Římské stříbrné mince
Římské stříbrné mince – denáry a jejich předchůdci – tvořily páteř antického monetárního systému po více než šest století. Od prvních emisí 3. století př. n. l. až po pozdní císařství dokumentují vzestup i pád největší říše starověku.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný denár římské republiky spojuje hlavu bohyně Romy s dynamickým výjevem Victorie řídící dvojspřeží. Ražba mincmistra Decima Junia Silana vznikla roku 91 př. n. l., na...
Stříbrný antoninián císaře Galliena připomíná neklidnou polovinu 3. století. Reverz s personifikací míru Pax, olivovou ratolestí a žezlem vytváří působivý protipól k vojenským...
Stříbrný antoninián císařovny Saloniny připomíná duchovní svět Římské říše 3. století. Reverz s bohyní Segetií stojící v chrámu odkazuje na ochranu úrody a zemědělství. Mince je...
Stříbrný antoninianus Herenie Etruscilly z období krize třetího století zachycuje svět římských císařoven, dynastické reprezentace a ctností, které měly v neklidné době...
Antoninián Gordiana III. z římské mincovny zachycuje období, kdy císařská ražba zdůrazňovala stabilitu a přízeň bohů. Typ LAETITIA AVGN, stříbro, certifikace NGC a hodnocení XF...
Antoninián Gordiana III. z období římské říše představuje atraktivní ukázku mincovnictví neklidného 3. století. Motiv Jupitera jako ochránce panovníka a certifikace NGC dodávají...
Stříbrný denár císaře Vitellia z roku 69 připomíná dramatický rok čtyř císařů. Ražba s odkazem na vítězství představuje atraktivní doklad krátké vlády panovníka, jehož mince...
Siliqua císaře Gratiana z trevírské mincovny dokládá pozdně římské stříbrné mincovnictví západní říše. Ražba z roku 375 spojuje mladého císaře s tradicí města Říma a vítězství.
Stříbrná siliqua Konstantnina II. z Konstantinopole představuje elegantní ražbu pozdně římské říše. Emise s votivním motivem odkazuje na císařskou legitimitu a kontinuitu...
Republikánský denár Sexta Pompeia Fostla z roku 137 př. n. l. připomíná zakladatelský mýtus Říma. Motiv vlčice s Romulem a Remem patří k nejpůsobivějším obrazům římské identity.
Denár císaře Nervy z roku 97 připomíná krátkou, ale klíčovou vládu, která stabilizovala říši po Domitianovi. Atraktivní stříbrná ražba s kněžskou symbolikou a certifikací NGC...
Denár Lucia Calpurnia Pisona Frugiho z roku 90 př. n. l. vznikl v napjaté době spojenecké války. Antická ražba z římské republiky zaujme historickým kontextem a certifikací NGC...
Římské stříbrné mince představují jeden z nejdůležitějších a nejlépe dokumentovaných mincovních systémů v dějinách lidstva. Denár, zavedený kolem roku 211 př. n. l., se stal základním stříbrným nominálem, který po více než čtyři století udržoval stabilitu římské ekonomiky a umožnil expanzi republiky i impéria do všech koutů známého světa.
Raná republikánska éra přinesla vznik charakteristických typů, kdy na rubech mincí dominovala božská dvojspřeží – bohové v kolesnických vozech, zejména Jupiter s Viktorií. Líce nesly portréty božstev, zejména Janova nebo Minervina hlavu, což odráželo náboženskou tradici a republikánské hodnoty. Postupně se objevovaly historické a mytologické motivy spojené s jednotlivými rody mincmistů, což z denárů činilo propagandistické nástroje aristokratických rodin.
Přelom nastal za Julia Caesara, který jako první nechal umístit svůj portrét na mince ještě za svého života. Tato revoluční změna otevřela cestu císařskému kultu a učinila z mincí mocný nástroj politické propagandy. Augustovy reformy pak stabilizovaly hmotnost a ryzost denáru na úrovni, která se udržela po více než dvě století a umožnila vznik jednotného ekonomického prostoru od Británie po Mezopotámii.
Vrchol umělecké kvality římských stříbrných mincí spadá do 1. a 2. století n. l., kdy portréty císařů dosáhly nebývalé životnosti a psychologické hloubky. Denáry Trajana, Hadrina nebo Marca Aurelia patří mezi vrcholy antického portrétního umění. Pro moderní sběratele představují tyto mince fascinující spojení historické autenticity, umělecké kvality a investičního potenciálu, které z nich činí jedny z nejhledanějších numismatických objektů vůbec.
