Osmizlatník
Osmizlatník (dvacetifrank) je zlatá rakouská obchodní mince ražená na základě zákona z 9. března 1870 o hmotnosti 6,452 gramu a ryzosti 900/1000. Tato prestižní investiční mince s portrétem Františka Josefa I. byla ražena i po zavedení korunové měny v roce 1892. Vídeňská mincovna pokračuje v její výrobě dodnes jako oficiální novoražby s historickým letopočtem 1892.
| Hodnota | 8 zlatých = 20 franků |
|---|---|
| Právní základ | zákon z 9. března 1870 |
| Kov | zlato |
| Hmotnost | 6,452 g |
| Ryzost | 900/1000 |
| Obsah ryzího zlata | 5,807 g |
| Průměr | 21 mm |
| Novoražba | letopočet 1892, mincovna Vídeň |
Historie
Osmizlatník vznikl jako zlatá obchodní mince podle standardu Latinské měnové unie, k níž Rakousko nepřistoupilo; stříbrná zlatníková měna monarchie zůstala v platnosti. Zákon ze dne 9. března 1870 stanovil přesné parametry nových zlatých mincí - čtyřzlatník a osmizlatník. Tyto nominály odpovídaly francouzským 10 a 20 frankům, což usnadňovalo mezinárodní obchod a zajišťovalo širokou akceptaci rakouských mincí v celé Evropě.
První osmizlatníky byly vyraženy ještě roku 1870 s portrétem císaře Františka Josefa I. od rytce Josefa Tautenhayna. Avers nesl poprsí panovníka s nápisem FRANCISCVS IOSEPHVS I D G IMPERATOR ET REX, revers zobrazoval dvouhlavého orla s habsburským erbem a označení hodnoty 8 FL - 20 FR. Toto dvojí označení vyjadřovalo ekvivalenci s francouzským systémem.
Masová produkce osmizlatníků začala v hlavní mincovně ve Vídni, označené značkou A. Postupně se připojila i Kremnica (KB), kde se razil uherský typ 8 forintů.
Zásadní změna nastala s měnovou reformou v roce 1892, kdy Rakousko-Uhersko přešlo na korunovou měnu. Obsahem zlata odpovídal osmizlatník zhruba 19 korunám nového systému. Zákonným platidlem zůstal i v korunové měně a jeho ražba pokračovala jako obchodní mince pro mezinárodní platby. Zajímavostí je, že všechny pokorunové ražby nesou jednotný letopočet 1892, bez ohledu na skutečný rok výroby.
Rakouská mincovna razí osmizlatníky s letopočtem 1892 jako oficiální novoražby dodnes. Tyto moderní exempláře jsou mezi investory velmi oblíbené pro svou nízkou přirážku nad cenou zlata a mezinárodní uznání.
V českých zemích byly osmizlatníky oblíbenou investiční a tezaurační mincí. Během komunistického režimu bylo jejich držení nelegální, ale mnoho rodin je přesto uchovávalo jako rodinné poklady. Po roce 1989 se osmizlatníky vrátily na český trh a patří mezi nejobchodovanější investiční mince.
Technické parametry a varianty
Osmizlatník má přesně definované technické specifikace: hmotnost 6,452 gramu, obsah ryzího zlata 5,807 gramu (900/1000), průměr 21 milimetrů a tloušťku 1,2 milimetru. Tyto parametry odpovídají standardu Latinské měnové unie, což zajišťovalo mezinárodní kompatibilitu.
Existuje několik typových variant podle účesu císaře a detailů orla. Nejcennější jsou ražby s mladým portrétem Františka Josefa I. z let 1870-1872.
K 60. výročí vlády Františka Josefa I. roku 1908 vyšly jubilejní ražby už jen v korunové měně; osmizlatník se dál razil pouze s letopočtem 1892. Existují také zkušební ražby a odražky v jiných kovech, které dosahují vysokých cen na aukcích.
