Sestercie Volusiana
Sestercie Volusiana jsou mosazné mince syna a spoluvládce císaře Treboniana Galla, ražené v Římě v letech 251–253, za krátké vlády poznamenané morovou epidemií. Vznikaly v době, kdy sestercius ztrácel váhu i kvalitu kovu, protože se razil z přetavených starších mincí, a v oběhu jej zastiňoval znehodnocovaný antoninián.
Řazení produktů
Výpis produktů
Bronzový sestertcus císaře Volusiana pochází z neklidného období krize třetího století. Římská ražba s personifikací Pax připomíná snahu císařského domu zdůraznit mír, stabilitu...
Ovládací prvky výpisu
Volusianus (asi 230–253) byl synem Treboniana Galla. Otec jej v červenci 251 jmenoval caesarem a po smrti spoluvládce Hostiliana v létě téhož roku augustem. Jejich krátkou společnou vládu poznamenala morová epidemie; v srpnu 253 Volusiana u Interamny zabili vlastní vojáci, kteří se chtěli vyhnout boji s uzurpátorem Aemilianem.
Krátce před nástupem Galla a Volusiana zavedl císař Decius (249–251) dvojitý sestercius, minci v hodnotě dvou sestercií. Sestercie Volusiana nesou na líci portrét s vavřínovým věncem a na rubu personifikace se zkratkou SC. V polovině 3. století se sestercius razil hlavně z přetavených starších mincí, chybějící kov se doplňoval bronzem i olovem a ražby bývají tmavší a hrubší než sestercie z počátku století.
