Anglikánství

Anglikánství jako specifická forma protestantismu vzniklá odtržením anglické církve od Říma za Jindřicha VIII. vytvořilo jedinečnou mincovní tradici kombinující katolické a reformované prvky, která se projevovala zobrazením panovníka jako hlavy církve s titulem Fidei Defensor. Anglické, irské a koloniální mince s královskými portréty, heraldickými symboly a latinskými nápisy vyjadřovaly prostřednictvím střídmé náboženské symboliky politickou i církevní supremaci anglické koruny od roku 1534 až po současnost.

Historie

Anglikánství vzniklo roku 1534, kdy parlament schválil Akt o supremaci ustanovující Jindřicha VIII. za hlavu anglické církve místo papeže. Tato změna se okamžitě projevila na mincích – Jindřich si ponechal titul Fidei Defensor (Obránce víry) udělený mu papežem roku 1521, ale zkratka FID DEF nebo FD na mincích nyní znamenala obránce anglikánské, nikoliv katolické víry. První anglikánské mince z let 1534–1547 zachovávaly katolickou ikonografii, pouze bez papežských symbolů.

Edward VI. (1547–1553) jako první protestantský anglický král zavedl výrazně reformované prvky do mincovnictví. Jeho šilinky a koruny nesly anglické biblické nápisy jako TIMOR DOMINI FONS VITAE (Bázeň Páně je pramen života) nebo IHC AVTEM TRANSIENS PER MEDIVM ILLORVM IBAT (Ježíš však prošel jejich středem). Edwardovy mince byly první anglické ražby bez zobrazení svatých nebo Panny Marie, což vyvolalo odpor konzervativních oblastí.

Marie I. Tudorovna (1553–1558) se pokusila o rekatolizaci, což se projevilo návratem tradičních katolických symbolů na mince včetně obrazu svatého Jiří. Její manžel Filip II. Španělský byl zobrazen na anglických mincích, což bylo vnímáno jako národní ponížení. Po její smrti Alžběta I. (1558–1603) definitivně ustanovila anglikánskou církev jako via media mezi katolicismem a kalvinismem, což se odrazilo v umírněné mincovní ikonografii bez extrémů obou stran.

Stuartovská dynastie přinesla napětí mezi anglikánstvím a rostoucím puritánstvím. Jakub I. (1603–1625) razil první mince sjednoceného království s nápisem MAG BRIT (Velká Británie) a zachoval anglikánskou symboliku. Karel I. (1625–1649) prosazoval vysokou církev blízkou katolicismu, což se projevilo návratem některých tradičních motivů. Jeho poprava a Cromwellův puritánský protektorát (1649–1660) znamenaly dočasné přerušení anglikánské tradice – mince Commonwealthu nenesly královský portrét ani náboženské symboly.

Restaurace monarchie roku 1660 obnovila anglikánské mincovnictví. Karel II. (1660–1685) zavedl motiv čtyř štítů symbolizujících Anglii, Skotsko, Irsko a Francii uspořádaných do kříže. Slavná revoluce 1688 potvrdila protestantský charakter monarchie – Vilém III. a Marie II. razili mince s heslem PAX ET IVSTITIA zdůrazňujícím mírovou povahu jejich vlády. Akt o nástupnictví 1701 zajistil, že pouze protestanté mohou zasedat na anglickém trůně, což garantovalo kontinuitu anglikánské symboliky.

Gruzínské a viktoriánské období (1714–1901) standardizovalo anglikánskou mincovní ikonografii. Panovnický portrét s titulem DEI GRATIA a FID DEF, královské erby, svatý Jiří zabíjející draka a personifikace Britannie se staly stálými motivy. Viktoriina zlatá libra s obrazem svatého Jiří od Benedetta Pistrucciho z roku 1817 představuje dokonalé spojení národní a náboženské symboliky. Moderní britské mince zachovávají tyto tradiční prvky, ačkoliv jejich náboženský význam ustoupil do pozadí.

Anglikánské prvky v britském mincovnictví

Titul Fidei Defensor a jeho zkratky FD nebo FID DEF představují nejtrvalejší anglikánský prvek na britských mincích, používaný nepřetržitě od Jindřicha VIII. po Karla III. Tento titul vyjadřuje ústavní roli panovníka jako nejvyšší hlavy anglikánské církve a ochránce protestantské víry. DEI GRATIA (z Boží milosti) zdůrazňuje božský původ královské moci v anglikánské teologii, která spojuje duchovní a světskou autoritu v osobě monarchy.

Heraldické symboly na anglikánských mincích kombinují národní a náboženské významy. Královské erby s lvem a jednorožcem, mottem DIEU ET MON DROIT (Bůh a mé právo) a řádem podvazku s heslem HONI SOIT QUI MAL Y PENSE představují syntézu feudální tradice a reformované víry. Tudor rose, skotský bodlák a irský trojlístek symbolizují jednotu království pod anglikánskou korunou.

Svatý Jiří jako patron Anglie zůstal na mincích přes protestantskou reformaci, ale jeho zobrazení bylo zbaveno katolických atributů. Na sovereignech a korunách je zobrazen jako rytíř zabíjející draka, symbol vítězství dobra nad zlem interpretovaný v anglikánském kontextu jako triumf reformované víry nad papežským drakem. Britannie s trojzubcem a štítem představuje sekularizovanou verzi ochránkyně protestantského národa.

Zajímavosti

• Jediná anglická mince s hebrejským nápisem byla petice crown Olivera Cromwella z roku 1656 s citátem ze Žalmů, ražená pro plánovanou readmisi Židů do Anglie po 350 letech vyhnanství
• Gun money Jakuba II. ražené v Irsku 1689–1691 během jeho pokusu o rekatolizaci nesly datum podle starého katolického kalendáře, zatímco Vilémovy protestantské mince používaly nový kalendář
• Maundy money – speciální stříbrné mince rozdávané panovníkem chudým na Zelený čtvrtek – představují jedinou živou liturgickou tradici anglikánství spojenou s mincemi, praktikovanou dodnes
• Jindřich VIII. nechal přerazit konfiskované klášterní poklady včetně relikviářů na mince s vlastním portrétem, což katolíci považovali za rouhání a protestanti za očistu od modlářství
• Viktorie byla jediná britská panovnice zobrazená na mincích s korunou – všechny ostatní královny včetně Alžběty II. byly zobrazovány bez koruny jako výraz anglikánské skromnosti