Boleslav III.
Boleslav III. (999–1002, 1003) byl český kníže z dynastie Přemyslovců, syn Boleslava II., jehož krátká a bouřlivá vláda představuje období vnitřních zmatků a přechodné ztráty samostatnosti českého státu. Jeho panování bylo poznamenáno krutostí vůči vlastní rodině a následným vyhnanstvím.
Historie
Boleslav III., narozený pravděpodobně kolem roku 980, byl synem knížete Boleslava II. a neznámé manželky. Po smrti svého otce 7. února 999 nastoupil na český knížecí stolec jako legitimní dědic. Jeho vláda však od samého počátku byla provázena řadou násilností na obyvatelstvu i ve vlastní rodině, což rychle podkopalo jeho autoritu a legitimitu.
Ihned po nástupu k moci se Boleslav III. pokusil zbavit svých potenciálních rivalů z řad vlastní rodiny. Jednoho ze svých bratrů, Jaromíra, nechal vyklestit, aby ho zbavil možnosti zplodit legitimní dědice. Druhého bratra, Oldřicha, se dokonce pokusil zavraždit. Oba bratři se však zachránili útěkem k německému králi Jindřichovi II. (973–1024), kde hledali ochranu a podporu proti tyranskému bratrovi.
Boleslavova krutost a zvůle nakonec vyvolala v Čechách povstání. Šlechta i lid se postavili proti krutovládci, který ztratil jakoukoliv podporu. Situace se pro něj stala neudržitelnou, takže byl nucen prchnout ze země. Útočiště našel na polském dvoře svého bratrance Boleslava Chrabrého, který měl vlastní ambice ohledně českého trůnu.
V Čechách byl během Boleslavova exilu v letech 1002–1003 dosazen na knížecí stolec Vladivoj, příbuzný Přemyslovců podporovaný Boleslavem Chrabrým. Po Vladivojově brzké smrti roku 1003 byl Boleslav III. opět navracen na knížecí stolec, tentokrát s podporou polského knížete. Jeho druhá vláda však trvala jen velmi krátce.
Přes slib, že se nebude mstít svým odpůrcům, kníže opět začal rozpoutávat vlnu násilí a vraždění. To vedlo k definitivnímu rozhodnutí české šlechty zbavit se tyrana. Boleslav III. byl nucen definitivně opustit zemi a odešel znovu do exilu. Podle kronikáře Kosmy zemřel oslepen kdesi v Polsku, přičemž různé prameny uvádějí různá data jeho smrti – Kosmas uvádí rok 1037, což by znamenalo nezvykle dlouhý život v exilu.
Krátká a bouřlivá vláda Boleslava III. představuje jedno z nejtemnějších období raných českých dějin. Jeho krutost a neschopnost vládnout vedly k dočasné ztrátě samostatnosti českého státu, který se na čas dostal pod polskou nadvládu Boleslava Chrabrého. Teprve návrat Jaromíra s podporou říše roku 1004 obnovil přemyslovskou kontinuitu na českém trůně.
Mincovnictví a hospodářství
Boleslav III. navázal na mincovnictví svého otce Boleslava II., i když v mnohem omezenějším rozsahu. Razil denáry v mincovnách Praha a Vyšehrad, přičemž kontinuita mincovní produkce svědčí o snaze udržet alespoň základní hospodářské funkce státu i během politických zmatků.
Jeho mince jsou výrazně vzácnější než ražby jeho předchůdce, což naznačuje jejich významně nižší produkci. Tato skutečnost odpovídá krátkému trvání jeho vlády a hospodářskému úpadku způsobenému vnitřními nepokoji. Menší objem ražby také odráží oslabení centrální moci a narušení obchodních cest během občanských nepokojů.
Rozlišení některých typů denárů od ražeb Boleslava II. a Boleslava Chrabrého není doposud jisté, což komplikuje přesné numismatické datování. Tato nejistota je způsobena podobností jmen panovníků a nedostatkem jednoznačných rozlišovacích znaků na mincích. Mince Boleslava III. byly obsaženy především v nálezech Chrášťany (1897) a Chodovlice (1928).
Zajímavosti
- Jeho pokus o vraždu vlastního bratra Oldřicha patří k nejkrutějším činům v přemyslovské dynastii
- Byl jediným českým knížetem, který musel dvakrát opustit zemi kvůli povstání vlastních poddaných
- Jeho oslepení v polském exilu bylo typickým byzantským způsobem zbavení politického soupeře moci
- Přes svou krutost se dožil nezvykle vysokého věku, pokud je správné Kosmovo datum smrti 1037
- Jeho vláda trvala celkově pouze asi dva roky, přesto způsobila dlouhodobé oslabení českého státu