Sestercie Marca Aurelia
Sestercie Marca Aurelia razila římská mincovna už v letech 140–161, kdy byl dědicem trůnu za Antonina Pia, a pak po celou jeho vládu do roku 180. Tituly v opisu – ARM, PARTH MAX, později GERM a SARM – zachycují války jeho doby; po smrti ho připomněly sestercie s opisem CONSECRATIO.
Řazení produktů
Výpis produktů
Bronzový sestercius císaře Gordiana III. připomíná bouřlivé období římské říše ve 3. století. Reverz se stojícím císařem, kopím a globem vyjadřuje vojenskou autoritu i vládu nad...
Bronzový sesterc Gordiana III. z římské mincovny představuje ražbu mladého císaře z neklidného 3. století. Motiv Laetitia odkazuje na naději, radost a příslib stability po...
Marcus Aurelius (121–180) vládl od 7. března 161 do 17. března 180, v letech 161–169 společně s Luciem Verem a od roku 177 se synem Commodem. Sestercie s jeho portrétem razila římská mincovna už v letech 140–161, kdy byl dědicem trůnu za Antonina Pia; jako císař je pak razil po celou vládu, opět jen v Římě.
Tituly v opisu na líci umožňují sestercie poměrně přesně datovat. Od let 165–166 nese opis M ANTONINVS AVG ARM PARTH MAX, tedy vítěz nad Arménií a Parthy; v polovině sedmdesátých let přibyly během válek na Dunaji tituly GERM a SARM. Rok ražby upřesňuje počet tribunských mocí v opisu na rubu, například TR POT XXII nebo XXIII u sestercií se sedící Aequitas z let 168–169.
Za jeho vlády se zhoršovala stříbrná měna: hned po nástupu snížil ryzost denáru z 83,5 na 79 %. Krátce po jeho smrti v březnu 180 razil Commodus sestercie s opisem DIVVS M ANTONINVS PIVS a rubem CONSECRATIO, které Marka Aurelia připomínají jako zbožštěného císaře.





