Mince Zikmunda Lucemburského
Zikmund Lucemburský (1368–1437) byl uherským, německým a českým králem a od roku 1433 římským císařem. Svolal kostnický koncil, na němž byl upálen Jan Hus, a většinu života strávil zápasem o českou korunu. Byl posledním mužským příslušníkem lucemburského rodu.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný konvenční tolar Františka I. Štěpána Lotrinského z roku 1765 spojuje císařský portrét s výrazným znakem Augsburgu. Reprezentativní velká mince připomíná sjednocování...
Stříbrný tolar Fridricha II. Velikého z roku 1786 – autentické svědectví o vrcholném období pruské monarchie a silné vojenské i kulturní éry osvícenského absolutismu.
Frankfurtský stříbrný tolar z roku 1622 nese titul císaře Ferdinanda II. Habsburského a výraznou heraldickou výzdobu. Mince spojuje reprezentaci svobodného říšského města s...
Zlatý dukát z roku 1637 pochází z mincovny svobodného říšského města Norimberku, jednoho z nejvýznamnějších obchodních a řemeslných center Svaté říše římské. Ražba vznikla v...
Zlatý uherský dukát Rudolfa II. z roku 1593 pochází z proslulé kremnické mincovny. Spojuje reprezentativní postavu panovníka s tradičním mariánským motivem a je působivým...
Německé 2 říšské feniky z roku 1938 pocházejí z hamburské mincovny označené písmenem J. Mince s dobovou státní symbolikou připomíná peněžní oběh předválečného Německa. Exemplář...
Stříbrný čtvrt tolar Leopolda I. Habsburského z roku 1701 představuje výraznou ukázku kremnického mincovnictví. Barokní portrét panovníka doplňuje korunovaný dvojhlavý orel s...
Stříbrný 15 krejcar Leopolda I. z pražské mincovny roku 1664 představuje typickou drobnější ražbu habsburské monarchie v době po třicetileté válce. Zaujme vazbou na české země,...
Stříbrný denár Bořivoje II. (cca 1100–1120) s bustou knížete a Kristem na trůnu. Typ Cach 413, vzácnější exemplář z období pozdního středověkého mincovnictví v českých zemích.
Československá stříbrná pamětní stokoruna z roku 1980 připomíná 100. výročí narození politika Bohumíra Šmerala. Portrét od Jiřího Harcuby doplňuje státní znak ČSSR, díky čemuž...
Československá stříbrná stokoruna z roku 1980 připomíná celostátní spartakiádu. Dynamická kompozice cvičenců kontrastuje se státním znakem ČSSR a vytváří výrazný doklad dobové...
Zikmund Lucemburský (1368–1437) byl mladším synem Karla IV. a Alžběty Pomořanské. Otec mu zajistil sňatek s dědičkou uherského trůnu, a Zikmund se tak už jako mladík stal roku 1387 uherským králem. Vládu si tam musel vybojovat proti odbojné šlechtě.
Roku 1396 vedl velkou křížovou výpravu proti Osmanům, která skončila katastrofální porážkou u Nikopole. Přesto se v Uhrách udržel a postupně rozšiřoval svůj vliv v říši, až byl roku 1411 zvolen římským králem.
Jeho hlavním cílem bylo ukončit papežské schizma, které rozdělovalo západní křesťanstvo. Prosadil svolání koncilu do Kostnice, kde se roku 1417 podařilo obnovit jednotu církve volbou jediného papeže.
Týž koncil však rozhodl i o osudu Jana Husa. Zikmund mu vydal ochranný glejt na cestu, nezabránil ale jeho odsouzení a upálení roku 1415. Tato událost mu v českých zemích natrvalo poškodila pověst a vynesla přezdívku liška ryšavá.
Po smrti bratra Václava IV. roku 1419 si nárokoval českou korunu. Husité jej odmítli a následovalo patnáct let válek, během nichž několik křížových výprav pod jeho záštitou utrpělo porážku.
Řešení přinesla až jednání s umírněným křídlem. Basilejská kompaktáta z roku 1436 zaručila kališníkům svobodu vyznání a Zikmund byl konečně přijat za českého krále. Vládl však jen krátce a zemřel v prosinci roku 1437 ve Znojmě.
Jeho smrtí vymřel po meči rod Lucemburků, který dal českým zemím Karla IV. i celé století evropské politiky. Nástupnictví přešlo na jeho zetě Albrechta Habsburského, čímž se české země poprvé dostaly pod habsburskou vládu.
Více se o tomto panovníkovi dočtete v článku Zikmund Lucemburský: Liška ryšavá ve stínu Husovy hranice.
