Lisabon
Lisabon je hlavní město Portugalska na severním břehu ústí řeky Tejo do Atlantského oceánu. Křesťané ho dobyli na Maurech roku 1147, hlavním městem země se stal v polovině 13. století a v 15. a 16. století byl výchozím přístavem portugalských zámořských objevů. Sídlí zde státní mincovna.
| Římský název | Olisipo |
|---|---|
| Dobytí na Maurech | 1147, král Alfons I. Portugalský |
| Hlavní město Portugalska | od poloviny 13. století, místo Coimbry |
| Zemětřesení | 1. 11. 1755 |
| Státní mincovna | Imprensa Nacional-Casa da Moeda, vznikla 1972 sloučením Imprensa Nacional a Casa da Moeda |
Historie
Hluboké ústí Teja poskytuje přirozený přístav, který spojuje pobřežní trasy s vnitrozemím. Římané z města učinili municipium s názvem Olisipo. Na počátku 8. století je obsadila muslimská vojska Umajjovského chalífátu a pod maurskou vládou zůstalo až do roku 1147, kdy je s pomocí křižáků dobyl první portugalský král Alfons I. Portugalský. V polovině 13. století nahradil Lisabon Coimbru jako hlavní město země.
V 15. a 16. století vyplouvala z Lisabonu většina portugalských zámořských výprav, mezi nimi i výprava Vasca da Gamy, která roku 1498 dosáhla Indie. Město se stalo střediskem obchodu se zámořím.
Dne 1. listopadu 1755 město zničilo zemětřesení. Obnovu řídil markýz z Pombalu: centrum dostalo pravidelný pravoúhlý půdorys se dvěma velkými náměstími a dolní město se dodnes nazývá Baixa Pombalina.
Lisabonská mincovna
V Lisabonu pracuje mincovna na stálém místě nejpozději od konce 13. století; ražbu v Portugalsku upravil první zákon za krále Alfonse III. Portugalského. Mincovna sídlila postupně u katedrály Sé, v královském paláci Paço da Ribeira, od roku 1720 v ulici Rua de São Paulo a od roku 1941 v nové budově ve čtvrti Arco do Cego. Roku 1972 se sloučila se státní tiskárnou do instituce Imprensa Nacional-Casa da Moeda.
