Kalvinismus

Kalvinismus neboli reformované křesťanství založené Janem Kalvínem v Ženevě vytvořilo striktní přístup k mincovní ikonografii, který odmítal zobrazování postav a upřednostňoval textové motivy s biblickými citáty, geometrické symboly a heraldické znaky. Kalvinistické mince z Nizozemska, Švýcarska, Skotska a Falce nesly hesla jako "Post Tenebras Lux" nebo "Nisi Dominus Frustra", přičemž jejich střízlivá estetika odrážela teologii zdůrazňující Boží svrchovanost a předurčení.

Historie

Kalvinismus vznikl v Ženevě pod vedením francouzského reformátora Jana Kalvína (1509–1564), který sem přišel roku 1536 a vytvořil teokratický systém vlády. První kalvinistické mince začala Ženeva razit roku 1541, kdy Kalvín definitivně převzal kontrolu nad městem. Tyto ražby se vyznačovaly absencí figurálních motivů a dominancí textů – ženevské tolary nesly pouze městský znak a nápis POST TENEBRAS LUX (Po temnotách světlo), který se stal mottem reformované církve.

Kalvínovo učení o predestinaci a důrazu na Boží svrchovanost se rychle šířilo do Francie (hugenoti), Nizozemska, Skotska, části Německa a Uher. Každá oblast vyvinula specifickou mincovní tradici respektující kalvinistické principy. Francouzští hugenoti razili od roku 1560 mince s biblickými citáty v francouzštině a symbolem hořícího keře s nápisem NECTAMEN CONSUMEBATUR (Přece neshořel), převzatým ze Starého zákona jako symbol pronásledované, ale nezničitelné církve.

Nizozemské povstání proti španělské nadvládě (1566–1648) bylo částečně náboženskou válkou kalvinistů proti katolickým Habsburkům. Geuské mince razené povstalci od roku 1573 nesly nápis HAEC LIBERTATIS ERGO (Toto pro svobodu) a CONFIDENS DNO NON MOVETVR (Kdo důvěřuje v Pána, nepohne se). Po vzniku Spojených provincií se kalvinistická symbolika stala součástí nizozemské státní identity – lví daalder s heslem CONCORDIA RES PARVAE CRESCUNT vyjadřoval kalvinistickou pracovní etiku.

Fridrich V. Falcký, vůdce kalvinistické Unie a krátce český král (1619–1620), razil během svého pražského období dukáty a tolary s českým lvem, ale bez tradičních katolických symbolů. Jeho ražby nesly heslo DOMINUS PROTECTOR MEUS (Pán je můj ochránce) a datum podle kalvinistického kalendáře. Po bělohorské porážce pokračoval v ražbě exilových mincí v Haagu s vyobrazením palmové větve a nápisem TANDEM BONA CAUSA TRIUMPHAT (Nakonec dobrá věc zvítězí).

Anglická občanská válka (1642–1651) postavila kalvinistické puritány proti anglikánské monarchii. Parlamentní mince nesly jednoduché nápisy THE COMMONWEALTH OF ENGLAND a GOD WITH US bez královského portrétu. Cromwellův protektorát (1653–1659) razil mince s biblickými citáty v angličtině a štítem Commonwealthu. Po restauraci monarchie byly tyto "bezbožné" mince stahovány, ale ovlivnily pozdější americké mincovnictví.

Švýcarské kantony přijímající reformaci – Curych, Bern, Basilej, Ženeva – vyvinuly charakteristickou kalvinistickou numismatiku. Jejich mince nesly městské znaky, biblické sentence a data, ale žádné figurální motivy kromě heraldických zvířat. Bernské tolary s medvědem a nápisem DOMINUS PROVIDEBIT (Pán se postará) nebo curyšské dukáty s městskými patrony bez svatozáří představují kompromis mezi tradicí a kalvinistickou obrazoboreckostí.

Kalvinistické principy v mincovnictví

Kalvinistická ikonoklasie (obrazoborectví) zásadně ovlivnila design reformovaných mincí. Druhé přikázání Desatera zakazující vytváření vyobrazení bylo interpretováno striktně, což vedlo k odmítání portrétů panovníků, svatých i biblických postav. Výjimkou byly heraldické symboly a alegorie, které nebyly považovány za modlářské. Nizozemské, skotské a švýcarské kalvinistické mince proto obsahovaly především erby, lvy, jednorožce a další heraldická zvířata.

Textová dominance představovala charakteristický rys kalvinistických ražeb. Biblické citáty, často v národních jazycích, pokrývaly značnou část mincovní plochy. Oblíbené byly verše zdůrazňující Boží svrchovanost – "Nisi Dominus frustra" (Není-li Hospodin, marně) ze Žalmu 127, "Soli Deo Gloria" (Jedině Bohu sláva), "Iehovah Iireh" (Hospodin se postará). Švýcarské mince používaly celé biblické pasáže vytepané mikroskopickým písmem po obvodu.

Kalendářní reformy se promítaly do datace kalvinistických mincí. Mnoho reformovaných území odmítlo gregoriánský kalendář jako papežský vynález a používalo juliánský kalendář až do 18. století. Některé kalvinistické mince nesly dvojí dataci nebo používaly chronogramy – nápisy, kde zvýrazněná písmena tvořila letopočet podle jejich číselné hodnoty v římských číslicích.

Zajímavosti

• Ženevské "náboženské tolary" z let 1552–1564 razené za Kalvínova života nenesly žádný obraz kromě slunce a nápisu POST TENEBRAS LUX – byly tak strohé, že je okolní katolické země odmítaly přijímat jako platidlo
• Skotské mrkule (merk) razené za regentství hraběte z Arranu (1542–1554) byly první evropské mince s kompletním biblickým veršem v národním jazyce – celý 72. žalm ve skotštině
• Nizozemské "knihové dukáty" zobrazovaly otevřenou Bibli s viditelným textem konkrétních veršů, které se měnily každý rok podle liturgického kalendáře reformované církve
• Hugenotští zlatníci v La Rochelle razili během obléhání 1627–1628 nouzové mince z roztavených církevních kalichů s nápisem "Nécessité fait loy" (Nouze činí zákon) jako ospravedlnění svatokrádeže
• Americké koloniální mince z Massachusetts Bay Colony (1652–1682) nesly pouze nápis MASATHVSETS a strom – puritáni odmítli i zobrazení anglického královského znaku jako modlářství