8 zlatník

8 zlatník (osmizlatník, často označovaný také jako dvacetifrank) je rakouská zlatá obchodní mince zavedená v 19. století pro větší platby a ukládání hodnoty. Patří k mincím, které měly být snadno přijatelné i v mezinárodním obchodě díky jasně daným parametrům a stabilnímu obsahu zlata.

Historie

8 zlatník vznikl v době, kdy se evropské státy snažily zjednodušit přeshraniční platby a sjednotit představu o „obchodním zlatě“. Rakousko zavedlo tento nominál na základě zákona z 9. března 1870. Osmizlatník byl koncipován jako mince, s níž se počítalo nejen v domácím prostředí, ale i ve styku se zahraničím – proto se pro něj vžil i název dvacetifrank, který připomíná příbuznost s tehdejšími evropskými zlatými typy.

V praxi se osmizlatník nepoužíval jako „kapesní“ oběživo. Šlo o zlatou minci vyšší hodnoty, která se uplatnila spíše při větších platbách, v obchodě, při vyrovnání účtů nebo jako forma rezervy. U takových mincí se kladl důraz na důvěru: stát garantoval parametry, aby byla mince snadno ověřitelná a přijímaná bez zdlouhavého zkoušení.

Zajímavé je, že 8 zlatník se razil i po zavedení korunové měny roku 1892. To ukazuje, že obchodní zlaté mince často žijí déle než konkrétní měnová soustava, protože poptávka po „známém“ typu zlata přetrvává. U osmizlatníku se uvádí, že jeho ražba pokračuje ve vídeňské mincovně s tímto letopočtem jako novoražba i v pozdější době, takže datum na minci nemusí automaticky znamenat skutečný rok vyražení konkrétního kusu.

Parametry, použití a sběratelský význam

8 zlatník je popisován jako zlatá obchodní mince o hmotnosti 6,452 g. U zlatých nominálů tohoto typu je důležitý nejen letopočet, ale i kontext ražby: vedle historických kusů se na trhu mohou vyskytovat i pozdější novoražby, které navazují na tradiční typ. Pro sběratele to znamená, že při určování je vhodné rozlišovat mezi mincí jako historickým dokladem určité doby a mincí jako pozdější ražbou stejného typu.

Z hlediska zachovalosti je zlato odolné vůči korozi, ale citlivé na mechanické poškození. Škrábance, otlaky a nešetrné čištění jsou na zlatých mincích dobře viditelné a mohou snižovat sběratelskou hodnotu. U obchodních ražeb je zároveň běžné, že se kusy skladovaly ve větším množství, takže drobné „kontaktové“ stopy nemusí být výjimkou. U kvalitních exemplářů se cení zejména čistý povrch, ostré detaily reliéfu a absence výrazných zásahů.