Kníže

Kníže je historický šlechtický titul označující panovníka knížectví nebo vysokého aristokrata, který měl v mnoha případech právo razit vlastní mince. V českých zemích byla knížata nejvyššími vládci před vznikem království roku 1198 a jejich mincovní ražby patří k nejstarším českým numismatickým památkám.

Historie

Titul kníže pochází z praslovanského kъnędzь, které bylo převzato z pragermánského kuningaz (král). V raném středověku označoval kníže samostatného vládce kmene nebo území. První historicky doložení čeští knížata byli Bořivoj I. (872–889) z rodu Přemyslovců a legendární svatý Václav (921–935), jehož vyobrazení se objevuje na českých mincích dodnes.

České knížectví existovalo od 9. století do roku 1198, kdy Přemysl Otakar I. získal dědičný královský titul. Knížata sídlila na Pražském hradě a jejich moc se postupně rozšiřovala na celé Čechy a později i Moravu. Od 10. století měla česká knížata právo razit mince, což bylo významným atributem suverenity. První české mince – denáry Boleslava I. (935–972) – nesly křesťanské symboly a latinské nápisy.

Ve Svaté říši římské byl knížecí titul součástí složité hierarchie. Říšská knížata (Reichsfürsten) měla právo zasedat na říšském sněmu a razit vlastní mince. K nejvýznamnějším patřili saští vévodové, bavorská knížata a církevní knížata – arcibiskupové a opati velkých klášterů. Po vestfálském míru 1648 získalo mincovní regál přes 300 říšských knížat.

Na Moravě existovaly od 11. století údělná knížectví – Brněnské, Znojemské a Olomoucké. Moravská knížata razila vlastní denáry, které se lišila od českých ikonografií a nápisem. Nejznámější jsou ražby Konráda II. Znojemského (1123–1161) s vyobrazením knížete na trůně. Samostatnost moravských knížectví skončila roku 1182, kdy se Morava stala markrabstvím.

V novověku získaly knížecí tituly některé české šlechtické rody jako odměnu za služby Habsburkům. Lichtenštejnové se stali říšskými knížaty roku 1608 a od roku 1719 vládli samostatnému knížectví. Schwarzenbergové povýšeni roku 1670, Lobkovicové 1624. Tato knížata však již neměla mincovní práva, pouze čestné tituly a rozsáhlé majetky.

Po zániku Svaté říše římské roku 1806 ztratil knížecí titul politický význam a stal se pouze šlechtickou hodností. V Rakousku-Uhersku bylo knížectví nejvyšším šlechtickým titulem po arcivévodství. Poslední udělení knížecího titulu v českých zemích proběhlo roku 1917, kdy císař Karel I. povýšil rod Colloredo-Mannsfeldů. Šlechtické tituly byly v Československu zrušeny roku 1918.

Knížecí mincovnictví

České knížecí mince patří k nejstarším evropským denárům. První ražby knížete Boleslava I. z let 960–970 napodobovaly bavorské vzory s křížem a kaplí. Za Boleslava II. (972–999) vznikly originální české typy s rukou žehnající z oblaku a nápisem BRACIZLAV DVX. Tyto denáry vážily kolem 1,5 gramu a obsahovaly 900/1000 stříbra.

Vrchol knížecího mincovnictví představují ražby Břetislava I. (1034–1055), který zavedl motiv svatého Václava jako patrona země. Jeho denáry s nápisem SCS VENCEZLAVS a obrazem knížete se staly vzorem pro pozdější české mince. Za vlády Vratislava II. (1061–1092), prvního českého krále, se paradoxně razily mince s knížecím titulem DUX, nikoli REX.

Církevní knížata měla rovněž právo ražby. Pražští biskupové razili vlastní denáry od roku 1130, olomoučtí biskupové od roku 1144. Tyto mince nesly biskupskou mitru, berlu a jméno biskupa. Nejcennější jsou denáry biskupa Jindřicha Zdíka (1126–1150) s dvojitým křížem, které dnes dosahují hodnot přes 50 000 korun.

Německá říšská knížata razila rozmanité nominály od zlatých dukátů po drobné feniky. Nejkvalitnější byly ražby saských kurfiřtů z Míšně a bavorských vévodů. Knížectví Lichtenštejnsko razilo vlastní mince do roku 1898 – tolary a dukáty s portréty vládnoucích knížat patří k vyhledávaným sběratelským kusům.

Zajímavosti

• Nejstarší česká mince – denár Boleslava I. z roku 965 – byla nalezena v pokladu ve švédské Uppsale, kam se dostala vikingským obchodem
• Kníže Soběslav I. nechal roku 1125 razit propagandistické denáry s nápisem "Soběslav z Boží milosti kníže Čechů" jako první český panovník
• Lichtenštejnský zlatý dukát z roku 1728 s portrétem knížete Josefa Jana Adama se prodává za více než 500 000 korun
• Poslední knížecí mince v Evropě razilo Monako – knížecí euro jsou dnes nejžádanější evropské oběžné mince
• Titul velkokníže používali pouze vládci Litvy, Moskvy a později členové carské rodiny – jejich rublové ražby patří k nejcennějším ruským mincím