Lún mincířský

Lún mincířský byl středověký výraz pro plat za mincířskou činnost a později označení pro finanční podíly v mincovně. Podílníci měli podle velikosti svých lúnů nárok na odpovídající část zisku z mincovní činnosti. Lúny mohly být předmětem běžné směny - koupě, prodeje nebo zástavy, a staly se tak obchodovatelným zbožím na středověkém trhu.

Historie

Systém lúnů vznikl v souvislosti s mincovní reformou Václava II. v letech 1278-1305, kdy došlo k centralizaci původně sedmnácti samostatných mincoven do Vlašského dvora v Kutné Hoře. Zpočátku lúny reprezentovaly tyto původní mincovny a jejich majitelé získali nárok na podíl ze zisku centralizované mincovny podle hodnoty svého původního podniku. V průběhu 14. století se lúny postupně přeměnily na čistě finanční instrumenty, které již neměly přímou vazbu na konkrétní mincovní provoz. Kutnohorská mincovna byla rozdělena na 51 lúnů, což umožnilo jemné rozdělení vlastnických podílů mezi více investorů. Tento systém přispěl k financování nákladného mincovního provozu a umožnil účast širšího okruhu kapitálově silných měšťanů na lukrativním mincovním podnikání.

Lúny fungovaly jako obchodovatelné cenné papíry středověku a jejich majitelé měli právo na poměrnou část zisku z ražby mincí. Hodnota lúnu závisela na výkonnosti mincovny a poptávce po mincích, což vytvářelo jakýsi předchůdce akcií. Majitelé lúnů se mohli účastnit rozhodování o důležitých otázkách mincovního provozu úměrně ke svým podílům. Směna lúnů probíhala prostřednictvím notářsky ověřených smluv a postupně se vyvinul specializovaný trh s těmito instrumenty. Podobný systém existoval i v Praze, kde se označoval jako "pražská stolice". Lúny představovaly důležitý zdroj financování mincovního podnikání a umožnily rozložení rizik mezi více investorů. Jejich majitelé často nebyli aktivně zapojeni do mincovního provozu, ale pouze pobírali dividendy ze svých podílů.

Zajímavosti

• Název "lún" pravděpodobně pochází z německého slova pro "odměnu" nebo "mzdu"
• Kutnohorská mincovna s 51 lúny umožňovala velmi jemné rozdělení vlastnictví a přitáhla investory z celé Evropy
• Některé lúny byly dědičné a předávaly se v rodinách po několik generací
• Obchod s lúny vytvořil první formu "burzy cenných papírů" ve středověkých českých zemích
• Systém lúnů inspiroval podobné formy podílového financování v jiných odvětvích středověké ekonomiky