Mince Zikmunda Lucemburského
Zikmund Lucemburský (1368–1437) byl uherským, německým a českým králem a od roku 1433 římským císařem. Svolal kostnický koncil, na němž byl upálen Jan Hus, a většinu života strávil zápasem o českou korunu. Byl posledním mužským příslušníkem lucemburského rodu.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný 1 zlatník z roku 1892 s portrétem Františka Josefa I. představuje klasiku uherského mincovnictví druhé poloviny 19. století.
Stříbrný 1 zlatník z roku 1888 s portrétem Františka Josefa I. představuje klasiku uherského mincovnictví druhé poloviny 19. století.
Stříbrný 1 zlatník z roku 1885 s portrétem Františka Josefa I. představuje klasiku uherského mincovnictví druhé poloviny 19. století.
Stříbrný 1 zlatník z roku 1884 s portrétem Františka Josefa I. představuje klasiku uherského mincovnictví druhé poloviny 19. století.
Stříbrný 1 zlatník z roku 1887 s portrétem Františka Josefa I. představuje klasiku uherského mincovnictví druhé poloviny 19. století.
Stříbrný 1 zlatník z roku 1886 s portrétem Františka Josefa I. představuje klasiku uherského mincovnictví druhé poloviny 19. století.
Stříbrný 1 zlatník z roku 1883 s portrétem Františka Josefa I. představuje klasiku uherského mincovnictví druhé poloviny 19. století.
Tourský denár Ludvíka IX., jediného francouzského krále prohlášeného za svatého. Reverz se stylizovaným hradem, takzvaným châtel tournois, patří k nejrozšířenějším obrazům...
Anonymní stříbrný denár ražený v Angoulême, který nese jméno krále Ludvíka IX. dlouho po jeho smrti. Takzvané imobilizované ražby si podržely osvědčený obraz i opis po celé...
Stříbrný denár knížectví antiochijského, jednoho z křižáckých států ve Svaté zemi. Averz s portrétem panovníka v přilbě a reverz s latinským křížem ukazují, jak evropští vládci...
Pražský groš Václava II. z roku 1300, tedy z prvního roku ražby mince, která na dvě století ovládla peněžnictví střední Evropy. Averz nese českého lva, reverz královskou korunu...
Pražský groš Karla IV. ražený v Kutné Hoře, tedy mince, která byla po dvě staletí nejdůležitějším platidlem střední Evropy. Averz nese českou královskou korunu, reverz...
Zikmund Lucemburský (1368–1437) byl mladším synem Karla IV. a Alžběty Pomořanské. Otec mu zajistil sňatek s dědičkou uherského trůnu, a Zikmund se tak už jako mladík stal roku 1387 uherským králem. Vládu si tam musel vybojovat proti odbojné šlechtě.
Roku 1396 vedl velkou křížovou výpravu proti Osmanům, která skončila katastrofální porážkou u Nikopole. Přesto se v Uhrách udržel a postupně rozšiřoval svůj vliv v říši, až byl roku 1411 zvolen římským králem.
Jeho hlavním cílem bylo ukončit papežské schizma, které rozdělovalo západní křesťanstvo. Prosadil svolání koncilu do Kostnice, kde se roku 1417 podařilo obnovit jednotu církve volbou jediného papeže.
Týž koncil však rozhodl i o osudu Jana Husa. Zikmund mu vydal ochranný glejt na cestu, nezabránil ale jeho odsouzení a upálení roku 1415. Tato událost mu v českých zemích natrvalo poškodila pověst a vynesla přezdívku liška ryšavá.
Po smrti bratra Václava IV. roku 1419 si nárokoval českou korunu. Husité jej odmítli a následovalo patnáct let válek, během nichž několik křížových výprav pod jeho záštitou utrpělo porážku.
Řešení přinesla až jednání s umírněným křídlem. Basilejská kompaktáta z roku 1436 zaručila kališníkům svobodu vyznání a Zikmund byl konečně přijat za českého krále. Vládl však jen krátce a zemřel v prosinci roku 1437 ve Znojmě.
Jeho smrtí vymřel po meči rod Lucemburků, který dal českým zemím Karla IV. i celé století evropské politiky. Nástupnictví přešlo na jeho zetě Albrechta Habsburského, čímž se české země poprvé dostaly pod habsburskou vládu.
Více se o tomto panovníkovi dočtete v článku Zikmund Lucemburský: Liška ryšavá ve stínu Husovy hranice.
