Sestercie z Říma
Sestercie z Říma pocházejí z hlavní mincovny římského císařství, která tento velký mosazný nominál razila od roku 18 př. n. l. za Augusta až do vlády Aureliána. Podle katalogu RIC vznikla v Římě naprostá většina všech známých typů sestercií, ostatní mincovny je razily jen krátce a v menším rozsahu.
Řazení produktů
Výpis produktů
Bronzový sesterc Gordiana III. z římské mincovny představuje ražbu mladého císaře z neklidného 3. století. Motiv Laetitia odkazuje na naději, radost a příslib stability po...
Sestercius byl v císařství mosazná mince z orichalka v hodnotě čtvrt denáru. V Římě se začal razit v roce 18 př. n. l. a jeho první série nesou místo portrétu na jedné straně dubový věnec s opisem OB CIVIS SERVATOS, na druhé jména tří úředníků mincovny s titulem IIIVIR A A A F F kolem velkého nápisu S C. Zkratka senatus consulto pak na římských sesterciích zůstala až do 60. let 3. století.
Římská mincovna byla po celé 1. a 2. století hlavním zdrojem sestercií pro celou říši. Mimo Řím je ve větší míře razilo jen Lugdunum v Galii, hlavně za Nerona a Vespasiána. Nejvíc typů z Říma známe z doby Hadriána, Antonina Pia a Marka Aurelia, kdy se na rubech střídaly personifikace ctností, božstva, stavby i události vlády a sestercie se razily i pro císařovny, například obě Faustiny.
Ve 3. století razila římská mincovna sestercie dál pro Maximina Thráka, Gordiana III., Filipa Araba, Decia i Treboniana Galla. Poslední větší série vznikly za Valeriána a Gallièna a katalog RIC zná z Říma už jen několik typů z Aureliánovy vlády (270–275). Po nich se sestercius přestal razit.





