Dekret

Dekret (z latinského decretum, od decernere – rozhodnout) je právní předpis mimořádného charakteru vydávaný zpravidla hlavou státu v situaci, kdy nelze přijímat zákony běžnou cestou. V českých dějinách jsou nejznámější Benešovy dekrety z let 1940–1945 a středověký Dekret kutnohorský z roku 1409. V numismatickém kontextu se dekrety vztahují k mincovním reformám, konfiskacím majetku a měnovým opatřením.

Historie

Pojem dekret má v právní terminologii dlouhou historii sahající do římského práva. Ve středověku označoval různé druhy písemností včetně soudních rozsudků a výkladových textů. V novověku se ustálil význam dekretu jako mimořádného právního předpisu vydávaného panovníkem nebo hlavou státu za okolností, kdy nelze využít standardní zákonodárný proces.

V českých dějinách patří k nejvýznamnějším dekretům Dekret kutnohorský vydaný králem Václavem IV. dne 18. ledna 1409. Tento dokument změnil poměr hlasů na pražské univerzitě ve prospěch českého národa, který získal tři hlasy oproti jednomu hlasu ostatních národů. Dekret byl vydán v souvislosti s papežským schizmatem a snahou Václava IV. získat podporu pro své nároky na říšskou korunu. Důsledkem bylo odchod německých mistrů a studentů z Prahy a založení univerzity v Lipsku.

Nejrozsáhlejším souborem dekretů v moderních českých dějinách jsou dekrety prezidenta republiky z let 1940–1945, známé jako Benešovy dekrety. Celkem bylo vydáno 143 dekretů upravujících státní, hospodářskou a společenskou sféru v době, kdy nemohly fungovat ústavní orgány Československé republiky. Dekrety byly vydávány na základě návrhu exilové vlády a po slyšení Státní rady, nikoli jako osobní akt prezidenta Edvarda Beneše. Po válce byly ratihabovány Prozatímním Národním shromážděním.

Dekrety a mincovnictví

Dekrety jako právní nástroj hrály významnou roli v dějinách měny a mincovnictví. Konfiskační dekrety z roku 1945 se vztahovaly na majetek Německé říše, NSDAP a jejich organizací včetně mincoven na zabraném území. Dekret č. 100/1945 Sb. o znárodnění dolů a průmyslových podniků zahrnoval i podniky zpracovávající drahé kovy.

Měnové dekrety z roku 1945 upravovaly oběh peněz na osvobozeném území a zaváděly novou měnu. Dekret č. 91/1945 Sb. stanovil základy měnové reformy, která měla odstranit inflační peníze z období protektorátu. Konfiskace majetku podle dekretů zahrnovala i numismatické sbírky, zlaté a stříbrné předměty, které připadly státu.

V širším historickém kontextu se dekrety vztahovaly i ke správě mincoven. Středověcí panovníci vydávali dekrety o ražbě mincí, o jejich váze, ryzosti a platnosti. Tyto dokumenty jsou důležitým pramenem pro numismatický výzkum, neboť dokládají záměry mincovní politiky a její právní rámec.

Zajímavosti

• Dekret kutnohorský vedl k odchodu asi 800 německých mistrů a studentů z Prahy a k založení univerzity v Lipsku roku 1409.
• Benešovy dekrety jsou dodnes platnou součástí českého právního řádu, ačkoli většina z nich je již naplněním svého účelu fakticky vyprázdněna.
• V demokratických státech se dekrety vydávají pouze za mimořádných okolností a vyžadují následné schválení parlamentem.