Kazimír III. Veliký
Kazimír III. Veliký (1310–1370) byl od roku 1333 polský král, syn Vladislava I. Lokýtka a poslední Piastovec na polském trůnu. Kodifikoval zemské právo, roku 1364 založil Krakovskou akademii, připojil k Polsku Haličskou Rus a jako první polský panovník dal razit groš.
| Titul | král polský |
|---|---|
| Vláda | 1333–1370, korunován 25. dubna 1333 na Wawelu |
| Narození a úmrtí | 30. dubna 1310 Kowal – 5. listopadu 1370 Krakov |
| Dynastie | Piastovci, poslední polský král z tohoto rodu |
| Rodiče | Vladislav I. Lokýtek a Hedvika Kališská |
| Nástupce | synovec Ludvík I. Veliký, král uherský |
| Hlavní činy | vislické a petrkovské statuty, Krakovská akademie (1364), zisk Haličské Rusi |
| Mince | krakovský groš, kwartnik (polovina groše); mincovna Krakov |
Historie
Kazimír III. Veliký se narodil 30. dubna 1310 v Kowalu v Kujavsku jako syn krále Vladislava I. Lokýtka a Hedviky Kališské. Po otcově smrti 2. března 1333 byl 25. dubna téhož roku korunován ve wawelské katedrále. Převzal království, které jeho otec teprve nedávno sjednotil a které vedlo spory s řádem německých rytířů i s Českým královstvím.
Spory řešil převážně diplomaticky. Na sjezdech v Trenčíně a ve Visegrádu roku 1335 se dohodl s Janem Lucemburským a uherským králem Karlem Robertem. Kališským mírem z 8. července 1343 se zřekl Gdaňského Pomoří a Chełmińska ve prospěch řádu a získal zpět Kujavsko a Dobřiňsko. Roku 1340, po smrti haličského knížete Boleslava Jiřího, vytáhl na Rus, dobyl Lvov a po dlouhých bojích připojil k Polsku Haličskou Rus. Území království za jeho vlády zhruba zdvojnásobil.
Uvnitř země posiloval královskou moc a právní jistotu. Na sněmu ve Vislici 11. března 1347 vyhlásil soudní reformu a zákoníky pro Velkopolsko a Malopolsko; spolu s petrkovskými statuty mu vynesly přezdívku „polský Justinián“. Roku 1334 potvrdil privilegia Židů. Za jeho vlády vyrostly desítky hradů a městských hradeb.
Roku 1364 založil se svolením papeže Urbana V. Krakovskou akademii, nejstarší univerzitu v Polsku. Téhož roku hostil v Krakově sjezd panovníků. Legitimního syna neměl, a proto roku 1355 v Budíně určil za nástupce svého synovce Ludvíka I. Velikého. Zemřel 5. listopadu 1370 v Krakově a je pohřben ve wawelské katedrále.
Mince
Kazimír III. byl prvním polským panovníkem, který razil groš. Krakovský groš se razil v krakovské mincovně jen krátce a v malém počtu; mincovna měla potíže se získáním stříbra, a proto nedokázala zamýšlenou jakost udržet. Běžnějším nominálem byl kwartnik v hodnotě poloviny groše, kterému se proto říkalo i půlgroš. Jakost mince se za Kazimírovy vlády zhoršovala, což přinášelo okamžitý zisk královské pokladně.
Na svých mincích je Kazimír III. číslován jako Kazimír I., protože byl prvním polským králem tohoto jména.