Frank
Frank je významná historická i současná měnová jednotka, která byla poprvé zavedena ve Francii v roce 1795 během Velké francouzské revoluce jako symbol nového decimálního měnového systému. Tato mince a měnová jednotka, původně definovaná jako 4,5 gramu stříbra ryzosti 900/1000, se postupně rozšířila do mnoha zemí a kolonií, vytvářejíc tzv. Latinskou měnovou unii, první významný pokus o měnovou integraci v Evropě. Frank a jeho historické varianty (francouzský, švýcarský, belgický, lucemburský aj.) představují důležitou kapitolu numismatické historie, zatímco současný švýcarský frank a franky používané v některých afrických zemích jsou důležitými měnami v dnešním finančním systému.
Historie
Historie franku začíná oficiálně 7. dubna 1795 (18. germinalu roku III podle revolučního kalendáře), kdy Národní konvent revoluční Francie schválil zákon zavádějící frank jako novou měnovou jednotku založenou na decimálním systému. Název "franc" měl historické kořeny už od 14. století, kdy král Jan II. nechal razit zlatou minci zvanou "franc à cheval", ale revoluční frank představoval zcela nový koncept. První decimální franky byly raženy ze stříbra a obsahovaly 4,5 gramu stříbra ryzosti 900/1000. Definitivní konsolidace systému proběhla za vlády Napoleona v roce 1803 ("germinal franc"), který zavedl bimetalický standard s poměrem zlata ke stříbru 1:15,5. V průběhu 19. století se frank stal vzorem pro mnoho dalších měn - Belgie adoptovala frank po získání nezávislosti v roce 1832, Švýcarsko v roce 1850. Významným milníkem byl rok 1865, kdy Francie, Belgie, Itálie, Švýcarsko a později Řecko vytvořily Latinskou měnovou unii, kde byly všechny mince standardizovány podle francouzského vzoru. S rozšiřováním francouzské koloniální říše se frank dostal do Afriky a Indočíny. Po první světové válce došlo k rozpadu měnové unie a frank prošel několika devalvacemi. Zásadní změnou byl rok 1960, kdy byl zaveden "nový frank" (1 NF = 100 starých franků) a dále rok 1999, kdy francouzský frank spolu s dalšími evropskými měnami splynul do eura. V současnosti přežívá frank jako samostatná měna ve Švýcarsku a v několika afrických zemích (CFA frank, burundský, guineajský, rwandský a konžský frank).
Z numismatického hlediska lze frank rozdělit do několika hlavních kategorií a historických období. Revoluční frank (1795-1803) zahrnoval první decimální mince od 1 centimu po 5 franků, často se symboly revoluce jako frygická čapka. Napoleonský frank (1803-1814) přinesl portrét Napoleona a císařské symboly. Franky restaurace a monarchie (1814-1848) nesly portréty králů Ludvíka XVIII., Karla X. a Ludvíka Filipa. Franky druhé republiky a druhého císařství (1848-1870) se vrátily k republikánským symbolům a později k portrétu Napoleona III. Franky třetí republiky (1870-1940) přinesly ikonický design "Sower" (Rozsévačka) od O. Roty a A. Dupuis. Významnou kategorii tvoří koloniální franky ražené pro francouzské državy v Africe, Asii a Oceánii. Z hlediska materiálů prošel frank vývojem od stříbrných a zlatých mincí 19. století (stříbrné 5 franků, zlaté 20 franků tzv. "Napoleon") přes niklové a mědinikové varianty až po moderní bimetalické mince. Po druhé světové válce byly francouzské franky raženy převážně z obecných kovů kvůli inflaci, zatímco švýcarský frank si udržel významný podíl stříbra až do 60. let 20. století. Zvláštním případem je švýcarský frank, který díky své stabilitě a konzistenci představuje jednu z nejvýznamnějších měn současného světa a je považován za tzv. "safe haven currency" (bezpečný přístav) v dobách finanční nejistoty.
Význam pro investory a sběratele
Pro numismatiky představuje frank rozsáhlou sběratelskou oblast s mimořádnou rozmanitostí. Zvláště ceněné jsou rané revoluční franky, zlaté 20 a 40 frankové mince (tzv. "Napoleon" nebo "Vreneli" ve Švýcarsku) a vzácné ročníky či varianty. Investiční potenciál mají především zlaté franky 19. a počátku 20. století, které kombinují numismatickou hodnotu s hodnotou obsaženého drahého kovu (5,8 gramu zlata u 20frankové mince). U běžnějších typů je sběratelská prémie relativně nízká, což umožňuje i začínajícím sběratelům sestavit zajímavou tematickou sbírku. Pro investory je zajímavý také švýcarský frank jako měna, která bývá používána k diverzifikaci portfolia a ochraně proti měnovým rizikům.
Příklady
Významné typy franků zahrnují:
- Zlatý 20 frank "Napoleon" – klasická francouzská investiční mince s portrétem různých vládců
- Švýcarský 20 frank "Vreneli" – ikonická švýcarská zlatá mince ražená v letech 1897-1949
- Stříbrný 5 frank – základní velká stříbrná mince 19. století v zemích Latinské měnové unie
- CFA frank – současné mince používané v západní a střední Africe, dělené na 100 centimů
Zajímavosti
- Švýcarský frank je jedinou měnou na světě, která je vydávána suverénním státem a zároveň má čtvercovou minci – 5 franková mince ražená mezi lety 1968 a 2019 byla čtvercová s kulatými rohy, což z ní činilo unikát mezi světovými měnami a oblíbený sběratelský předmět.
- Během druhé světové války se staly švýcarské zlaté franky tak důležitým prostředkem mezinárodních plateb a ukládání hodnoty, že obě válčící strany (Spojenci i Osa) držely jejich významné rezervy a používaly je k financování tajných operací – odhaduje se, že až 20% veškerého zlata drženého Švýcarskem během války pocházelo z utajených transakcí.
- Nejdražší franková mince prodaná v aukci je francouzský 5 frank z roku 1826 ražený v mincovně Bayonne (označení "L"), který se v roce 2021 prodal za 177 000 eur – jeho mimořádná vzácnost je dána tím, že téměř celá emise byla roztavena kvůli změně designu.
- CFA frank používaný v 14 afrických zemích je jednou z mála měn na světě, která má garantovanou směnitelnost jinou měnou – až do zavedení eura byl pevně navázán na francouzský frank a nyní na euro, přičemž jeho konvertibilitu garantuje francouzská centrální banka, což představuje unikátní post-koloniální měnový vztah.