Boleslav I. Chrabrý

Boleslav I. Chrabrý (967–1025) byl polský kníže z rodu Piastovců a první polský král, který v letech 1003–1004 krátce vládl také jako český kníže. Syn Měška I. a Doubravky Přemyslovny využil dynastické krize českého státu k osobnímu převzetí vlády v Čechách a pokračoval v ražbě českých mincí podle tradičních vzorů.

Historie

Boleslav I. Chrabrý se narodil roku 967 jako syn polského knížete Měška I. z rodu Piastovců a Doubravky, dcery českého knížete Boleslava I. Ukrutného. Po matce byl tedy Přemyslovcem a bratrancem českých knížat Boleslava III. Ryšavého, Jaromíra a Oldřicha. Po otcově smrti v roce 992 se prosadil v boji se svými bratry a stal se polským knížetem. Byl velmi ambiciózním a energickým panovníkem i schopným vojevůdcem, který usiloval o rozšíření své říše a povznesení mezinárodní prestiže Polska. Oslabení českého knížectví po smrti Boleslava II. Pobožného v roce 999 využil k přímým vojenským zásahům - téměř vzápětí přepadl českou posádku v Krakově a připojil Malopolsko ke svému státu. Podobný osud potkal krátce nato i Moravu a část Slovenska. V roce 1002 obsadil polský kníže české země a na pražský knížecí stolec dosadil Vladivoje, muže přemyslovského původu. Po Vladivojově smrti počátkem roku 1003 se vlády znovu ujal Boleslav III. Ryšavý s polskou podporou, ale ten nechal vzápětí po svém příchodu do Prahy vyvraždit rod Vršovců, z něhož pocházel i jeho zeť. Čechové rozezlení tímto bezectným činem se obrátili s prosbou o pomoc na polský dvůr. Boleslav Chrabrý povolal Boleslava III. k sobě, nechal pobít jeho doprovod, knížete pak oslepit a uvěznit. Poté se Boleslav Chrabrý ujal vlády v českém knížectví osobně na základě svého pokrevního příbuzenství s Přemyslovci. V Čechách ho zpočátku vítali jako osvoboditele od Boleslavovy krutovlády, ale všeobecné uznání si nezískal. Největší problém představovala změna na říšském trůně, kde po smrti Oty III. nastoupil Jindřich II., který nepřiznal Boleslavu postavení, jehož nabyl za předchůdce. Císař Jindřich II. se postavil na stranu vyhnaného knížete Jaromíra a zahájil roku 1004 tažení do Čech. Boleslav Chrabrý musel Čechy urychleně opustit, ponechal si však Moravu, kterou ovládal až do roku 1019.

Během své vlády v Čechách Boleslav Chrabrý pokračoval v ražbě českých mincí podle zavedených vzorů, aby legitimizoval svou vládu a udržel ekonomickou kontinuitu. Razil stříbrné denáry v českých mincovnách, pravděpodobně v Praze a Vyšehradu, které si zachovaly standardní váhu a obsah stříbra předchozích českých knížat. Na líci mincí používal různé formy svého jména - "BOLEZLAWS", "BOLISLAWS" nebo zkráceně "BOLES" s tradičním titulem "DVX". Motivy na rubu zůstaly typicky české - různé typy křížů, chrámy nebo ruku s požehnáním, což mělo demonstrovat kontinuitu s českou panovnickou tradicí a jeho legitimní nárok na trůn. Kvalita ražby byla vysoká, což dokazuje, že si polský panovník udržel fungující mincovní aparát i během své krátké vlády. Jeho mince z českého období jsou důležitou numismatickou památkou na pokus o vytvoření rozsáhlé západoslovanské říše pod polskou hegemonií. Po vypuzení z Čech pokračoval Boleslav v dlouhém konfliktu se Svatou říší římskou až do uzavření Budyšínského míru v roce 1018. V roce 1025 se nechal se souhlasem papeže korunovat prvním polským králem, ale o dva měsíce později zemřel.

Význam pro investory a sběratele

Mince Boleslava Chrabrého z jeho českého období jsou mezi sběrateli mimořádně vzácné a ceněné díky velmi krátkému období ražby (pouze jeden rok) a unikátní historické situaci. Představují jedinečnou kapitolu českého mincovnictví jako doklad polské hegemonie a pokusů o sjednocení západoslovanských zemí. Na numismatickém trhu dosahují velmi vysokých cen a jsou považovány za špičkové sběratelské kusy českých středověkých mincí.

Příklady

Nejznámější jsou denáry s nápisem "BOLEZLAWS DVX" a tradičním českým křížem na rubu, typ s chrámem navazující na přemyslovské vzory, či mince s rukou a požehnáním. Vzácné jsou exempláře se zkráceným jménem "BOLES" a kusy s polsko-českými kombinacemi motivů. Některé mince nesou specifické detaily ražby, které dokládají přechodné období mezi polskou a českou mincovní tradicí.

Zajímavosti

• Boleslav Chrabrý je jediným polským panovníkem, který kdy razil mince s českým knížecím titulem
• Jeho mince z roku 1003-1004 dokumentují pokus o vytvoření první západoslovanské unie v dějinách
• Navzdory krátkému panování dokázal udržet vysokou kvalitu českého mincovnictví a kontinuitu výroby
• Po jeho vypuzení z Čech si ponechal Moravu až do roku 1019, kdy ji dobyl kníže Oldřich
• Byl posledním cizím panovníkem, který vládl v Čechách až do rakouské nadvlády
• Jeho Budyšínský mír z roku 1018 potvrdil nezávislost Polska na Svaté říši římské