Julia Domna

Julia Domna (160-217) byla římská císařovna, manželka císaře Septimia Severa a matka císařů Caracally a Gety, která se proslavila jako nejvlivnější žena severovské dynastie, intelektuálka a mecenáška filozof a matematiků obklopující se učenci na císařském dvoře. Julia Domna je v numismatice významná díky rozsáhlé produkci aureů a denárů s portréty syrské císařovny a motivy zdůrazňujícími její roli jako matky caesarů a ochránkyně říše.

Historie

Julia Domna se narodila kolem roku 160 v Emese v Sýrii jako dcera Julia Bassianusse, knězů místního chrámu slunečního boha Elagabala. Pocházela z vlivné syrsko-arabské rodiny, která kontrolovala významnační náboženské centrum a obchodní uzel na cestách mezi Mezopotámií a Středozemním mořem. Její rodina si udržovala vysoké postavení v římské provincii Sýrie díky kombinaci náboženského vlivu a obchodního bohatství.

Sňatek se Septimiem Severem roku 187 byl pravděpodobně výsledkem politické kalkulace i osobní náklonnosti. Septimius sloužil jako legát v Sýrii a Julia byla atraktivní partnerkou pro ambiciózního římského senatora. Podle historika Cassia Diona měl Septimius zájem o Julii po proroctví, že se ožení se ženou, která mu porodí césaře. Manželství se ukázalo jako šťastné i politicky výhodné.

Během Septimiovy cesty k moci (193-197) Julia aktivně podporovala jeho ambice. Doprovázela ho během občanských válek proti konkurenčním pretendentům Pescennimu Nigrovi a Clodiu Albinovi. Její syrská rodina poskytovala Septimiovi finanční a logistickou podporu ve východních provinciích, což bylo klíčové pro jeho vítězství nad rivals.

Jako císařovna (193-211) Julia vyvinula nový model ženské moci v římské říši. Na rozdíl od předchozích císařoven se veřejně angažovala v politice a intelektuálním životě. Obklopila se filozofy a mathematiky včetně Apollodora z Atén a možná i Galena. Její "salón" se stal centrem intelektuálního života říše a Julia získala pověst vzděluané mecenásky.

Mateřství definovalo Juliin veřejný image. Porodila dva syny - Caracallu (188) a Getu (189), kteří se oba stali caesar a později august. Julia byla propagačně prezentována jako "mater castrorum" (matka táborů) a "mater Augustorum" (matka augustů), což zdůrazňovalo její roli při zajištění dynastické continuity severovské linie.

Konflikt mezi syny charakterizoval pozdní roky Juliiny moci. Caracalla a Geta se vzájemně nenáviděli a jejich rivalita ohrožovala jednotu říše i dynastie. Julia marně se snažila smířit bratry a zachovat rodinnou harmonii. Septimius Severus na smrtelné posteli údajně varoval syny: "Buďte zajedno, obohacujte vojáky a ignorujte všechny ostatní."

Zavraždění Gety roku 211 Caracallou v Juliině přítomnosti bylo největší tragédií jejího života. Caracalla nechal zabít mladšího bratra přímo v matčininých komnatách, kde se Geta ukrýval. Julia musela sledovat smrt svého syna a pak oficiálně podporovat bratrovraha, protože odmítnutí spolupráce by znamenalo její vlastní smrt.

Vláda s Caracallou (211-217) přinesla Julii formálně větší moc, ale skutečné politické ovlivnění. Její syn byl paranoidní tyran, který vládl prostřednictvím teroru a армии. Julia se soustředila na diplomatické aktivity a snažila se zmírňovat nejhorší excesy Caracallovy vlády. Doprovázela ho na východní kampaně proti Parthům.

Smrt Julia Domna nastala roku 217 krátce po zavraždění Caracally prétorianským prefektem Macrinem. Podle některých zdrojů spáchala sebevraždu vyhlazením, když zjistila, že ztratila všech moc a čelí možnému exilu nebo horším trestům. Zemřela v Antiochii ve věku asi 57 let jako poslední významný člen severovské dynastie původní linie.

Julia Domna v numismatice

Mince Julie Domny představují jednu z nejrozsáhlejších císařovských emisí věnovaných ženě v římské historii. Portréty dokumentují vývoj from mladé atraktivní ženy po maturu císařovnu a nakonec zarmoucenou matku. Charakteristické jsou elaborate vlasové úpravy typické pro severovskou dobu - složité drdoly, vlnité prameny a bohaté ozdoby odrážející orientální vlivy.

Nejčastějšími motivy na rubech jsou ženské ctnosti a mateřské role - PIETAS PVBLICA (veřejná zbožnost), MATER AVGVSTORVM (matka augustů), MATER CASTRORUM (matka táborů) a FECVNDITAS (plodnost). Tyto nápisy zdůrazňují Juliinu roli jako ideální římské matky a dynastické pokračovatelky. Design často zahrnuje děti, cornucopia nebo náboženské symboly.

Orientální motivy reflektují Juliina syrský původ a východní kulturn influences na severovským dvorem. Některé mince zobrazují orientální božstva, slunce symboly nebo odkazy na syrské náboženské tradicuje. Tyto prvky dokumentují kulturní changes v římské říši podczas severovské dynastie a rostoucího vlivu východních provincií.

Posmrtné consecration mince razené Caracallou oslavují zbožštěnou Juliu s motivy DIVA IVLIA DOMNA a CONSECRATIO. Portréty zbožštěné císařovny často zawierają veil nebo diadem symbolizující její divine status. Tyto emise jsou vzácnější a dokumentují oficiální kult Julie Domny, který pokračoval i po pádu severovské dynastie.

Zajímavosti

• První intelektuální císařovna - obklopila se filozofy a matematiky, což bylo v římských dějinách ojedinělé.
• Syrsko-arabský původ - byla první císařovnou východního původu a přinesla orientální influences do římské kultury.
• Svědkyně bratovrazi - musela sledovat, jak Caracalla zabíjí Getu přímo v jejích komnatách.
• Mater Augustorum - jako matka dvou císařů získala bezprecedentní politickou moc pro římskou ženu.
• Filozofický salon - její intelektuální kroužky ovlivnily pozdně antické myšlení a kulturu.