Falešné zlato
Falešné zlato je souhrnné označení pro různé materiály, slitiny a imitace, které napodobují vzhled, někdy i hmotnost a další vlastnosti zlata, ale obsahují buď výrazně nižší množství tohoto drahého kovu, než je deklarováno, nebo neobsahují zlato vůbec. V oblasti numismatiky a investic do drahých kovů představuje falešné zlato významné riziko, které zahrnuje širokou škálu produktů od padělků investičních mincí a slitků přes pozlacené napodobeniny až po sofistikované falzifikáty využívající moderní technologie. Schopnost rozpoznat falešné zlato od pravého je klíčovou dovedností pro sběratele, investory i obchodníky s drahými kovy.
Historie
Historie falešného zlata je téměř stejně stará jako historie využívání zlata samotného. Již ve starověkém Egyptě, Řecku a Římě byly objeveny případy pozlacených měděných předmětů vydávaných za ryzí zlato. Významným milníkem byl Archimédův objev hustoty zlata a metody jejího měření pomocí vytlačené vody, což umožnilo odhalovat falzifikáty. Ve středověku došlo k rozvoji alchymie, která mimo jiné hledala způsoby přeměny běžných kovů ve zlato, což vedlo i k vývoji sofistikovaných napodobenin. S rozvojem moderního mincovnictví v 16. a 17. století se objevily první systematické případy padělání zlatých mincí – zejména slavných španělských dublonů a benátských zecchinů. Významným pokrokem v oblasti detekce bylo zavedení kyselých testů a použití touchstone (prubířského kamene) v 18. století. Průmyslová revoluce přinesla nové technologie galvanického pokovování a výroby slitin, které umožnily vytvářet přesvědčivější imitace. Ve 20. století se metody padělání zdokonalily s využitím wolframu jako jádra pokrytého vrstvou zlata – tento kov má podobnou hustotu jako zlato, ale je mnohem levnější. Poslední dekády přinesly rozvoj vysoce přesných metod detekce, včetně ultrazvukového skenování, rentgenové fluorescence a hmotnostní spektrometrie, což vedlo k sofistikovanějším metodám padělání zahrnujícím doping wolfram-měděných slitin vzácnými kovy pro úpravu elektrické vodivosti.
Z technického hlediska existuje několik hlavních kategorií falešného zlata lišících se složením, výrobním postupem a úrovní sofistikovanosti. Pozlacené předměty jsou nejběžnějším typem – jde o běžné kovy (měď, mosaz, ocel) pokryté tenkou vrstvou zlata pomocí elektrolytického procesu nebo mechanického nanesení. Vrstva zlata může být extrémně tenká (mikrometrů) a tvoří méně než 0,1% celkové hmotnosti. Zlatem plátované kovy (Gold-filled, Gold-clad) obsahují silnější vrstvu zlata (typicky 1/20 až 1/5 celkové hmotnosti) pevně spojenou s jádrem z jiného kovu. Zlaté slitiny nižší ryzosti vydávané za vyšší ryzost – například 14karátové zlato (585/1000) označené jako 18karátové (750/1000). Wolframové falzifikáty jsou nejnebezpečnější typ padělků, kdy je jádro z wolframu (který má téměř identickou hustotu se zlatem – 19,25 g/cm³ vs. 19,32 g/cm³ u zlata) pokryto ryzím zlatem. Tyto padělky mohou oklamat i základní testování včetně vážení a měření rozměrů. Zlatě zbarvené slitiny bez obsahu zlata – různé mosazi, bronzy a moderní slitiny jako Nordic Gold (používaný v eurových mincích) nebo Goldine s barvou podobnou zlatu. Numismatické padělky – kopie vzácných historických zlatých mincí, které mohou být z ryzího zlata, ale jsou vyrobeny moderními technologiemi a vydávány za autentické historické ražby. Z hlediska odhalování falzifikátů jsou klíčové metody jako měření hustoty, ultrazvukové skenování (detekce rozhraní materiálů), testy elektrické vodivosti, magnetické susceptibility, specifický rentgen (XRF) a destruktivní metody jako kyselinové testy.
Význam pro investory a sběratele
Pro investory a sběratele představuje falešné zlato významné riziko, které může vést k substanciálním finančním ztrátám. Obzvláště problematické jsou sofistikované padělky investičních slitků a mincí, které mohou projít i základními testy. Proto je klíčové nakupovat pouze od renomovaných zdrojů s dlouhou historií a ověřitelnou reputací. Zvláště důležité je věnovat pozornost certifikaci a autentizaci – investiční zlato od prestižních mincoven a rafinerií je dodáváno s certifikáty pravosti a v zapečetěných obalech. Pro numismatiky je vedle materiálového složení důležitá i autenticita ražby – i zlatá mince správné hmotnosti a ryzosti může být moderním padělkem historické ražby. V takovém případě je nezastupitelná role nezávislých certifikačních autorit jako NGC nebo PCGS, které ověřují pravost numismatického materiálu.
Příklady
Běžné typy falešného zlata zahrnují:
- Falešné investiční slitky – wolfram pokrytý vrstvou zlata, často s padělnými certifikáty
- Padělky Krugerrandů a amerických Eagles – nejčastěji padělané investiční mince
- Pozlacené stříbrné mince – autentické stříbrné mince pokryté tenkou vrstvou zlata
- Falešné numismatické rarity – moderní kopie vzácných historických zlatých mincí
Zajímavosti
- V roce 2012 byl objeven jeden z nejrozsáhlejších případů sofistikovaných falzifikátů, kdy bylo do světového oběhu vypuštěno více než 1000 falešných zlatých slitků s logy renomovaných rafinerií jako Credit Suisse a Metalor. Tyto slitky obsahovaly wolframové jádro a pouze 30% deklarovaného množství zlata, což způsobilo škody přesahující 300 milionů dolarů.
- Zajímavým termínem v oblasti falešného zlata je "Fool's gold" (bláznovo zlato), označující přírodní minerál pyrit (FeS₂), který má zlatavý lesk, ale není příbuzný zlatu. Přestože dnes je jeho rozlišení od zlata triviální, v historii zlatých horeček způsobil mnohá zklamání a některé podvodné důlní společnosti jej používaly k nalákání investorů.
- Mezi sběrateli existuje fenomén záměrného sbírání historických falzifikátů zlatých mincí – některé dobové padělky (zejména z 18. a 19. století) jsou dnes ceněny jako kuriozity a dokumenty technologické historie, přičemž mohou dosahovat cen srovnatelných s autentickými mincemi.
- V posledních letech se objevil nový typ podvodu – tzv. "osmium scam", kdy je tento vzácný platinový kov (nejhustší prvek s hustotou 22,6 g/cm³) prodáván jako "nové investiční zlato" s tvrzením, že jde o vzácnější a lepší alternativu zlata. Přestože osmium je skutečně vzácnější než zlato, nemá jeho likviditu, historii a široké uznání jako uchovatel hodnoty.