Abbásovci

Abbásovci (750-1258) byli druhá velká muslimská chalífská dynastie vládnoucí více než pět století, která se proslavila jako tvůrci zlatého věku islámské civilizace, zakladatelé Bagdádu jako "města míru" a patroni vědy, literatury a umění, ale postupně ztratili politickou moc ve prospěch vojenských správců a nakonec zanikli během mongolské invaze. Abbásovci jsou v numismatice významní díky bagdádským dinárům a dirhamům s chalífskými tituly a koránskými verši dokumentujícím pět století islámské kulturní hegemonie.

Historie

Dynastie vznikla roku 750 abbásovskou revolucí vedenou potomky al-Abbáse, strýce proroka Muhammada, kteří svrhli Umajjovce slibem rovnosti všech muslimů bez ohledu na etnický původ. Revoluce začala v Chorasánu s podporou perských mawálí (nearabských muslimů) a černých vlajek abbásovských armád postupovaly přes Irák až k rozhodující bitvě na Zábu.

As-Saffáh (750-754), první abbásovský chalífa, systematicky vyhladil umajjovskou dynastii až na Abd ar-Rahmána I., který unikl do Španělska. Tím skončila arabská dominance v islámském světě a moc se přenesla na kosmopolitní říši s perským, tureckým a dalšími vlivy vedle arabských tradice.

Al-Mansúr (754-775) založil nové hlavní město Bagdád roku 762 na strategické pozici mezi Tigridem a Eufratem. "Město míru" (Madínat as-salám) bylo plánovitě stavěno jako kruhovité město s chalífským palácem v centru a stalo se největším městem světa s milionem obyvatel během svého vrcholu.

Hárún ar-Rašíd (786-809) ztělesňoval vrchol abbásovské moci a stal se legendární postavou Tisíce a jedné noci. Jeho dvůr v Bagdádu rivaloval s byzantskou Konstantinopolí a františkým Aachem. Hárún udržoval diplomatické vztahy s Karlom Velikým a jeho vláda představovala golden age islámské civilizace.

Dům moudrosti (Bajt al-hikma) založený al-Ma'múnem (813-833) se stal centrem překladatelského hnutí, kde byly řecké filozofické a vědecké texty překládány do arabštiny. Abbásovci patronovali učence jako al-Chvárizmi, al-Kindí a Hunajn ibn Ishák, čímž zachovali antické dědictví pro budoucí generace.

Kulturní syntéza charakterizovala abbásovské období kombinací arabských, perských, řeckých a indických tradic. Bagdádský dvůr přitahoval básníky, filozofy, matematiky a astronomy ze všech koutů známého světa. Vznikly klasické díla arabské literatury a rozvinula se islámská jurisprudence a teologie.

Turecký praetorian guard začal dominovat od 9. století, kdy al-Mu'tasim zavedl turecké mameluky jako osobní stráž. Tito turečtí vojáci postupně získali kontrolu nad chalífy a stali se skutečnými vládci. Chalífové si zachovali náboženskou autoritu, ale ztratili politickou moc.

Fragmentace říše nastala v 10. století vznikem nezávislých dynastií jako Fátimovci v Egyptě, Umajjovci ve Španělsku a lokální emírové v Persii a střední Asii. Abbásovci si udrželi kontrolu pouze nad Irákem, zatímco jejich titulární autorita byla uznávána ve vzdálených provinciích.

Seldžucké sultanáty od 11. století fakticky ovládly abbásovský chalífát, zatímco chalífové sloužili jako náboženské figurheads legitimizující tureckou vojenskou moc. Bagdád zůstal centrem islámské učenosti, ale politická moc ležela u sultánů v Isfáhánu a později v Anatolii.

Mongolská invaze roku 1258 definitivně ukončila abbásovský chalífát, když Hülegü chán dobyl Bagdád a nechal zavraždit posledního chalífu al-Musta'sima. Konec Abbásovců symbolizoval zánik klasické islámské civilizace a přechod k turkicko-mongolské nadvládě na Blízkém východě.

Abbásovci v numismatice

Abbásovské mincovnictví navázalo na umajjovskou tradici čistě islámských mincí s arabskými nápisy, ale rozvinulo sofistikovanější kaligrafii a širší geografické rozšíření. Bagdádské mincovny razily standardní dináry a dirhamy sloužící jako vzor pro celý islámský svět od Španělska po střední Asii.

Charakteristickými prvky abbásovských mincí jsou chalífská jména a tituly jako "amír al-mu'minín" (vůdce věřících) a "khalífat Alláh" (Boží námitek) v elegantní kúfické kaligrafii. Časté jsou koránské verše zdůrazňující náboženskou legitimitu dynastie a jednotnost islámského společenství (ummy).

Regionální abbásovské mince dokumentují rozlehlost chalífátu od Chorasánu po Maghreb s místními variantami stylu a obsahující jména místních governorů. Kvalita a standardizace abbásovských emisí vytvořila jednotný monetární systém usnadňující obchod po celé islámské říši.

Pozdní abbásovské mince z období fragmentace často nesou jména skutečných vládců (seldžuckých sultánů, local warlordů) vedle chalífského jména, což dokumentuje politickou realitu degradované abbásovské moci. Přesto si abbásovské symboly zachovaly prestiž legitimizující místní dynastie.

Zajímavosti

• Bagdád - jejich hlavní město bylo největší městem světa v 9. století s milionem obyvatel.
• Dům moudrosti - jejich akademie zachránila řecké filozofické texty pro západní civilizaci.
• Hárún ar-Rašíd - jejich nejslavnější chalífa se stal hrdinou Tisíce a jedné noci.
• Černé vlahy - jejich revoluční symboly ovlivnily islámskou ikonografii na staletí.
• 508 let vlády - nejdelší trvající chalífát v islámské historii až do mongolské invaze.