Karát

Karát je tradiční jednotka udávající podíl čistého zlata ve slitině, kde 24 karátů představuje ryzí zlato. Tento systém měření kvality zlata se používá již po staletí a dodnes zůstává základním standardem v klenotnictví a investičním zlatě po celém světě.

Historie

Původ slova karát sahá do starověkého Středomoří, kde obchodníci používali semena rohovníku obecného (Ceratonia siliqua) jako závaží pro vážení drahých kamenů a zlata. Tato semena mají pozoruhodně jednotnou hmotnost kolem 0,2 gramu, což z nich činilo ideální přírodní standard. Z řeckého názvu keration přes arabské qirat se vyvinul dnešní termín karát.

Ve středověké Evropě se karátový systém pro zlato etabloval odlišně než pro drahé kameny. Zatímco u drahokamů karát znamenal váhovou jednotku (dnešních 0,2 gramu), u zlata se stal poměrovou jednotkou. Základem se stala římská zlatá mince solidus, která vážila 24 silikv (semen rohovníku). Odtud pochází dělení na 24 karátů jako symbol absolutní čistoty.

V českých zemích zavedl karátový systém Karel IV. v polovině 14. století jako součást mincovní reformy. Pražští zlatníci museli označovat své výrobky puncem s uvedením karátové hodnoty. Za Rudolfa II. bylo v Praze ustanoveno Zlatnické bratrstvo, které přísně kontrolovalo dodržování karátových standardů. Podvodníci, kteří falšovali karátovou hodnotu, byli trestáni useknutím ruky nebo vyhnáním z města.

Významnou změnu přinesl rok 1867, kdy Rakousko-Uhersko zavedlo metrický systém a paralelně s karáty začalo používat promile (tisíciny) pro vyjádření ryzosti. Tento duální systém přetrval dodnes – zatímco v Evropě převládá označení v promilích (585, 750, 900), anglofonní země a Asie preferují karáty (14k, 18k, 22k).

Moderní standardizace karátového systému proběhla ve 20. století. Roku 1973 ustanovila Světová zlatnická rada přesné definice jednotlivých karátových stupňů s povolenými tolerancemi. Například 18karátové zlato musí obsahovat minimálně 75 procent čistého zlata s tolerancí 0,5 promile.

V současnosti čelí tradiční karátový systém konkurenci ze strany investičního zlata, které se téměř výhradně vyrábí v nejvyšší možné čistotě 999,9 promile (24 karátů). Přesto karáty zůstávají nenahraditelné ve šperkařství, kde nižší karátové slitiny poskytují lepší mechanické vlastnosti pro každodenní nošení.

Karátové stupně a jejich využití

Čisté 24karátové zlato (1000/1000) je příliš měkké pro praktické použití ve šperkařství, proto se leguje s jinými kovy. Nejběžnější je 18karátové zlato (750/1000) obsahující 75 procent zlata, které nabízí ideální kombinaci hodnoty, trvanlivosti a zpracovatelnosti. Toto zlato se používá pro luxusní šperky a hodinky.

14karátové zlato (585/1000) s obsahem 58,5 procenta čistého zlata je oblíbené pro každodenní šperky díky vyšší odolnosti a dostupnější ceně. Ve Spojených státech je to nejprodávanější karátová hodnota. Pro mincovní zlato se historicky používalo 22karátové zlato (916/1000), známé jako crown gold, které kombinuje vysokou hodnotu s dostatečnou tvrdostí pro manipulaci.

Speciální kategorii tvoří dukátové zlato s ryzostí 986/1000 (23,75 karátu), které se tradičně používalo pro ražbu dukátů v celé Evropě. Moderní investiční zlato dosahuje čistoty 999/1000 až 999,9/1000, což odpovídá téměř 24 karátům. Ve východní Asii a Indii je populární 22karátové zlato pro svatební šperky, zatímco v arabských zemích preferují 21karátové zlato (875/1000).

Zajímavosti

• Nejčistší komerčně vyráběné zlato má čistotu 999,999/1000 (takzvané šest devítek), což představuje pouze jeden atom nečistoty na milion atomů zlata
• V antickém Římě bylo falšování karátové hodnoty zlata trestáno ukřižováním nebo předhozením lvům v aréně
• Tradiční čínské čuk kam zlato má neobvyklou čistotu 990/1000, což neodpovídá žádnému západnímu karátovému standardu
• Olympijské zlaté medaile musí podle předpisů MOV obsahovat minimálně 6 gramů ryzího zlata, což odpovídá pozlacení stříbrné medaile
• Největší nugget ryzího 24karátového zlata Welcome Stranger nalezený v Austrálii roku 1869 vážil 72 kilogramů