Alpaka

Alpaka je slitina mědi, niklu a zinku, které se přezdívá nové stříbro. Vypadá jako stříbro, ale žádné stříbro neobsahuje. Používá se na příbory, hudební nástroje a bižuterii a objevuje se i u pamětních medailí – proto je dobré vědět, co znamená. Stříbrnou barvu má i bez stříbra.

Historie

Slitina se vyráběla v Číně už ve starověku pod názvem pakfong a do Evropy se dostala v 18. století jako obchodní zboží. Když se ji podařilo napodobit, začala se v 19. století vyrábět průmyslově a rychle nahradila stříbro tam, kde šlo hlavně o vzhled.

Vznikaly z ní příbory, tácy, svícny a kalamáře pro měšťanské domácnosti, které si stříbro nemohly dovolit. Obchodní názvy měly zákazníka spíš zmást než poučit – alpaka, nové stříbro, argentan, Neusilber – všechny označují slitinu bez jediného gramu drahého kovu.

Kvůli dobrým mechanickým vlastnostem se používá dodnes. Odolává korozi, dobře se leští a hlavně netlumí zvuk, takže z ní bývají těla dechových nástrojů a struny. Ve strojírenství slouží na součásti, kde se cení odolnost proti vlhku.

Alpaka a mince

V numismatice se alpaka objevuje ve dvou rolích a je dobré je nesměšovat. První je legitimní: řada moderních pamětních medailí a žetonů je z alpaky nebo z niklových slitin ražena zcela otevřeně, protože jde o připomínkový předmět, ne o investici. Cena takového kusu je daná zpracováním a nákladem, ne materiálem.

Druhá role je problematická: alpaka je oblíbeným materiálem napodobenin. Vypadá jako stříbro, dá se z ní udělat přesvědčivá kopie historické mince a prodává se pak jako „stříbrná". Rozdíl pozná měření – stříbro má hustotu 10,49 g/cm³, alpaka podstatně nižší, takže mince o správném průměru bude lehčí, než by měla být.

Praktická vodítka: pravé stříbro časem tmavne a vytváří patinu, alpaka zůstává světlá nebo do žluta. Stříbro je nemagnetické – ale to platí i pro alpaku, takže magnet sám nestačí. Rozhoduje hmotnost a průměr, případně punc. Kdo prodává minci jako stříbrnou, měl by ryzost uvést; když ji neuvádí, je namístě se zeptat.