Mince Zikmunda Lucemburského
Mince Zikmunda Lucemburského pocházejí z jeho padesátileté vlády v Uhrách (1387–1437), kde byla nejvýznamnější mincí zlatý uherský dukát s erbem na líci a sv. Ladislavem na rubu. V Čechách, kde byl korunován roku 1420, se pod jeho jménem pražský groš nerazil a kutnohorská ražba za husitských válek ustala.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Josefa II. vznikl roku 1776 v tyrolské mincovně Hall, v době jeho spoluvlády s Marií Terezií. Reprezentuje velký stříbrný nominál habsburské monarchie i období,...
Stříbrný tolar Františka I. Štěpána Lotrinského, císaře v letech 1745–1765, byl vyražen roku 1764 v mincovně Hall. Líc nese panovníkův portrét, rub korunovaného císařského orla...
Stříbrný půltolar Marie Terezie z roku 1768, ražený v mincovně Hall, patří k vyhledávaným oběhovým mincím habsburské monarchie. Spojuje vysokou úroveň mincovního zpracování s...
Stříbrný konvenční tolar Marie Terezie z roku 1765 pochází z markrabství Burgau. Ražba spadá do období její vlády v letech 1740–1780 a představuje habsburskou měnu zavedenou v...
Tolar Marie Terezie pochází z pozdní fáze její vlády a náleží k ražbám Markrabství Burgau v rámci rakouských zemí. Konvenční tolar představoval významný stříbrný nominál...
Stříbrný tolar Marie Terezie z roku 1763 pochází z tyrolské mincovny Hall a náleží k oběžným ražbám rakouských zemí. Vznikl v době, kdy panovnice upevňovala správu habsburské...
Vzácný tolar Leopolda V. z roku 1621 ražený v Hallu. Výrazný portrét arcivévody, bohatý heraldický revers a výborná zachovalost dělají z této mince atraktivní sběratelský kus....
Stříbrný tolar vznikl roku 1848 za vlády velkovévody Fridricha Františka II., kdy revoluční vlna zasáhla také Meklenbursko-Zvěřínsko. Nominál náleží k měnové soustavě německého...
Stříbrný 1 florin Františka Josefa I. z roku 1867 je typickou oběžnou mincí habsburské monarchie z období před rakousko-uherským vyrovnáním.
Stříbrný 12krejcar z roku 1620 ražený Moravskými stavy v Olomouci představuje mimořádně zajímavý doklad dramatického období českých dějin. Vznikl v době stavovského povstání...
Stříbrný 24krejcar Fridricha Falckého z roku 1620, ražený v Kutné Hoře, patří mezi nejzajímavější mince období tzv. „zimního krále“. Krátká vláda Fridricha na českém trůnu činí...
Stříbrný tolar Fridricha II. Velikého z roku 1785 – autentické svědectví o vrcholném období pruské monarchie a silné vojenské i kulturní éry osvícenského absolutismu.
Zikmund Lucemburský (1368–1437) se narodil 14. února 1368 v Praze jako syn císaře Karla IV. a Alžběty Pomořanské. Po otcově smrti se stal braniborským markrabětem a sňatkem s Marií, dcerou krále Ludvíka I., získal Uhry, kde byl 31. března 1387 korunován králem. Roku 1396 utrpěl porážku od Osmanů u Nikopole. Po smrti Ruprechta Falckého jej kurfiřti 21. července 1411 zvolili římským králem.
Patřil k hlavním postavám kostnického koncilu, který ukončil papežské schizma a odsoudil Jana Husa. Po smrti bratra Václava IV. se roku 1420 dal po porážce na Vítkově korunovat v katedrále sv. Víta českým králem, většina husitských Čech jej však odmítla. Roku 1433 jej papež Evžen IV. korunoval v Římě císařem. Teprve po vyhlášení kompaktát v Jihlavě 5. července 1436 byl přijat za českého krále. Zemřel 9. prosince 1437 ve Znojmě a s ním vymřela česká linie Lucemburků po meči.
Hlavní mincí jeho uherského království byl zlatý dukát z mincovny v Kremnici. Na líci nese čtvrcený erb, v němž se zprvu střídají uherské pruhy s braniborskou orlicí, později s českým lvem, a na rubu stojícího sv. Ladislava se sekerou a říšským jablkem s opisem SANCTVS LADISLAVS REX. Při odchodu z Kutné Hory roku 1422 odvezl Zikmund mincovní odborníky i nástroje; pražské groše se pak ještě několik let nezákonně dorážely razidly Václava IV. Podrobněji o jeho vládě píše článek Zikmund Lucemburský: Liška ryšavá ve stínu Husovy hranice.





