka. Spojuje výrazný portrét významného moravského...
Stříbrný 1/2 tolar Františka I. z roku 1821 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou...
Stříbrný tolar císaře Františka I. z roku 1826 představuje klasickou ražbu rakouského císařství v období po napoleonských válkách. Mince odráží stabilizaci monarchie a...
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1824 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1820 ražený v Praze. Klasická mince habsburské monarchie s bohatým znakem a císařským portrétem, ceněná pro historickou i sběratelskou hodnotu.
Vratislav II. (asi 1033–1092) byl druhorozeným synem knížete Břetislava I. a Jitky ze Svinibrodu. Po otcově smrti roku 1055 dostal olomoucký úděl, ve sporu se starším bratrem Spytihněvem II. však uprchl k uherskému králi Ondřeji I. a oženil se s jeho dcerou Adlétou. Ta zemřela roku 1062 a Vratislav si vzal Svatavu Polskou; z jeho manželství vzešli mimo jiné knížata Břetislav II., Bořivoj II., Vladislav I. a Soběslav I.
Knížetem se stal po Spytihněvově smrti roku 1061 a mladším bratrům Konrádovi a Otovi vrátil moravské úděly. Roku 1063 zřídil olomoucké biskupství a založil vyšehradskou kapitulu, čímž omezil moc pražského biskupa a vyvolal dlouhý spor s bratrem Jaromírem. Byl věrným spojencem císaře Jindřicha IV. v jeho válkách s německými knížaty i v zápase s papežem a dočasně od něj získal Lužici, Míšeňsko i nárok na Rakousko.
Na sjezdu v Mohuči roku 1085 mu císař udělil královskou hodnost, ovšem jen pro jeho osobu, a 15. června 1086 byl v Praze korunován. Poslední léta poznamenaly spory v rodě, které skončily tím, že za nástupce podle stařešinského řádu určil bratra Konráda. Zemřel 14. ledna 1092 po pádu z koně na lovu a byl pohřben na Vyšehradě; jeho hrob se dosud nenašel.
Vratislavovy denáry malého střížku navázaly na ražby Spytihněva II., jejich jakost však za jeho vlády postupně klesala. Po roce 1085 vznikl početný královský typ s korunou na hlavě panovníka ve dvou variantách: denáry s úzkou korunou mají lepší stříbro než denáry s širokou korunou, a tak podle nich poučení lidé jakostnější minci z oběhu vybírali. Více se o něm dozvíte v článku Vratislav II.: od vyhnance k prvnímu českému králi.





