Boleslav III.

Boleslav III. Ryšavý (asi 970–1037) byl český kníže z dynastie Přemyslovců, který vládl v bouřlivých letech 999–1002 a krátce v roce 1003. Navzdory krátkému a nestabilnímu panování pokračoval v ražbě stříbrných mincí podle vzorů svého otce Boleslava II. Pobožného, čímž udržel kontinuitu českého mincovnictví v období politických otřesů.

Historie

Boleslav III. se narodil kolem roku 970 jako syn Boleslava II. Pobožného a nejmladší z jeho synů. Přezdívku "Ryšavý" dostal podle barvy vlasů, ale podle některých pramenů také pro svou prudkou povahu. Po otcově smrti v roce 999 převzal vládu, ale jeho pozice byla od počátku nestabilní. Musel čelit odporu českých velmožů, kteří se obávali jeho autoritářského stylu vlády a upřednostňovali jeho staršího bratra Jaromíra. Situaci zkomplikovaly dynastické spory a intervence polského knížete Boleslava Chrabrého, který podporoval Boleslavovy soupeře. V roce 1002 byl Boleslav III. vyhnán z Čech a na trůn dosadil polský kníže Vladivoje Vladivojovce. Během svého třiceti měsíčního panování se Boleslav snažil udržet ekonomickou stabilitu země, proto pokračoval v ražbě mincí podle osvědčených vzorů svého otce. Jeho mincovny v Praze a pravděpodobně i Vyšehradu produkovaly stříbrné denáry a feniky s tradičními motivy. Krátce se vrátil k moci v roce 1003 s podporou německého krále Jindřicha II., ale již po několika měsících byl definitivně sesazen. Zbytek života strávil v německém exilu, kde zemřel roku 1037. Navzdory krátkému panování představuje jeho ražba důležité období v dějinách českého mincovnictví, protože dokázala přežít politické otřesy a udržet kvalitní standardy.

Mince Boleslava III. technicky navazovaly na vysoké standardy svého otce Boleslava II. Stříbrné denáry si udržely váhu kolem 1,35-1,40 gramu s obsahem stříbra 80-90%, zatímco feniky vážily 0,4-0,6 gramu s obsahem stříbra 70-85%. Průměr denárů činil 19-20 milimetrů, feniky měly průměr 13-15 milimetrů. Na líci se objevuje panovnické jméno ve formách "BOLEZLAVS", "BOLIZLAVS" nebo zkráceně "BOLES", často doplněné titulem "DVX". Rub mincí obsahoval tradiční křesťanské motivy - nejčastěji různé typy křížů, chrám nebo ruku s požehnáním. Kvalita ražby byla stále vysoká, i když v některých případech lze pozorovat mírný pokles preciznosti oproti otcovým mincím, což pravděpodobně odráží politické nepokoje a časový tlak při výrobě. Nápisy zůstaly čitelné a motivy dobře rozpoznatelné, což dokazuje, že mincířské dílny si udržely svou profesionální úroveň i v bouřlivém období.

Význam pro investory a sběratele

Mince Boleslava III. jsou mezi sběrateli velmi ceněné právě pro svou vzácnost způsobenou krátkým obdobím ražby. Reprezentují přechodné období v českých dějinách a jejich historická hodnota často převyšuje numismatickou. Na trhu se objevují méně často než mince jeho otce, což z nich činí vyhledávané sběratelské kusy s rostoucí investiční hodnotou. Zachovalé exempláře dosahují na aukcích vysokých cen.

Příklady

Nejznámější jsou denáry s nápisem "BOLIZLAVS DVX" a křížem na rubu, typ s chrámem navazující na otcovy vzory, či mince s rukou a požehnáním. Vzácné jsou feniky se jménem "BOLES" a exempláře s variantami křížových motivů. Některé mince nesou specifické detaily ražby, které pomáhají určit konkrétní období jeho vlády. Přechodné typy z roku 1003 jsou mimořádně vzácné.

Zajímavosti

• Boleslav III. byl posledním přemyslovským knížetem, který razil mince s tradičními motivy 10. století
• Jeho mince jsou jedny z mála dokladů kontinuity státní správy během dynastických krizí
• Některé exempláře nesou stopy spěšné ražby, což odráží politické napětí jeho doby
• Po jeho vyhnání se kvalita českých mincí dočasně snížila pod cizí vládou
• Boleslavovy mince z roku 1003 patří k nejvzácnějším českým mincím vůbec
• Navzdory krátkému panování dokázal udržet mincovní produkci na úrovni nejlepších evropských dvorů