Konzulární mince
Konzulární mince, též rodinné mince, jsou ražby římské republiky, na nichž mincovní úředníci z významných rodů připomínali slavné předky, jejich činy nebo rodové pověsti. Většinou jde o stříbrné denáry z 2. a 1. století př. n. l.; název odkazuje k rodům, jejichž členové zastávali úřad konzula.
| Jiný název | rodinné mince |
|---|---|
| Období | římská republika, od zavedení denáru ve 3. století př. n. l. do konce republiky |
| Nejčastější nominál | stříbrný denár |
| Vydavatelé | tresviri monetales (mincovní úředníci z římských rodů) |
| Motivy | slavní předkové a události spjaté s rodem |
| Nález v Čechách | Libčeves na Lounsku (1908) |
Historie
Pojem konzulární mince se používá v numismatické tradici pro mince římské republiky od zavedení denáru ve 3. století př. n. l. do konce republiky v 1. století př. n. l. Ražbu v Římě řídili mladí úředníci pověření správou mincovnictví, tresviri monetales, kteří pocházeli z aristokratických rodů. Úřad stál na počátku politické kariéry a dával možnost ovlivnit podobu mincí, které obíhaly po Itálii a v provinciích.
Politická soutěž v římské republice byla do značné míry soutěží rodů. Pověst předků a jejich zásluhy pomáhaly při volbách i při získávání úřadů a mince nesla takové připomínky k velkému okruhu lidí. Starší republikánské mince měly jednotné státní obrazy – božstva a personifikaci Říma. Od 2. století př. n. l. se na nich prosazovaly motivy vztahující se k rodu mincovního úředníka: slavní předkové, rodové symboly, připomínky triumfů a pověsti, jimiž se rod legitimoval.
Označení „konzulární“ je tradiční numismatický termín, ne úřední název. Neznamená, že mince razil konzul, ale že je vydávali příslušníci rodů, z nichž vycházeli konzulové. Při určení mince je klíčové jméno mincovního úředníka v opisu, podle něhož se ražba přiřazuje k rodu a datuje.
Konzulární denáry patří k mincovním nálezům z našeho území. Poklad nalezený roku 1908 v Libčevsi na Lounsku obsahoval republikánské denáry z 2. a 1. století př. n. l. spolu se sponami, náramkem, jehlicí a prstenem.
Motivy a opisy
Typickým znakem konzulárních mincí je propojení obrazu s rodovým sdělením. Na líci zpravidla stojí božstvo nebo personifikace, na rubu výjev připomínající událost, triumf, pověst či symbol rodu. Opis uvádí jméno mincovního úředníka, často ve zkratce. Příkladem je denár, který roku 54 př. n. l. vydal Marcus Junius Brutus: na líci je hlava Libertas, na rubu Lucius Junius Brutus, podle tradice první konzul republiky ze stejného rodu Juniů, kráčí mezi dvěma liktory. Denár L. Furia Broccha z roku 63 př. n. l. nese na rubu kurulské křeslo mezi dvěma svazky fasces jako odznak vysokého úřadu.
V 1. století př. n. l. se politika personalizovala a odkazy na mincích byly konkrétnější. Konzulární denáry jsou proto důležitým pramenem k soutěži aristokratických rodů v pozdní republice.
