Klagenfurt

Klagenfurt (slovinsky Celovec) je hlavní město rakouské spolkové země Korutany, které ve středověku a raném novověku provozovalo zemskou mincovnu. Klagenfurtská mincovna razila korutanské feniky, krejcary a pamětní medaile s charakteristickým korutanským vévodským kloboukem a místním drakem z pověsti.

Historie

Počátky klagenfurtského mincovnictví souvisí s rozvojem korutanského vévodství. První mincovní práva získalo město v roce 1286 od korutanského vévody Menharda II. Tyrolského. Raná mincovna razila jednoduché friesašské feniky s obrazem orlice a kříže. Název Friesach odkazoval na nedaleké město, které bylo tradičním centrem korutanského mincovnictví od 12. století.

Ve 14. století získal Klagenfurt větší význam jako obchodní centrum na cestě z Vídně do Benátek. V roce 1362 připadly Korutany Habsburkům a mincovna začala razit vídeňské feniky s rakouským štítem. Za vlády Fridricha III. (1440-1493), který často pobýval v Klagenfurtu, byla mincovna rozšířena a modernizována. Vznikaly zde kvalitní groše s vévodským kloboukem – symbolem korutanské samostatnosti.

Významný rozvoj nastal po roce 1514, kdy císař Maxmilián I. daroval Klagenfurt korutanským stavům. Město se stalo hlavním městem země a mincovna získala právo razit stříbrné krejcary a batzen. Charakteristickým motivem se stal klagenfurtský drak – bájný netvor z místní pověsti, který byl podle legendy zabit ve Wörtherském jezeře. Tento motiv se objevoval zejména na pamětních ražbách.

Během protestantské reformace v 16. století razila mincovna mince s náboženskými motivy. Korutanská šlechta, převážně luteránská, podporovala ražbu biblických krejcarů s citáty z písma. Po protireformaci za Ferdinanda II. byly tyto mince staženy a přeraženy na katolické motivy. V roce 1620 byla mincovna dočasně uzavřena kvůli kiperové inflaci.

Nové období prosperity přišlo za vlády Leopolda I. (1657-1705). Klagenfurtská mincovna razila pokazní krejcary a tříkrejcary s portrétem císaře a korutanským znakem. V roce 1670 zde byla vyražena slavná dračí medaile k dokončení kašny s Lindwurmem (drakem) na Novém náměstí. Tato bronzová socha se stala symbolem města a objevuje se na mnoha pozdějších ražbách.

V 18. století sloužila klagenfurtská mincovna především k ražbě drobných mincí pro lokální oběh. Za Marie Terezie produkovala konvenční krejcary a sedmáky označené písmeny K nebo C (Klagenfurt/Celovec). V roce 1759 byla mincovna vybavena novými vřetenovými lisy, ale její význam postupně klesal ve prospěch větších mincoven ve Vídni a Štýrském Hradci.

Definitivní konec klagenfurtské mincovny přišel v roce 1776 v rámci josefínských reforem. Josef II. centralizoval mincovnictví a zrušil menší provinční mincovny. Poslední ražbou byla pamětní medaile k uzavření mincovny s nápisem „Ultima Carinthiae" (Poslední korutanská). Budova mincovny byla přestavěna na vojenské kasárny a později zbořena. Dnes mincovní historii připomíná jen Münzgasse v historickém centru.

Charakteristické ražby a technologie

Klagenfurtské mince se vyznačovaly korutanskou symbolikou. Hlavním motivem byl vévodský klobouk s hermelínem – jedinečný symbol Korutan jako jediného vévodství s právem intronizace na Knížecím kameni. Dalším typickým prvkem byl klagenfurtský drak (Lindwurm) a tři lvi korutanského znaku. Mincovní značkou bylo písmeno K nebo C (Celovec).

Technologicky byla klagenfurtská mincovna skromně vybavená. Používala jednoduché kladivové ražby a od 16. století primitivní vřetenové lisy. Teprve v 18. století získala modernější vybavení. Kvalita ražeb byla průměrná, což odpovídalo regionálnímu významu mincovny. Specialitou byla výroba votivních medailí pro poutní místo Maria Saal.

Mezi nejvzácnější klagenfurtské ražby patří friesašské feniky ze 13. století, gotické groše s vévodským kloboukem, reformační krejcary s biblickými citáty, barokní dračí medaile z roku 1670, konvenční pokazní tříkrejcary Marie Terezie a poslední medaile z roku 1776. Unikátní jsou procesní medaile ražené pro korutanskou intronizaci.

Zajímavosti

• Klagenfurtský drak na mincích byl inspirován lebkou pravěkého nosorožce nalezenou v roce 1335, kterou lidé považovali za dračí
• V roce 1518 byla v mincovně vyražena první slovinská mince s nápisem v slovinštině pro korutanské Slovince
• Mincmistr Wolfgang Kaltenhauser byl v roce 1602 upálen pro čarodějnictví – prý vyráběl magické amulety z mincovního kovu
• Během tureckého obléhání Vídně v roce 1683 razila klagenfurtská mincovna nouzové kožené peníze pro uprchlíky
• Poslední klagenfurtská ražba obsahovala mikroskopickou mapu Korutan vyraženou na reversu medaile