Bořivoj II.
Bořivoj II. (asi 1064 – 2. února 1124) byl český kníže z dynastie Přemyslovců vládnoucí v období 1100–1107 a 1117–1120. Syn krále Vratislava II. a Svatavy Polské se stal symbolem přemyslovských rozbrojů na počátku 12. století, kdy se začaly vleklé boje o český knížecí stolec.
Historie
Bořivoj II. se narodil kolem roku 1064 jako syn českého krále Vratislava II. a jeho třetí manželky Svatavy Polské. Jeho bratry byli Břetislav II., Vladislav I. a Soběslav I. Již jako mladík získal vojenské zkušenosti, roku 1083 pomáhal společně s Wiprechtem z Grojče dobýt Řím pro císaře Jindřicha IV. Na český trůn ho roku 1099 dosadil starší bratr Břetislav II., což odporovalo stařešinskému řádu a odstartovalo dlouhé přemyslovské rozbroje. V letech 1099–1100 spravoval také moravské úděly – brněnský a znojemský. Po Břetislavově smrti v prosinci 1100 se stal českým knížetem, ale hned roku 1101 musel čelit vojenské výpravě Oldřicha Brněnského, nejstaršího žijícího Přemyslovce, který měl podle stařešinského práva nárok na trůn. V zájmu míru nakonec Oldřichovi vrátil brněnský úděl a jeho bratru Litoldovi Znojemsko. Roku 1103 se zapojil do bojů o polský trůn a získal od Boleslava III. Křivoústého tisíc hřiven. Roku 1107 ho lstí sesadil z trůnu Svatopluk Olomoucký a Bořivoj musel uprchnout do Polska. Po Svatoplukově zavraždění roku 1109 se pokoušel získat trůn zpět, ale byl uvězněn císařem Jindřichem V. Teprve roku 1117 mu bratr Vladislav I. postoupil vládu, ale už roku 1120 ho opět sesadil. Bořivoj odešel do vyhnanství do Uher, kde zemřel 2. února 1124.
Jako český kníže měl Bořivoj II. právo ražby mincí, kterého využíval k financování svých vojenských výprav a politických ambic. Razil stříbrné denáry malého střížku o průměru kolem 16 mm a hmotnosti pod 1 gram podle vzoru zavedených Břetislavem I. kolem roku 1050. Jeho mince byly raženy pravděpodobně v pražské mincovně ze stříbra dováženého ze zahraničí. Denáry vykazovaly typickou ikonografii přemyslovského mincovnictví – křesťanské symboly jako kříže, chrámové průčelí nebo stylizované postavy světců. Nápisy obsahovaly jeho jméno často ve formě „BORIVOIVS DVX" (Bořivoj, kníže) nebo odkazy na křesťanské patrony. Kvalita jeho mincí postupně klesala v důsledku častých válečných konfliktů a potřeby rychle získat finanční prostředky na žold vojákům. Roku 1100 se oženil s Helbirgou Babenberskou, dcerou rakouského markraběte Leopolda II., čímž posílil vazby na rakouský dvůr.
Význam pro investory a sběratele
Bořivojovy denáry jsou mezi sběrateli vysoce ceněny pro svou historickou hodnotu a relativní vzácnost vyplývající z bouřlivé doby jeho vlády. Jejich sběratelská hodnota je vysoká vzhledem k dokumentovaným nálezům v význačných pokladech denárového období. Pro numismatiky představují důležitý doklad přemyslovských rozbrojů a přechodu od jednotné státní moci k roztříštěnosti. Investiční potenciál roste díky rostoucímu zájmu o raně středověké české mince a jejich roli v evropském kontextu 12. století.
Příklady
Nejznámější exempláře Bořivojových denárů byly objeveny v mimořádném pokladu z Kutnohorska z roku 2020, který čítá více než 2150 mincí z první čtvrtiny 12. století, včetně ražeb Vratislava II., Břetislava II. a Bořivoje II. Další významné nálezy pocházejí z Bořitovského pokladu objeveného roku 2016, který obsahoval 802 moravských a českých denárů. Typické jsou mince s průměrem 15–16 mm a hmotností 0,5–0,8 gramů razené z mincovní slitiny obsahující stříbro s příměsí mědi a olova.
Zajímavosti
Bořivoj II. byl prvním českým knížetem, jehož nástup na trůn znamenal definitivní konec stařešinského řádu ustanoveného Břetislavem I. a začátek éry přemyslovských rozbrojů trvajících až do roku 1197. Zajímavé je, že během svého života dvakrát vládl českému knížectví s přestávkou deseti let, což bylo v přemyslovských dějinách výjimečné. Jeho manželka Helbirga Babenberská mu porodila pět dětí včetně Jaromíra Jemnického a Spytihněva, kteří pokračovali v rodinné tradici. Moderní archeologické nálezy jeho denárů v pokladech z Kutnohorska a Bořitova dokazují, že jeho mince cirkulovaly po celých českých zemích a byly ukrývány v době nejistoty jako cenné majetkové zásoby. Jeho pohřeb na Pražském hradě v chrámu sv. Víta symbolicky uzavřel éru prvních přemyslovských králů a knížat.