Kancléř

Kancléř je vysoký státní úředník nebo hlava vlády, jehož funkce se v různých historických obdobích objevovala na mincích prostřednictvím úředních značek, pečetí nebo portrétů. V německy mluvících zemích označuje titul kancléř předsedu vlády, zatímco ve středověku byl kancléř správcem panovnické kanceláře a strážcem pečeti, což přímo souviselo s ražbou mincí a vydáváním mincovních privilegií.

Historie

Úřad kancléře vznikl v raném středověku z pozice vedoucího písaře panovnického dvora. Karolinští kancléři spravovali královskou pečeť a vydávali listiny včetně mincovních regálů. Archicancellarius Svaté říše římské byl od 10. století mohučský arcibiskup, který měl právo razit vlastní mince. Mohučské zlaté guldenů s arcibiskupským znakem a kancléřskou čapkou byly uznávanou měnou po celé říši.

České království mělo vlastního kancléře od vlády Přemyslovců. Kancléř byl strážcem královské pečeti a druhým nejvyšším úředníkem po nejvyšším purkrabím. Za Karla IV. zastával úřad kancléře Jan ze Středy, později první pražský arcibiskup Arnošt z Pardubic. Jejich pečeti ověřovaly mincovní práva měst a klášterů. Na groších se objevovala kancléřská značka jako kontrolní symbol vedle značky mincmistra.

Říšský kancléř Svaté říše římské získal ve středověku mimořádné pravomoci. Od 14. století tři rýnští kurfiřti - arcibiskupové mohučský, trevírský a kolínský - střídavě zastávali úřad arcikancléře. Jejich vlastní mince nesly kancléřské insignie - klíče, berlu, mitru. Zlatní rýnští se razili podle kancléřského ustanovení s jednotnou váhou a ryzostí, což zajišťovalo jejich mezinárodní přijetí.

Polský kancléř byl od 14. století nejvyšším státním úředníkem s právem pečetit královské listiny včetně mincovních privilegií. Jan Zamoyski, kancléř Štěpána Báthoryho, prosadil mincovní reformu a jeho monogram se objevoval na polských tolarech. Litevští kancléři razili vlastní mince s erbem Gozdawa nebo Pobóg podle rodu zastávajícího úřad.

Habsburská monarchie vytvořila úřad dvorského kancléře pro každou zemi koruny. Český dvorský kancléř sídlící ve Vídni spravoval česká mincovní práva. Václav Vratislav z Mitrovic jako první český kancléř z domácí šlechty prosadil ražbu konvenčních tolarů v Praze. Kancléřská pečeť ověřovala mincovní patenty Marie Terezie, které standardizovaly ražbu v celé monarchii.

Německé sjednocení roku 1871 vytvořilo úřad říšského kancléře jako hlavy vlády. Otto von Bismarck se stal symbolem této funkce, jeho portrét se objevil na stovkách pamětních medailí, ačkoli nikdy ne na oficiálních říšských mincích. Výmarská republika zachovala úřad, ale kancléři se na mincích neobjevovali. Adolf Hitler jako říšský kancléř prosadil své zobrazení na pamětních mincích a medailích.

Rakouská první republika zavedla úřad spolkového kancléře roku 1918. Engelbert Dollfuss a Kurt Schuschnigg vládli autoritativně, ale na šilinkových mincích se objevoval pouze státní znak. Po druhé světové válce se rakouští kancléři na mincích nezobrazují, s výjimkou pamětních ražeb - Bruno Kreisky byl poctěn stříbrnou mincí roku 2011.

Současné Německo zachovává úřad spolkového kancléře jako nejdůležitější exekutivní funkci. Konrad Adenauer, Willy Brandt, Helmut Schmidt a Helmut Kohl byli poctěni pamětními euromincemi. Angela Merkelová jako první kancléřka zatím numismatické ztvárnění nemá. Švýcarsko používá titul kancléř pro vedoucího spolkové kanceláře, nikoli hlavy vlády.

Kancléřské insignie a mincovní symbolika

Středověcí kancléři používali specifické symboly moci zobrazované na mincích a pečetích. Kancléřská pečeť byla často větší než ostatní, s dvojitým orlem nebo lvem držícím štít. Mohučský arcikancléř používal zkřížené klíče a kolo, kolínský tři koruny, trevírský kříž. Tyto symboly se objevovaly na jejich vlastních ražbách i jako ověřovací značky na říšských mincích.

Kancléřská značka na mincích sloužila jako kontrolní prvek kvality. Každý kancléř měl osobní signet - monogram, erb nebo symbol. České groše nesly značku zemského podkomořího, který převzal některé kancléřské pravomoci. Polské mince zobrazovaly kancléřský herb vedle královského znaku jako garanci hodnoty.

Moderní zobrazení kancléřů na pamětních mincích respektuje civilní charakter úřadu. Portréty jsou v obleku bez vojenských uniforem nebo řádů. Nápisy obsahují jméno, titul a roky úřadování. Reversy často zobrazují budovy spojené s úřadem - Kancléřský úřad v Berlíně, Ballhausplatz ve Vídni nebo významné události spojené s daným kancléřem.

Zajímavosti

• Klement von Metternich jako rakouský státní kancléř byl zobrazován na medailích ještě za svého života, což bylo výjimečné pro nemonarchického politika
• Říšská kancléřská marka navržená pro Bismarcka roku 1888 nebyla nikdy realizována kvůli jeho rezignaci, existuje pouze několik zkušebních ražeb
• Jan ze Středy, český kancléř Karla IV., prosadil ražbu prvních zlatých českých mincí - florénů s obrazem svatého Václava
• Thomas More jako anglický lord kancléř Jindřicha VIII. byl po 500 letech zobrazen na britské dvoulibrovce roku 2016
• Kancléřský dukát mohučského arcibiskupa Albrechta Braniborského z roku 1514 je považován za jednu z nejkrásnějších německých renesančních mincí
• Angela Merkelová odmítla několik návrhů na pamětní eurominci ke svým jubileím, čímž pokračuje v demokratické tradici nezobrazování žijících politiků