Římské denáry
Římské denáry byly hlavní stříbrnou mincí Říma od druhé punské války kolem roku 211 př. n. l. až do poloviny 3. století, kdy je vytlačil antoninián. Původně platily deset asů, odtud i jméno. Za republiky nesou jména mincmistrů a obrazy bohů, za císařství portréty vládců a jejich rodin.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný denár serratus římské republiky, vydaný C. Naeviem Balbem v Římě roku 79 př. n. l. Averz nese hlavu Venuše, reverz zobrazuje Viktorii řídící trojspřeží. Vroubkovaný...
Stříbrný denár císaře Caracally přibližně z roku 206 spojuje portrét mladého příslušníka severovské dynastie s obětní scénou připomínající císařské sliby. Čitelná titulatura,...
Stříbrný denár císaře Septimia Severa z let 194–195 zachycuje okřídlenou Victorii s věncem a palmovou ratolestí. Východní ražba typu RIC 425 připomíná upevňování vlády...
Stříbrný republikánský denár mincmistra D. Iunia Silana z roku 91 př. n. l. spojuje portrét okřídlené Romy s dynamickým výjevem Victorie řídící dvouspřeží. Ražba vznikla v Římě...
Stříbrný denár římské republiky, ražený v Římě roku 91 př. n. l. za mincmistra Decima Junia Silana. Portrét bohyně Romy a vítězný výjev s bigou připomínají obrazový jazyk...
Republikánský denár Publia Servilia Rulla z roku 100 př. n. l. spojuje přilbovou hlavu Minervy s dynamickým výjevem dvojspřeží. Čitelné jméno mincmistra a zachovalost VF+ z něj...
Dobová či pozdější neoficiální napodobenina římského denáru odkazující portrétem a částí opisu na císaře Septimia Severa. Nepravidelný střížek, hrubé provedení a výrazně...
Barbarská napodobenina denáru císaře Commoda je působivým dokladem toho, jak římské mincovní vzory pronikaly za hranice oficiálního mincovnictví. Dobře patrný portrét doplňuje...
Silně opotřebená barbarská nápodoba římského denáru připisovaného Faustině starší. Nepravidelný střížek a zjednodušené provedení připomínají svébytné napodobování římských vzorů...
Římský denár císaře Septimia Severa spojuje výrazný portrét panovníka s postavou Bakcha na rubu a opisem LIBERO PATRI. Atraktivní antická ražba přibližuje náboženskou symboliku...
Stříbrný denár císaře Maximina Thráka zachycuje jednu z nejvýraznějších osobností římské vojenské epochy 3. století. Portrétní averz doplňuje reverz s Victorií, věncem a...
Stříbrný denár císaře Vitellia z roku 69 připomíná dramatický rok čtyř císařů. Ražba s odkazem na vítězství představuje atraktivní doklad krátké vlády panovníka, jehož mince...
Denár zavedl Řím krátce před rokem 211 př. n. l., v době druhé punské války, spolu s krátce žijícím victoriatem. Vážil v průměru 4,5 g stříbra, tedy 1/72 římské libry, a platil deset asů – latinské deni znamená „po deseti“. Kolem roku 141 př. n. l. byl přeceněn na šestnáct asů, protože bronzové mince mezitím ztratily na váze.
Za republiky razili denáry každoročně obměňovaní mincmistři, kteří na ně dávali svá jména a často i portréty svých předků; jména mincmistrů z mincí zmizela v polovině Augustovy vlády. Zlom přinesl rok 44 př. n. l., kdy se na denárech objevil portrét žijícího Gaia Iulia Caesara. Od té doby patřil líc mince vládci, jeho dědicům a ženám z císařské rodiny.
Za Augusta vážil denár asi 3,9 g, tedy 1/84 libry, Nero ho roku 64 snížil na 1/96 libry. Ryzost, v 1. století přes 90 %, dále klesala, citelně za Septimia Severa, a kolem roku 200 byla pod 60 %. Jeden zlatý aureus měl po celé 1. a 2. století hodnotu 25 denárů.
Roku 215 zavedl Caracalla antoninián za dva denáry a denárů se razilo stále méně, ve větším množství naposledy za Gordiana III. (vládl 238–244). Jako účetní jednotka denár přežil a jeho jméno žije dál v arabském dináru i v italském denaro a španělském dinero, slovech pro peníze. Širší výběr nabízejí římské mince a římské stříbrné mince.
