Tolary
Tolary jsou velké stříbrné mince o váze kolem 25 až 30 gramů, pojmenované podle Jáchymova, kde je Šlikové začali razit roku 1520. Předchůdcem byl zlatníkový groš z tyrolského Hallu z roku 1486. Tolar zůstal hlavní velkou stříbrnou mincí střední Evropy po tři staletí a z jeho jména vzniklo i slovo dolar.
Řazení produktů
Výpis produktů
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1821 ražený ve Vídni. Významná mince vydaná po pádu Napoleona, symbol stability habsburské monarchie.
Impozantní stříbrný tolar Františka II. z roku 1795 ražený v Günzburgu představuje klasický příklad habsburské moci před napoleonskými válkami.
Stříbrný tolar Marie Terezie z roku 1769, tzv. Madonataler, s náboženským motivem a značkou mincmistrů E.V.M - D. (Ignatz Krammer Edler von Münzburg and Pascal...
Stříbrný tolar Leopolda I. z Tyrol představuje typickou velkou minci habsburské monarchie konce 17. století. Vyniká výrazným portrétem císaře a bohatou heraldikou, která odráží...
1/3 tolaru z Mansfeldu z roku 1672 s motivem svatého Jiří bojujícího s drakem – ukázka bohaté heraldiky a renesanční symboliky knížectví Mansfeld-Bornstedt. Stopa po očku.
Impozantní stříbrný tolar Františka II. z roku 1796 ražený v Praze představuje klasický příklad habsburské moci před napoleonskými válkami.
Stříbrný tolar Fridricha II. Velikého z roku 1765 – autentické svědectví o vrcholném období pruské monarchie a silné vojenské i kulturní éry osvícenského absolutismu.
Stříbrný tolar Františka I. z roku 1818 ražený ve Vídni. Významná mince vydaná po pádu Napoleona, symbol stability habsburské monarchie.
Vzácný saský tolar z roku 1593 ražený v Drážďanech s portréty tří bratrů albertinské linie – unikátní svědectví o moci a dynastii Wettinů v období pozdní renesance.
Vzácný saský tolar z roku 1594 ražený v Drážďanech s portréty tří bratrů albertinské linie – unikátní svědectví o moci a dynastii Wettinů v období pozdní renesance.
Salcburský tolar z roku 1624 vznikl za knížete-arcibiskupa Parise z Lodronu. Spojuje postavu svatého Ruperta se znakem arcibiskupa a vyobrazení Madony s dítětem, tedy motivy...
Stříbrný tolar Františka I. Štěpána Lotrinského, císaře v letech 1745–1765, byl vyražen roku 1753 v mincovně Hall. Líc nese panovníkův portrét, rub korunovaného císařského orla...
Předchůdcem tolaru byl zlatníkový groš, který roku 1486 začal ve velkém razit v tyrolském Hallu Zikmund Habsburský ze stříbra schwazských dolů. Velká stříbrná mince měla hodnotu zlatého zlatníku a brzy ji napodobily další země s vlastním stříbrem. V Sasku zavedl obdobný zlatníkový groš lipský mincovní řád ze 4. července 1500 a právě podle něj začali razit Šlikové v Čechách.
Šlikové razili v Jáchymově, německy Joachimsthal, na základě sněmovního usnesení z 9. ledna 1520. Na minci byl český lev a svatý Jáchym, podle něhož se údolí i město jmenovaly. Po místě původu dostala jméno Joachimsthaler, zkráceně taler, česky tolar. Do roku 1528, kdy mincovnu převzal Ferdinand I. Habsburský, se podle odhadu vyrazily asi tři miliony kusů, určených hlavně pro lipské trhy. V Rusku se jáchymovským tolarům v 17. století říkalo jefimky.
Jméno se brzy přeneslo na všechny stříbrné mince podobné velikosti. Roku 1566 stanovila Svatá říše římská říšský tolar s devítinou kolínské hřivny ryzího stříbra, tedy 25,98 g, a v různých podobách se razil až do roku 1875. Od poloviny 18. století platil v habsburských zemích a v části Říše konvenční tolar, deset kusů z kolínské hřivny ryzího stříbra, tedy 23,39 g; jeho tereziánská podoba s letopočtem 1780 se pro obchod razí dodnes.
Poslední českou tolarovou ražbou je pražský tolar z roku 1836. Vídeňská mincovní smlouva z roku 1857 zavedla lehčí spolkový tolar s 16,67 g ryzího stříbra; v Německu platily spolkové a pruské tolary vedle marky ještě do roku 1907. Z dolnoněmeckého tvaru daler vzniklo kolem roku 1600 anglické dollar. Užší výběr nabízejí tolary Marie Terezie, tolary Františka Josefa I. a staré stříbrné mince.
