Florén

FlorénFlorén (také florin či fiorino) je historická zlatá mince, poprvé ražená v roce 1252 v italské Florencii, která se stala jedním z nejdůležitějších platidel středověké a raně novověké Evropy. Tato mince obsahovala přibližně 3,5 gramu vysoce kvalitního zlata (ryzost kolem 24 karátů) a vyznačovala se charakteristickým designem – na aversu byla vyobrazena florentská lilie (symbol města) a na reversu postava svatého Jana Křtitele, patrona Florencie. Úspěch florénu vedl k jeho rozsáhlému napodobování po celé Evropě, což výrazně ovlivnilo vývoj západního mincovnictví a položilo základy pro standardizované zlaté měny trvající několik staletí.

Historie

Historie florénu začíná přesně 1. listopadu 1252, kdy bohatá italská městská republika Florencie zahájila ražbu vlastní zlaté mince nazvané "fiorino d'oro" (zlatý florén). Tato událost představovala významný milník v evropské monetární historii, neboť šlo o první pravidelnou ražbu zlatých mincí v západní Evropě od pádu Římské říše. Florencie byla schopna zavést tuto minci díky své rostoucí ekonomické moci a obchodním kontaktům s islámským světem, odkud získávala přístup k africkému zlatu. Prvotní florén vážil 3,54 gramu (1/72 florentské libry) a byl z velmi čistého zlata (kolem 99%). Florén se díky své stabilitě, vysoké ryzosti a spolehlivosti rychle prosadil jako mezinárodní obchodní měna. V průběhu 13. a 14. století začaly podobné mince razit další italské republiky (Benátky, Janov) a následně i další evropské státy. Uherský florén zavedený roku 1325 Karlem Robertem Anjouovským se stal důležitou středoevropskou měnou. Česká verze florénu, zavedená za vlády Jana Lucemburského kolem roku 1325, je známá jako "florén český". Mimořádný význam měl rýnský florén (Rheinischer Gulden) ražený od roku 1354 koalicí porýnských kurfiřtů, který se později transformoval v gulden – hlavní zlatou měnu střední Evropy. S objevem amerického zlata a stříbra v 16. století začal význam florénu postupně klesat a byl nahrazen novými měnami jako španělský escudo nebo holandský dukát. Název "florén/florin" však přetrval v různých měnových systémech až do 20. století – britský florin byl dvou-šilinkovou mincí až do decimalizace v roce 1971.

Z numismatického hlediska lze florény klasifikovat podle geografických variant a historických období. Florentský florén (1252-1533) – originální typ s neměnným designem lilie a sv. Jana Křtitele, přičemž jediným rozlišovacím znakem byly malé značky mincmistrů a letopočty (od roku 1360). Uherský florén (1325-15. století) – s vyobrazením sv. Ladislava a uherského erbu, později nazývaný dukát. Český florén (1325-14. století) – s českým lvem a postavou sv. Václava. Rýnský florén (1354-16. století) – ražený rýnskými kurfiřty, typicky se svatým Petrem a heraldickými znaky. Z materiálového a technického hlediska obsahoval původní florén přibližně 3,5 gramu zlata o vysoké ryzosti (23-24 karátů). Jeho průměr byl kolem 20 mm s tloušťkou přibližně 1 mm. Ražba probíhala ručně mezi dvěma razidly (kolky), přičemž kvalita provedení florentských florénů byla na svou dobu mimořádně vysoká – s ostrými detaily a velmi pravidelným tvarem. Významným rysem byla také stabilita hmotnosti a ryzosti – florentská republika přísně trestala jakékoliv manipulace s kvalitou mince, což přispělo k její mezinárodní reputaci.

Význam pro investory a sběratele

Pro sběratele představují florény mimořádně významnou oblast numismatiky s bohatou historií a kulturním kontextem. Zvláště ceněné jsou rané florentské emise, dobře zachovalé exempláře a vzácné varianty. Investiční potenciál je dán kombinací historické hodnoty, obsahu drahého kovu (přibližně 3,5 g zlata) a relativní vzácnosti. Florény z méně obvyklých mincoven nebo s mimořádnou proveniencí mohou dosahovat mnohanásobků hodnoty obsaženého zlata. Pro vážné sběratele je zajímavé sestavování tematických kolekcí zahrnujících různé geografické varianty florénů, což umožňuje dokumentovat šíření tohoto měnového standardu napříč středověkou Evropou.

Příklady

Významné varianty florénů zahrnují:

  • Florentský florén (fiorino d'oro) – původní typ s lilií a sv. Janem Křtitelem
  • Uherský florén – s postavou sv. Ladislava, předchůdce známějšího uherského dukátu
  • Německý goldgulden – odvozený od rýnského florénu, standard ve střední Evropě
  • Anglický noble – zlatá mince inspirovaná florénem, zavedená Eduardem III. kolem 1344

Zajímavosti

  • Florén byl tak důležitou mezinárodní měnou, že se stal první mincí zobrazenou v účetnictví metodou dvojitého zápisu, kterou vynalezl florentský obchodník Francesco di Marco Datini kolem roku 1400 – jeho účetní knihy představují první moderní účetní systém v historii.
  • Středověcí padělatelé florénů čelili mimořádně krutým trestům – ve Florencii bylo falšování florénů trestáno upálením zaživa, což bylo nejtvrdší trestněprávní ustanovení v městském zákoníku a odráželo důležitost ochrany měnové reputace města.
  • Symbolika florentské lilie (fleur-de-lis) na florénu byla tak silně spojena s bohatstvím a prosperitou, že ji později adoptovaly i jiné evropské rody a města – od francouzských králů až po různá italská vévodství – jako symbol ekonomické moci.
  • Nejdražším florénem prodaným v aukci je uherský florén Karla Roberta z roku 1329 (jeden z prvních), který byl v roce 2013 vydražen za 78 000 euro, což představuje téměř padesátinásobek hodnoty obsaženého zlata.