Horatio Nelson
Horatio Nelson byl britský admirál a jeden z nejvýznamnějších námořních velitelů v dějinách. Proslavil se vítězstvími nad francouzským loďstvem v bitvách u Nilu a Trafalgaru, kde v roce 1805 padl v okamžiku svého největšího triumfu.
Historie
Horatio Nelson se narodil 29. září 1758 v Burnham Thorpe v anglickém hrabství Norfolk jako šestý z jedenácti dětí místního faráře Edmunda Nelsona. Jeho strýc Maurice Suckling sloužil jako kapitán v Royal Navy a právě on umožnil dvanáctiletému Horatiu vstup do námořnictva v roce 1771. Mladý Nelson se rychle osvědčil a již v jednadvaceti letech velel vlastní lodi.
Nelsonova kariéra nabrala rychlý vzestup během americké války za nezávislost a následných konfliktů v Karibiku. V roce 1787 se na ostrově Nevis oženil s vdovou Frances Nisbet. Období míru v letech 1787 až 1793 strávil na polovičním platu v Anglii, ale vypuknutí války s revoluční Francií jej vrátilo do aktivní služby. Při obléhání Calvi na Korsice v roce 1794 přišel o pravé oko, o tři roky později v bitvě u Santa Cruz de Tenerife ztratil pravou paži.
Mezinárodní slávu Nelsonovi přinesla bitva u Nilu 1. srpna 1798, kdy jeho eskadra zničila francouzské loďstvo kotvící v zátoce Abú Kír. Vítězství uvěznilo Napoleonovu armádu v Egyptě a zajistilo Británii námořní nadvládu ve Středomoří. Za tento triumf byl Nelson povýšen do šlechtického stavu jako baron Nelson z Nilu a zahrnován poctami po celé Evropě.
Po bitvě u Nilu Nelson působil ve Středomoří a navázal vztah s lady Emmou Hamiltonovou, manželkou britského velvyslance v Neapoli. Tento skandální románek otřásl jeho pověstí v konzervativní anglické společnosti, ale Nelson se s Emmou nerozešel až do své smrti. Jejich dcera Horatia se narodila v roce 1801, ačkoliv Nelson oficiálně nikdy nepřiznal, že je jejím otcem.
V letech 1801 až 1805 Nelson pokračoval v námořních operacích, mimo jiné vedl útok na Kodaň, kde údajně demonstrativně přiložil dalekohled k slepému oku, aby neviděl signál k ústupu. V květnu 1803 převzal velení středomořské flotily s úkolem blokovat francouzské námořnictvo v Toulonu a zabránit jeho spojení s dalšími nepřátelskými silami.
Bitva u Trafalgaru 21. října 1805 představovala vrchol Nelsonovy kariéry a zároveň její konec. U mysu Trafalgar při španělském pobřeží se jeho flotila střetla se spojeným francouzsko-španělským loďstvem pod velením admirála Pierra-Charlese de Villeneuve. Nelson zvolil neortodoxní taktiku – místo klasické liniové formace zaútočil dvěma kolonami kolmo na nepřátelskou linii, což způsobilo zmatek v řadách protivníka. Britové zvítězili drtivě, zajali či zničili 22 nepřátelských lodí bez ztráty jediné vlastní.
Nelson však triumfu nepřežil. V průběhu bitvy byl zasažen kulkou francouzského ostrostřelce z lodě Redoutable do ramene. Střela pronikla plícemi a uvízla v páteři. Admiral byl odnesen pod palubu vlajkové lodi Victory, kde o několik hodin později zemřel. Jeho poslední slova údajně zněla: „Díky Bohu, splnil jsem svou povinnost." Tělo bylo převezeno do Anglie naloženo v sudu s brandy a pohřbeno v katedrále svatého Pavla v Londýně.
Odkaz a připomínky
Nelsonovo vítězství u Trafalgaru ukončilo napoleonské plány na invazi do Británie a zajistilo Royal Navy nadvládu na světových mořích na více než století. Tato námořní převaha umožnila vznik a udržení Britského impéria jako největší koloniální říše v dějinách. Trafalgar se stal symbolem britské námořní tradice a odvahy.
Památka admirála Nelsona je v Británii uctívána dodnes. Na londýnském Trafalgar Square, pojmenovaném po slavné bitvě, stojí od roku 1843 Nelsonův sloup s admirálovou sochou na vrcholu. Výška sloupu dosahuje téměř 52 metrů a u jeho paty leží čtyři bronzoví lvi. Vlajková loď Victory je jako muzejní loď zachována v portsmouthském loděnickém arzenálu.
Nelsonovy portréty a námořní výjevy se objevovaly na britských medailích, pamětních mincích a řádech. Jméno HMS Victory neslo postupně několik válečných lodí Royal Navy jako připomínku slavného vítězství. Den Trafalgaru, 21. říjen, je v Británii dodnes připomínán jako významné datum námořní historie.
Zajímavosti
- Nelson trpěl celý život mořskou nemocí a nikdy si na ni zcela nezvykl navzdory desetiletím stráveným na moři.
- Po Nelsonově smrti se rozšířila legenda, že jeho tělo bylo převáženo v sudu s rumem – ve skutečnosti šlo o brandy.
- Při státním pohřbu nesli rakev námořníci z Victory, kteří nakonec strhli a roztrhali vlajku z admirálovy lodi jako relikvie.
- Nelsonův prázdný rukáv kabátu se stal tak ikonickým, že byl napodobován v módě konce 18. století.