Karlsruhe

Karlsruhe je město v jihozápadním Německu a hlavní město spolkové země Bádensko-Württembersko do roku 1952, historické sídlo bádenských markrabat a velkovévodů. Město založené v roce 1715 jako barokní plánovaná rezidence je známé svým jedinečným urbanistickým řešením s ulicemi paprskovitě vybíhajícími ze zámku. Karlsruhe byla sídlem významné mincovny, která razila bádenské tolary, zlatníky a guldenové mince.

Historie

Karlsruhe má mezi evropskými městy unikátní původ - byla založena na zelené louce podle přesného plánu markraběte Karla Viléma Bádenského v roce 1715. Pověst praví, že markrabě usnul během lovu v lese a zdál se mu sen o ideálním městě ve tvaru vějíře s palácem uprostřed. Město bylo vybudováno podle barokního geometrického plánu s třiceti dvěma ulicemi paprskovitě vycházejícími ze zámku jako sluneční paprsky. Karel Vilém přesunul do Karlsruhe svou rezidenci z Durlachhu a město se rychle rozvíjelo díky privilegiím pro přistěhovalce včetně náboženské tolerance, která přilákala protestanty, katolíky i židy.

V osmnáctém století se Karlsruhe stalo centrem osvícenství v jižním Německu. Markrabě Karel Fridrich, vládnoucí od roku 1738 do roku 1811, byl vzorem osvíceného panovníka a jeho dlouhá vláda přinesla Bádensku prosperitu. Za jeho vlády byla založena první technická vysoká škola v Německu, předchůdce dnešní Karlsruhe Institute of Technology. Napoleon povýšil v roce 1806 Bádensko na velkovévodství a Karlsruhe se stalo velkovévodskou rezidencí. Město bylo významným centrem liberalismu - v roce 1818 zde byla přijata jedna z nejpokrokovějších ústav v Německu a v roce 1822 se konal první německý parlamentní sjezd.

Během revoluce 1848-1849 bylo Karlsruhe centrem demokratického hnutí v Bádensku. Povstání bylo potlačeno pruskými vojsky, ale liberální tradice města přetrvala. Po sjednocení Německa v roce 1871 zůstalo Karlsruhe hlavním městem Bádenského velkovévodství v rámci Německé říše. Město se rozrůstalo a modernizovalo, stalo se důležitým železničním uzlem a sídlem nejvyššího německého soudu. Za druhé světové války bylo Karlsruhe těžce bombardováno, historické centrum bylo z velké části zničeno. Po válce bylo město obnoveno a v letech 1952-1972 sloužilo jako prozatímní hlavní město Bádenska-Württemberska. Dnes je Karlsruhe sídlem Spolkového ústavního soudu a Spolkového soudního dvora, což z něj činí právní hlavní město Německa.

Bádenské mincovnictví v Karlsruhe

Mincovna v Karlsruhe byla založena krátce po vzniku města v roce 1732 markrabětem Karlem Vilémem. Předtím bádenské mincovny působily v Durlachhu, Baden-Badenu a Rastattu, ale s přesunem rezidence do Karlsruhe se sem soustředila i mincovní výroba. Karlsruhe mincovna razila stříbrné tolary s portrétem markraběte a bádenským erbem se šikmým pruhem. V osmnáctém století mincovna produkovala také zlaté dukáty a karolíny, pojmenované po zakladateli města. Markrabě Karel Fridrich zavedl moderní razicí technologie a karlsruhe mince byly známé vysokou kvalitou.

Po povýšení na velkovévodství v roce 1806 byla mincovna rozšířena a modernizována. Razily se zde bádenské zlatníky a kronentalery podle jihoněmecké měnové konvence. Karlsruhe mincovna používala značku G, která se pro tuto mincovnu používá dodnes. V devatenáctém století patřila mezi nejmodernější v Německu, byla vybavena parními stroji a hydraulickými lisy. Po vzniku Německé říše v roce 1871 razila karlsruhe mincovna říšské marky s portréty bádenských velkovévodů Friedricha I., Friedricha II. a posledního velkovévody Friedricha II., který abdikoval v roce 1918. Mincovna přežila obě světové války a dodnes razí německá eura a pamětní mince. Je jednou z pěti aktivních německých mincoven.

Zajímavosti

• Karlsruhe je jediné větší evropské město postavené podle jednotného barokního plánu ve tvaru vějíře
• Bádenský velkovévoda Friedrich I. nechal v Karlsruhe razit nejtěžší německou zlatou minci - desetidukát
• V karlsruhe mincovně byla v roce 1844 vyražena první německá mince s vlakem k otevření železnice
• Mincovna používá značku G nepřetržitě od roku 1872, což je nejdelší kontinuální používání mincovní značky v Německu
• Zámecká věž v Karlsruhe sloužila jako trezor pro bádenskou státní pokladnu a mincovní rezervy