Commodus

Commodus (161-192) byl římský císař vládnoucí v letech 180-192, syn filozofa-císaře Marka Aurelia, který se proslavil jako jeden z nejhorších římských panovníků díky své tyranii, obsesi gladiátorskými zápasy a paranoidnímu chování, jež ukončilo zlatý věk římské říše. Commodus je v numismatice významný díky svým aureům a denárům s portréty zobrazujícími ho jako Herkula a gladiátora, které dokumentují jeho megalomanii a odklon od tradičních císařských ctností.

Historie

Lucius Aurelius Commodus se narodil 31. srpna 161 v Lanuviu jako syn císaře Marka Aurelia a Faustiny mladší. Byl prvním synem narozeným vládnoucímu císaři za téměř století a od narození byl připravován na následnictví. V roce 166 získal titul Caesar a roku 177 se stal spolucísařem, čímž Marcus Aurelius obnovil dynastické dědictví po dlouhém období adoptivních císařů.

Nástup na trůn roku 180 po smrti Marka Aurelia přinesl zásadní změnu v římské politice. Zatímco jeho otec byl známý filozofickými sklony a vojenskou disciplínou, Commodus projevoval od začátku sklony k luxusu a okázalosti. Jeho první kroky zahrnovaly uzavření míru s germánskými kmeny na Dunaji a návrat do Říma, kde se soustředil na gladiátorské hry a osobní zábavy místo státních povinností.

Tyranií a paranoia charakterizovaly většinu Commodovy vlády. Císař se obklopil prétorianskou stráží a propuštěnými otroky, zatímco tradiční senátorskou elitu postupně eliminoval prostřednictvím falešných obvinění z velezrady. Lucillino spiknutí roku 182, vedené jeho vlastní sestrou Lucillou, jen prohloubilo Commodovu nedůvěru a vedlo k ještě brutálnějším represáliím proti skutečným i domnělým nepřátelům.

Gladiátorské zápasy se staly Commodovou obsesí. Císař osobně vystupoval v aréně a podle historiků zabil více než 1000 lidí během svých představení. Identifikoval se s Herkulem a nechal se zobrazovat s lví kůží a kyjem. Tyto exhibice šokovaly římskou společnost, protože gladiátorské zápasy byly považovány za nedůstojné svobodných mužů, natož císaře.

Ekonomické problémy narůstaly kvůli obrovským nákladům na hry, stavby a císařský luxus. Commodus devalvoval měnu, konfiskoval majetek "nepřátel státu" a prodával úřady nejvyšší nabídce. Cleander, jeho prétorianský prefekt a propuštěnec, fakticky vládl říši několik let a nahromadil obrovské bohatství prostřednictvím korupce, dokud nebyl obětován během lidových nepokojů roku 190.

Náboženské novoty zahrnovaly Commodův kult vlastní osoby a identifikaci s různými bohy. Přejmenoval Řím na "Commodiana", měsíce roku na svá jména a sám sebe prohlásil za vtělení Herkula a znovuzrozeného Romula. Tyto excesy znepokojovaly i tolerantní římskou společnost a umocňovaly odpor senátu a prétorianské stráže.

Spiknutí proti Commodovi zrálo postupně mezi prétorianskou stráží, senátem a dokonce jeho vlastní blízkou rodinou. Marcia, jeho konkubína, prétorianský prefekt Laetus a komorník Eclectus se dohodli na císařově odstranění poté, co objevili, že jejich jména jsou na seznamu lidí určených k popravě. Spiknutí vyústilo v jediné řešení - královraždu.

Smrt Commoda 31. prosince 192 proběhla podle plánu spiklenců. Marcia ho nejprve otravila, ale když jed nezabíral dostatečně rychle, zápasník Narcissus ho udusil v lázních. Commodova smrt ukončila dynastii Antoninů a zahájila rok pěti císařů (193), kdy se o moc ucházeli Pertinax, Didius Julianus a tři vojenští velitelé včetně Septimia Severa.

Dědictví Commoda představuje příklad úpadku absolutní moci a osobní tyranie. Jeho vláda znamenala konec zlatého věku římské říše a začátek politické nestability, která charakterizovala 3. století.

Commodus v numismatice

Mince Commoda dokumentují jeho proměnu od mladého následníka trůnu po megalomanského tyrana. Rané emise z let 177-180 jako spolucísař zobrazují idealizované portréty navazující na tradici antonínské dynastie s důrazem na zbožnost a ctnost. Tyto mince často zobrazují Commoda společně s Markem Aureliem, zdůrazňující dynastickou kontinuitu.

Pozdější mince odrážejí Commodovu rostoucí megalomanii a identifikaci s Herkulem. Portréty začínají zobrazovat císaře s herkulovskými atributy - lví kůží přes hlavu, kyjem a někdy dokonce lví tlamou. Nápisy jako HERCVLI COMMODIANO a HERCVLI ROMANO dokumentují jeho náboženskou megalomanii a odklon od tradičních císařských ctností.

Propagandistické motivy na rubech Commodových mincí zahrnují FELICITAS TEMPORUM (štěstí časů), HILARITAS AVG (císařská radost) a LIBERALITAS AVG (císařská štědrost), které kontrastují s realitou tyranie a ekonomického úpadku. Gladiátorské motivy se objevují vzácně, ale existují exempláře zobrazující císaře s gladiátorským vybavením nebo v aréně.

Zsvěcovací mince razené po Commodově smrti Septimiem Severem jsou vzácné, protože nový císař původně odmítl zbožštit tyranského předchůdce. Teprve pozdější politické úvahy vedly k omezenému obnovení Commoda jako součást legitimizace severovské dynastie prostřednictvím spojení s antonínskou tradicí.

Zajímavosti

• Vtělený Herkules - Commodus věřil, že je reinkarnací Herkula a nosil lví kůži i mimo arénu během oficiálních ceremonií.
• První císař narozený na trůně za více než století, což ukončilo tradici adoptivních císařů "zlatého věku".
• Gladiátor císař - údajně zabil v aréně více než tisíc lidí během svých gladiátorských vystoupení.
• Přejmenování říše - přejmenoval Řím na Commodiana, senát na Commodius a sebe na Marcus Aurelius Commodus Antoninus Herculeus.
• Smrt od zápasníka - byl jedním z mála římských císařů zabitých zápasníkem během spiknutí v palácových lázních.