Karát

Karát je tradiční měrná jednotka používaná ve dvou různých významech v oblasti drahých kovů a drahokamů. V numismatice a zlatnictví označuje karát (zkratka kt nebo K) ryzost zlata – podíl čistého zlata ve slitině, přičemž 24 karátů představuje čisté zlato (99,99%). V gemologii (nauce o drahých kamenech) karát (značka ct z latinského "carat") vyjadřuje hmotnost diamantů a drahokamů, kde 1 karát odpovídá přesně 0,2 gramu. Tato dvojí definice téhož slova někdy způsobuje záměny, ovšem v kontextu numismatiky a investičních mincí se vždy vztahuje k ryzosti zlata.

Historie

Historie karátu jako měrné jednotky sahá až do starověku a je spojena s přírodními semeny rohovníku obecného (Ceratonia siliqua), také známého jako karob nebo svatojánský chléb. Tato semena mají pozoruhodně konzistentní hmotnost kolem 0,2 gramu a ve starověkém Středomoří se používala jako závaží při vážení drahých kovů a drahokamů. První standardizované použití karátu pro měření hmotnosti je doloženo ve starém Egyptě kolem roku 3000 př. n. l. Termín "karát" pochází z řeckého "keration" (κεράτιον) a arabského "qirat" (قيراط), což jsou označení právě pro semeno rohovníku. Použití karátu jako míry ryzosti zlata se vyvinulo ve středověku, kdy zlatníci začali tuto jednotku aplikovat na určování čistoty zlata. Byzantská říše jako první definovala mincovní standard založený na 24 karátech jako měřítku dokonalé čistoty, což odpovídalo nejčistšímu dostupnému zlatu v tehdejší době. Tento koncept převzaly italské městské státy v období renesance a odtud se rozšířil do celé Evropy. Moderní definice karátu jako přesně 0,2 gramu pro měření hmotnosti drahokamů byla oficiálně standardizována na Čtvrté generální konferenci pro míry a váhy v Paříži v roce 1907, kdy byl metrický karát definován jako 200 miligramů (0,2 g).

V numismatice a obchodu s drahými kovy se karát používá pro vyjádření ryzosti zlata, tedy jeho čistoty. Zlato v přírodě i ve zpracované formě je téměř vždy slitinou s jinými kovy, především stříbrem, mědí nebo paladiem. Karátový systém definuje čisté zlato (99,99% Au) jako 24 karátů. Ostatní ryzosti jsou vyjádřeny jako poměrná část z 24, například: 18karátové zlato obsahuje 18/24 (75%) čistého zlata, 14karátové zlato obsahuje 14/24 (58,3%) čistého zlata a 9karátové zlato obsahuje 9/24 (37,5%) čistého zlata. V numismatice se běžně setkáváme s následujícími standardy ryzosti: 24K (999/1000 nebo vyšší) – typické pro moderní investiční mince jako Canadian Maple Leaf, Australian Kangaroo nebo Vienna Philharmonic; 22K (916,7/1000) – používané pro tradiční investiční mince jako Krugerrand a starší sovereigny; 21,6K (900/1000) – typické pro historické mince jako francouzské napoleondory a americké zlaté mince před rokem 1933. V současnosti se pro přesnější vyjádření ryzosti používá také tisícinný systém (např. ryzost 999,9/1000), který poskytuje detailnější informaci než karátový systém.

Význam pro investory a sběratele

Pro investory do drahých kovů představuje karátový systém základní parametr při hodnocení zlatých mincí a slitků. Vyšší karátová hodnota (ryzost) znamená větší obsah čistého zlata, což přímo ovlivňuje investiční hodnotu předmětu. Moderní investiční mince jsou obvykle raženy z 24karátového zlata (999,9/1000), což maximalizuje jejich hodnotu danou obsahem drahého kovu. Pro sběratele numismatických předmětů je karátová hodnota důležitým indikátorem autenticity a historického kontextu mince, neboť různé historické období a mincovní autority používaly charakteristické ryzosti zlata (např. byzantské 24K, středověké evropské 23,5K nebo americké 21,6K).

Příklady

Mezi typické příklady různých karátových hodnot v numismatice patří 24karátové (999,9/1000) moderní investiční mince jako Canadian Maple Leaf, Australian Kangaroo a Chinese Panda, 22karátové (916,7/1000) investiční mince včetně jihoafrického Krugerrandu, amerického Gold Eagle a britského Sovereignu, a 21,6karátové (900/1000) historické mince jako americký Double Eagle, francouzský Napoleon nebo švýcarský Vreneli. Speciální kategorii tvoří 24+karátové (999,99/1000) ultra-čisté prémiové mince jako kanadský "99999" Maple Leaf s ryzostí pěti devítek nebo australská série "Five Nines" od Perth Mint.

Zajímavosti

• Čisté 24karátové zlato je příliš měkké pro praktické použití v šperkovnictví nebo běžných mincích, proto se téměř vždy leguje s jinými kovy, které zvyšují jeho tvrdost a odolnost. Výjimkou jsou speciálně chráněné investiční mince.
• V Asii, zejména v Indii, Číně a na Středním východě, je tradičně preferováno zlato s vyšší ryzostí (22-24K) oproti západnímu standardu (14-18K) používanému ve špercích.
• Barva zlaté slitiny se mění v závislosti na karátové hodnotě a použitých příměsových kovech – měď dodává načervenalý odstín (růžové zlato), stříbro a palladium světlejší žlutou až bílou barvu, železo modravý nádech.
• Historický florentský zlatý florén a benátský dukát, které se staly vzorem pro evropské zlaté mince na několik staletí, byly raženy z 24karátového zlata s tolerancí pouhých 0,125% (23,875K), což představovalo mimořádnou technologickou přesnost pro středověk.
• Karátový systém pro vyjádření ryzosti zlata je používán především v anglosaských zemích a v obchodě s investičním zlatem, zatímco v kontinentální Evropě je častější vyjádření ryzosti v tisícinách (např. 585/1000 místo 14K, 750/1000 místo 18K).