Johanka z Arku

Johanka z Arku (francouzsky Jeanne d'Arc, též la Pucelle d'Orléans – Panna Orleánská) se narodila kolem roku 1412 v malé vesnici Domrémy na severovýchodě Francie. Byla dcerou zámožného rolníka Jacquese d'Arc a jeho manželky Isabelle Romée. Vyrůstala v období Stoleté války (1337–1453), dlouhého konfliktu mezi Anglií a Francií o nástupnictví na francouzský trůn.

Francie se nacházela ve zoufalé situaci. Podle smlouvy z Troyes (1420) byl francouzský korunní princ Karel (budoucí Karel VII.) zbaven nástupnického práva a trůn měl připadnout anglickému králi Jindřichu V. a jeho potomkům. Po Jindřichově smrti (1422) vládl severní Francii nezletilý Jindřich VI. za podpory burgundských spojenců. Korunní princ Karel kontroloval pouze malé území kolem Chinonu a jeho postavení bylo bezvýchodné.

Ve věku třinácti let začala Johanka slyšet hlasy, které připisovala archandělu Michaelovi, sv. Kateřině a sv. Markétě. Tyto hlasy ji nabádaly, aby zachránila Francii před anglickou nadvládou a pomohla korunovat Karla právoplatným králem v Remeši. V roce 1428 se vypravila za velitelem posádky ve Vaucouleurs, kapitánem Robertem de Baudricourt, a přesvědčila ho, aby ji doprovodil ke dvoru korunního prince.

V únoru 1429 dorazila Johanka do Chinonu, kde při soukromé audienci získala důvěru korunního prince – údajně mu sdělila tajemství, které mohl znát jen Boží posel. Karel ji vyslal s vojenským doprovodem k obléhanému Orléansu. Johanka oblékla bílou zbroj, ostříhala si vlasy nakrátko a vedla vojsko pod svou korouhví. Devět dní po jejím příjezdu, 8. května 1429, Angličané obléhání ukončili a stáhli se. Toto vítězství zlomilo morálku anglických vojsk a povzbudilo francouzský odpor.

Vítězství, korunovace a zajetí

Po osvobození Orléansu vedla Johanka vojsko k dalším vítězstvím v bitvě u Jargeau, Meung-sur-Loire a rozhodujícím střetnutí u Patay (18. června 1429), kde Francouzi porazili anglické lučištníky. Cesta do Remeše byla volná. Dne 17. července 1429 byl Karel VII. korunován francouzským králem v remešské katedrále za přítomnosti Johanky, která stála po jeho boku s královskou korouhví.

Po korunovaci Johančin vliv na dvoře klesal. Neúspěšné obléhání Paříže v září 1429 oslabilo její pozici. V květnu 1430 byla při obraně Compiègne zajata burgundskými vojáky a prodána Angličanům za 10 000 livrů. Angličané ji předali církevnímu soudu v Rouenu pod vedením biskupa Pierra Cauchona, který byl příznivcem anglické strany.

Proces trval od ledna do května 1431. Johanka čelila obviněním z kacířství, čarodějnictví a nošení mužského oděvu. Přestože se před soudem bránila s pozoruhodnou výmluvností, byla uznána vinnou a 30. května 1431 upálena na hranici v Rouenu. Bylo jí pouhých devatenáct let. Její popel byl vhozen do Seiny, aby se zabránilo uctívání jejích ostatků.

Rehabilitace a kanonizace

Po znovudobytí Rouenu Francií v roce 1449 zahájil Karel VII. vyšetřování okolností Johančiny popravy. V roce 1455 nařídil papež Kalixt III. (Alfons de Borja) revizní proces vedený generálním inkvizitorem Jeanem Bréhalem. Johančina matka Isabelle přednesla emotivní proslov na zahajovacím zasedání v katedrále Notre-Dame. Dne 7. července 1456 byl rozsudek z roku 1431 prohlášen za neplatný a Johanka očištěna jako mučednice nespravedlivě odsouzená soudem, který sám porušoval církevní právo.

Město Orléans připomínalo Johančinu památku každoročně již od roku 1432 a od roku 1435 uvádělo náboženskou hru oslavující její vítězství. Za Napoleona Bonaparta byla v roce 1803 prohlášena národním symbolem Francie. Papež Pius X. ji beatifikoval 18. dubna 1909 v katedrále Notre-Dame v Paříži. Kanonizace proběhla 16. května 1920 v bazilice sv. Petra v Římě za pontifikátu papeže Benedikta XV., který vydal kanonizační bulu Divina disponente. Slavnosti se účastnilo přes 60 000 osob včetně 140 potomků Johančiny rodiny.

Numismatický odkaz

Johanka z Arku nemohla být za svého krátkého života zvěčněna na mincích, avšak její obraz se stal jedním z nejoblíbenějších motivů francouzské numismatiky v 19. a 20. století. Napoleon Bonaparte pověřil rytce Augustina Dupré vytvořením pamětní mince k obnovení oslav v Orléansu. Současně nechal postavit první novodobou sochu Johanky v tomto městě.

Beatifikace v roce 1909 a následná kanonizace v roce 1920 vyvolaly vlnu pamětních ražeb. Francouzský vynález Janvierova přenášecího stroje (pantografu) umožnil vytváření detailních reliéfů a medailérů po celé Francii inspirovala ke zpracování výjevů z Johančina života. Medaile zobrazují Johanku v různých podobách – jako pastýřku přijímající nebeská vidění, v bílé zbroji na koni během bitvy, před soudem v Rouenu nebo při korunovaci Karla VII. Autor André-Joseph Lavrillier vytvořil k roku 1920 pamětní medaili s daty 1412 (narození), 1431 (smrt) a 1920 (kanonizace) a nápisem „Sainte Jeanne d'Arc Priez".

Monnaie de Paris vydala v roce 2016 v sérii Femmes de France (Ženy Francie) pamětní mince s Johankou z Arku v nominálních hodnotách 10 a 50 eur. Stříbrná mince o váze 22 g (ryzost 0,900) zobrazuje na líci portrét Johanky a na rubu scénu z bitvy u Orléansu. Zlatá verze (¼ oz, ryzost 0,920) byla vydána v limitovaném nákladu 5 000 kusů. V USA vznikla k uctění její památky bronzová medaile Tiffany & Co. u příležitosti kanonizace (1920) a zlatá medaile Medallic Art Co. k zasvěcení parku Joan of Arc v New Yorku (1919).

Zajímavosti

• Během první světové války nosili francouzští vojáci její obraz do bitvy; při jednom střetnutí interpretovali odraz německého reflektoru na mracích jako zjevení Johanky, což posílilo jejich morálku.
• Svátek sv. Johanky z Arku připadá na 30. května, den její smrti; ve Francii je 8. květen (osvobození Orléansu) státním svátkem.
• Johanka byla negramotná, přesto se před soudem bránila s takovou pohotovostí, že moderní historici oceňují její mimořádnou inteligenci.
• Revizní proces nařízený papežem Kalixtem III. byl prvním případem, kdy katolická církev oficiálně rehabilitovala osobu popravenou za kacířství.