Forint

Forint je maďarská měna s kódem HUF, zavedená 1. srpna 1946 po nejhorší hyperinflaci v dějinách. Za jeden forint se tehdy vyměňovalo pengő v hodnotě čtyřky s devětadvaceti nulami. Formálně se dělí na sto fillérů, ty ale dávno neobíhají – nejnižší mincí v oběhu je dnes pětiforint.

Historie

Jméno forint je mnohem starší než měna, kterou dnes označuje. Vychází z florénu, zlaté mince florentské republiky, která se ve středověku stala vzorem pro celou Evropu. Uherské království razilo vlastní zlaté forinty z kremnického zlata už od 14. století a jejich pověst byla srovnatelná s benátským dukátem – kremnické zlato patřilo k nejčistším, jaké se v Evropě těžilo.

Novodobý forint se ale zrodil z katastrofy. Maďarské pengő zasáhla po druhé světové válce hyperinflace, která nemá v dějinách obdoby: ceny se zdvojnásobovaly zhruba každých patnáct hodin a v oběhu skončily bankovky s nominály, pro které bylo potřeba vymýšlet nová slova. Vytištěna byla i bankovka na sto trilionů pengő.

Měnová reforma 1. srpna 1946 tomu udělala konec. Přepočítací poměr činil jeden forint za 4×10²⁹ pengő – tedy za čtyřku s devětadvaceti nulami. Celá hodnota veškerého pengő v oběhu se v ten den rovnala zlomku jednoho forintu. Nová měna se opřela o zlaté rezervy vrácené ze zahraničí a stabilizovala se překvapivě rychle.

Za socialismu držel forint pevný kurz a byl neplně směnitelný. Po roce 1989 prošel obdobím vysoké inflace a postupného uvolňování, plné směnitelnosti dosáhl roku 2001. Maďarsko je členem Evropské unie, ale euro dosud nepřijalo, takže forint zůstává v oběhu dodnes.

Filléry z oběhu zmizely postupně kvůli inflaci – ražba skončila v 90. letech a poslední byly staženy roku 1999. Od té doby se ceny v hotovosti zaokrouhlují a měna se formálně dělí na sto dílů, které nikdo neuvidí. Stejný osud potkal i české haléře, jen o devět let později.

Maďarské ražby ve sbírkách

Uherské a maďarské mincovnictví je pro české sběratele blízké téma, protože obě země po staletí sdílely panovníky. Uherské zlaté forinty a dukáty patří k vyhledávaným ražbám a v katalozích se objevují souběžně s českými; jejich cena se odvíjí od panovníka, mincovny a ročníku.

Zvláštní postavení má Kremnica, jedna z nejstarších nepřetržitě činných mincoven na světě – razí od roku 1328 a funguje dodnes na Slovensku. Její značka je pro určování uherských ražeb klíčová a mince z kremnického zlata mají mezi sběrateli zvuk.

Z novodobých ražeb jsou zajímavé stříbrné pamětní forinty, které Maďarsko vydává pravidelně k výročím a osobnostem, a inflační bankovky pengő z roku 1946. Ty jsou dostupné a levné, protože jich byly vytištěny miliardy, ale jako doklad hospodářského rozvratu jsou názorné jako málokterý jiný předmět.