Jan Hus

Jan Hus byl český církevní reformátor, univerzitní mistr a kazatel, který žil v letech 1370 až 1415 a jehož učení o chudobě církve a kritika prodeje odpustků ovlivnily ekonomické myšlení pozdního středověku. Jeho upálení v Kostnici vyvolalo husitské války, během kterých vznikly revoluční ekonomické koncepty včetně společného vlastnictví a nových forem válečného financování.

Historie

Jan Hus se narodil kolem roku 1370 v Husinci u Prachatic v chudé selské rodině. Díky nadání získal podporu místního faráře a mohl studovat na pražské univerzitě, kde získal bakalářský titul (1393) a mistrovský titul (1396). Stal se děkanem svobodných umění (1401) a rektorem Karlovy univerzity (1402-1403 a 1409-1410). Jako kazatel v Betlémské kapli od roku 1402 kázal v češtině prostým lidem a kritizoval bohatství církve. Betlémská kaple, založená roku 1391 pražskými měšťany Hanuše z Milheimu a Kříže, byla financována z příspěvků věřících a představovala ekonomickou nezávislost na církevní hierarchii.

Husova kritika církevních financí se soustředila na několik oblastí. Odsuzoval simónii - prodej církevních úřadů za peníze, kdy biskupství stálo až 10 000 zlatých. Kritizoval odpustky, které církev prodávala jako odpuštění hříchů - plnomocné odpustky stály 25 grošů, částečné 7 grošů. Pranýřoval vlastnictví rozsáhlých majetků církví - pražské arcibiskupství vlastnilo 900 vsí s ročním příjmem 30 000 kop grošů. Požadoval návrat k apoštolské chudobě a společnému vlastnictví prvotní církve. V traktátu De sex erroribus vypočítal, že církev vlastní třetinu veškeré půdy v Čechách, ale odvádí minimum daní.

Ekonomické důsledky Husova učení byly významné. Jeho stoupenci odmítali platit desátky a církevní poplatky. Univerzitní mistři podporující Husa přišli o beneficia - církevní příjmy v hodnotě tisíců kop grošů ročně. Václav IV. podporoval Husa částečně z ekonomických důvodů - chtěl omezit moc církve a získat její majetek. Kutnohorský dekret 1409 změnil poměr hlasů na univerzitě ve prospěch českého národa, což vedlo k odchodu německých mistrů a studentů - Praha ztratila 5000 platících studentů a příjmy 20 000 kop grošů ročně. Papež Jan XXIII. vyhlásil křížovou výpravu proti neapolskému králi a prodával odpustky na její financování, což Hus veřejně odsoudil.

Husův proces v Kostnici měl i ekonomický rozměr. Koncil stál město 70 000 zlatých, účastníci utratili přes milion zlatých během půl roku. Hus byl obviněn mimo jiné z toho, že jeho učení ohrožuje majetkové poměry a vede k sociálním nepokojům. Český a moravský šlechtic Jan z Chlumu a Václav z Dubé financovali Husovu cestu a pobyt částkou 2000 zlatých. Po Husově upálení 6. července 1415 vypukly v Čechách nepokoje. Šlechta podporující Husa začala zabírat církevní majetek - jen v letech 1415-1419 bylo sekularizováno 50 klášterů s majetkem v hodnotě 2 miliony kop grošů.

Husitské války (1419-1436) přinesly revoluční ekonomické experimenty inspirované Husovým učením. Táboři zavedli společné vlastnictví - všichni odevzdávali majetek do společné kádě. Vytvořili válečnou ekonomiku financovanou konfiskacemi církevního majetku a výpalným od měst - Praha platila 10 000 kop grošů ročně. Jan Žižka zavedl profesionální žoldnéřskou armádu placenou z kořisti. Husité razili nouzové mince z konfiskovaného církevního stříbra. Sirotci a táboři kontrolovali obchodní cesty a vybírali mýta - 2 groše z vozu. Basilejská kompaktáta 1436 legalizovala sekularizaci, čímž přešlo 30 procent půdy v Čechách z církve na šlechtu a města.

Husovo dědictví přesáhlo husitské války. Jeho spisy ovlivnily Martina Luthera a reformaci - Luther vydal Husovy spisy s komentářem "Jsme všichni husité". Ekonomické ideje o církevní chudobě inspirovaly anabaptisty a jejich komunistické experimenty. Česká reformace položila základy pro sekularizaci církevního majetku po celé Evropě - v Anglii Jindřich VIII. rozpustil kláštery za 1,5 milionu liber, v Německu protestantská knížata zabrala katolické majetky za 10 milionů tolarů. Moderní Československo považovalo Husa za předchůdce národního obrození - jeho portrét byl na bankovkách a státním znaku. Husův ekonomický program chudoby a rovnosti inspiroval sociální hnutí až do 20. století.

Husovo učení o majetku a ekonomická etika

Jan Hus rozvinul ucelenou ekonomickou etiku založenou na biblických principech. V traktátu O svatokupectví definoval spravedlivou cenu jako hodnotu odpovídající práci a nákladům, nikoli tržní ceně určené nabídkou a poptávkou. Lichvu považoval za smrtelný hřích - maximální úrok stanovil na 5 procent ročně. Rozlišoval mezi vlastnictvím a držbou - hříšník nemůže být právoplatným vlastníkem, pouze držitelem. Církevní majetek patří Bohu a chudým, ne prelátům. Práce je povinnost a čest, zahálka hřích.

Husův ekonomický program měl tři pilíře: zrušení církevního majetku a jeho rozdělení chudým, odstranění desátků a poplatků, zavedení spravedlivého zdanění podle majetku. Odhadoval, že církev vybírá 100 000 kop grošů ročně na poplatcích, které by mohly financovat školy a špitály. Jeho vize ovlivnila pozdější utopické socialisty a křesťanské sociální učení. Paradoxně husitské války zničily čtvrtinu ekonomiky Čech - populace klesla o 30 procent, bylo zničeno 200 měst a 3000 vsí. Ekonomická obnova trvala století, ale sekularizace církevního majetku trvale změnila vlastnické poměry ve střední Evropě.

Zajímavosti

• Hus byl tak chudý student, že opisoval knihy pro obživu - za opis bible dostal 4 kopy grošů, což byl jeho roční příjem
• Betlémská kaple měla kapacitu 3000 lidí a příspěvky věřících činily 1000 kop grošů ročně - více než některé kláštery
• Za Husovu hlavu nabízel koncil 1000 zlatých dukátů, ale nikdo z Čechů ho nezradil
• Husité vybrali během válek na výpalném přes 10 milionů kop grošů, což odpovídalo desetiletému příjmu českého království