Caracalla

Caracalla (188-217) byl římský císař vládnoucí v letech 211-217, syn císaře Septimia Severa, který se proslavil Antoninským ediktem udělujícím římské občanství všem svobodným obyvatelům říše a stavbou monumentálních Caracallových lázní v Římě. Caracalla je v numismatice významný díky svým aureům a denárům s charakteristickými portréty zobrazujícími jeho tvrdé rysy a vojenský vzhled, které odrážejí autoritářskou povahu jeho vlády.

Historie

Marcus Aurelius Antoninus, známější jako Caracalla, se narodil 4. dubna 188 v Lugdunu (Lyon) jako starší syn císaře Septimia Severa a Júlie Domny. Přezdívku "Caracalla" získal podle gallského pláště s kapucí, který rád nosil a který zavedl jako módní trend v Římě. Od mládí byl připravován na císařskou vládu a společně se svým mladším bratrem Getou byl roku 198 povýšen na titul Caesar a později Augustus.

Společná vláda s bratrem Getou začala roku 211 po smrti Septimia Severa v Eboracu (York) během britského tažení. Septimius Severus na smrtelné posteli údajně řekl svým synům: "Buďte zajedno, obohacujte vojáky a ignorujte všechny ostatní." Bratři však nesnášeli jeden druhého a jejich rivalita okamžitě ohrožovala stabilitu říše. Římská říše byla fakticky rozdělena na dvě části, každý bratr kontroloval část paláce i administrativy.

Zavraždění Gety 26. prosince 211 ukončilo dvojvládu nejkrutějším způsobem. Caracalla pozval bratra na smírnou schůzku v jejich matčiných komnatách, kde ho nechal zavraždit prétorianskou stráží před očima Júlie Domny. Následovala brutální čistka - Caracalla nechal popravit tisíce Getových příznivců, včetně senátorů, vojáků a dokonce gladiátorů, kteří podporovali jeho bratra.

Autoritářská vláda charakterizovala zbývající Caracallovo panování. Císař se opíral především o armádu, zvýšil žold vojákům a rozšířil početní stavy legií. Senát ztratil téměř veškerý vliv a Caracalla vládl jako vojenský diktátor. Financování zvýšených vojenských výdajů vyžadovalo nové daně a debasement mincí, což vedlo k první vážné inflaci v císařství.

Constitutio Antoniniana roku 212 představovala nejvýznamnější Caracallův legislativní čin. Tento edikt udělil římské občanství všem svobodným mužům v celé říši, čímž formálně ukončil rozdíl mezi Římany a peregrini (cizinci). Ačkoliv motivace byla pravděpodobně fiskální - noví občané museli platit dědickou daň - edikt měl dalekosáhlé důsledky pro romanizaci a právní sjednocení říše.

Stavební program zahrnoval největší římské lázně - Thermae Antoninianae (Caracallovy lázně), které pojaly 1600 návštěvníků současně. Tento architektonický zázrak s knihovnou, gymnasii a uměleckými galeriemi demonstruje Caracallův smysl pro monumentalitu a snahu o popularitu u římského lidu. Lázně fungovaly až do 6. století a dodnes patří k nejpůsobivějším římským ruinám.

Germánské kampaně (213-214) na Rýně ukázaly Caracallovu vojenskou povahu. Císař osobně vedl útoky proti Alamanům a dalším germánským kmenům, ale místo rozhodujícího vítězství se spokojil s tributy a zajatci. Caracalla miloval vojenský život a identifikoval se s Alexandrem Velikým, jehož obdivoval a napodoboval i v oblékání.

Východní výprava (214-217) proti Parthské říši byla Caracallovým posledním a nejambicióznějším podnikem. Císař plánoval zopakovat Alexandrovy výboje a dobýt celý Blízký východ. Výprava začala úspěšně dobytím severní Mezopotámie, ale skončila tragicky císařovou smrtí během příprav na další kampaň.

Smrt Caracally 8. dubna 217 u Carrhae představovala klasickou pretoriánskou conspiracy. Prétorianský prefekt Macrinus nechal císaře zavraždit během zastávky na cestě do chrámu, údajně kvůli obavám o vlastní život. Caracallova smrt ukončila severovskou dynastii na jejím vrcholu moci a zahájila období vojenských císařů.

Caracalla v numismatice

Caracallovy mince jsou charakteristické realistickými portréty zobrazujícími císařovu hrubou tvář s výraznou čelistí, krátkými kudrnatými vlasy a často zamračeným výrazem. Na rozdíl od idealizovaných portrétu dřívějších císařů ukazují Caracallovy mince jeho skutečné rysy včetně asymetrické tváře a drsného vzhledu. Tyto portréty odrážejí autoritářskou povahu jeho vlády a vojenskou identitu.

Nejčastější motivy na rubech zahrnují vojenské symboly - VIRTVS AVG (císařská udatnost), VICTORIA AVG (císařské vítězství), MARS VLTOR (Mars mstitel) a FORTVNA REDVX (návrat štěstěny). Caracalla často používal propagandistické nápisy zdůrazňující své vojenské úspěchy a odlišující ho od civilního bratra Gety. Časté jsou také motivy související s jeho identifikací s Alexandrem Velikým.

Pamětní mince CONSECRATIO razené po Caracallově smrti Macrinem dokumentují snahu nového režimu legitimizovat se prostřednictvím zbožštění předchůdce navzdory jeho nepopularitě u senátu. Tyto mince zobrazují Caracallu na pohřební hranici nebo ve společnosti bohů, ale jsou vzácnější než podobné emise pro oblíbenější císaře.

Caracallovy mince jsou také významné pro měnovou historii, protože dokumentují první výraznou debasaci stříbrných denárů od dob Nerona. Stříbrný obsah klesl z 83% na 52%, což odráží finanční tlaky způsobené zvýšenými vojenskými výdaji. Tato inflační politika měla dlouhodobé důsledky pro římskou ekonomiku 3. století.

Zajímavosti

• Constitutio Antoniniana učinila z 30 milionů obyvatel říše římské občany během jediného dne, což byla největší naturalizace v historii.
• Caracallovy lázně byly největší v antickém světě a jejich ruiny dodnes dominují římské krajině s klenbami vysokými 38 metrů.
• Alexander komplex vedl Caracallu k vytvoření "makedonské falángy" z germanských zajatců a napodobování Alexandrova oblečení.
• Bratrova damnatio memoriae vedla k systematic ničení všech Getových portrétů a nápisů po celé říši.
• Gladiátorské zápasy osobně absolvoval a údajně v aréně zabil více než tisíc lidí během svých "performancí".