Černínové

Černínové z Chudenic byli jedním z nejmocnějších a nejbohatších českých šlechtických rodů, kteří od šestnáctého století po tři staletí formovali politické, kulturní a hospodářské dějiny českých zemí. Rod proslul diplomatickými službami habsburskému dvoru, výstavbou monumentálního Černínského paláce v Praze a nashromážděním obrovského majetku včetně práv na těžbu drahých kovů, které dodávaly suroviny pro mincovny.

Historie

Rod Černínů pochází ze západočeské vsi Chudenice, kde jsou doloženi od čtrnáctého století jako drobná šlechta. Vzestup rodu začal v šestnáctém století, kdy se Černínové přidali k habsburské straně a získávali úřady ve státní správě. Zásadní postavou byl Humprecht Černín (1560-1628), který se stal karlštejnským purkrabím a nejvyšším mincmistrem Českého království. V této funkci kontroloval kutnohorské a jáchymovské mincovny a dohlížel na ražbu českých tolarů a drobných mincí. Jeho syn Heřman Černín z Chudenic (1576-1651) pokračoval v budování rodového bohatství a získal hraběcí titul.

Nejvýznamnějším členem rodu byl Humprecht Jan Černín (1628-1682), císařský vyslanec v Benátkách, Konstantinopoli a Haagu. Jeho diplomatické mise byly klíčové pro habsburskou politiku, vyjednal spojenectví proti Turkům a obchodní dohody. Za své služby získal obrovské statky a nashromáždil kapitál na stavbu Černínského paláce na Hradčanech, největšího barokního paláce v Praze. Stavba trvala třicet let a téměř rod finančně zruinovala. Jeho syn Heřman Jakub Černín (1659-1710) byl císařským vyslancem ve Francii a přivezl do Čech francouzskou kulturu a umění.

V osmnáctém století Černínové patřili k nejvyšší dvorské aristokracii. Jan Rudolf Černín (1757-1845) byl posledním nejvyšším purkrabím Českého království. Rod vlastnil rozsáhlé statky - panství Chudenice, Krásný Dvůr, Jindřichův Hradec, Sedlec a další. Černínové byli mecenáši umění, vybudovali jednu z největších šlechtických knihoven a obrazáren. V devatenáctém století rod postupně ztrácel politický vliv, ale udržel si majetek. Po roce 1918 přišla pozemková reforma, která rodový majetek omezila. Definitivní konec přinesla komunistická konfiskace v roce 1948. Černínský palác dnes slouží jako sídlo ministerstva zahraničí.

Černínové a hospodářství

Černínové vybudovali své bohatství systematickým hospodařením a kontrolou klíčových ekonomických odvětví. Jako nejvyšší mincmistři kontrolovali produkci českých mincoven a měli přístup k informacím o těžbě drahých kovů. Humprecht Černín využil této pozice během kiprového období po Bílé hoře, kdy se podílel na mincovním konsorcio, které znehodnocovalo mince. Z této spekulace získal obrovský kapitál, který investoval do konfiskovaných statků. Rod vlastnil práva na těžbu železné rudy, provozoval hamry a hutě.

Černínové byli průkopníky moderního velkostatku. Zaváděli nové zemědělské metody, zakládali pivovary, lihovary a cukrovary. Jejich panství Krásný Dvůr bylo vzorem racionálního hospodaření. Provozovali také finanční operace - půjčovali panovníkovi, financovali vojenské dodávky, obchodovali se státními dluhopisy. Černínská knihovna obsahovala detailní hospodářské záznamy, které dokumentují raně kapitalistické metody. Rod investoval do umění jako formy uchování hodnoty - jejich sbírka obrazů a mincí představovala mobilní kapitál. Černínové také razili pamětní medaile k významným rodovým událostem, které jsou dnes vyhledávanými numismatickými památkami.

Zajímavosti

• Stavba Černínského paláce stála 700 tisíc zlatých, což byla polovina ročního rozpočtu Českého království
• Humprecht Jan Černín přivezl z Konstantinopole 200 velbloudů nákladu orientálního zboží
• Černínská knihovna obsahovala 30 tisíc svazků včetně vzácných alchymistických rukopisů
• Rod vlastnil jednu z největších sbírek antických mincí ve střední Evropě
• Během druhé světové války byl v Černínském paláci úřad říšského protektora Reinharda Heydricha