Mars

Mars byl římský bůh války a zemědělství, otec Romula a Rema a ochránce římského lidu, jehož zobrazení patřilo mezi nejfrekventovanější motivy římského vojenského mincovnictví. Jako praotec římského národa a garant vojenských vítězství představoval ztělesnění římské virtus (mužné cti) a discipliny, což se masivně projevovalo na mincích všech období římských dějin.

Historie

Mars patřil mezi nejstarší italská božstva s kořeny v předřímském období. Původně byl bohem jara, úrodnosti a ochrany hranic, teprve postupně se stal především bohem války. Jeho jméno může souviset s etruským Maris nebo s latinským mas (mužský). Jako otec Romula a Rema, zakladatelů Říma, byl považován za božského předka římského národa - odtud označení Římané jako "synové Martovi".

První zobrazení Marta na římských mincích nacházíme na raných bronzových emisích z přelomu 4. a 3. století před naším letopočtem. Na republikánských denárech se Mars systematicky objevuje od 2. století před naším letopočtem, často jako helmovaná hlava na aversu nebo jako ozbrojený bojovník na reversu. Oblíbený byl motiv Marta ve voze (bigu nebo kvadrize) jako symbol triumfu.

V období pozdní republiky využívali jednotlivví vojevůdci Martovu symboliku k propagaci svých vojenských úspěchů. Sulla razil denáry s Martem Victorem (Vítězným), Pompeius s Martem Ultorem (Mstitelem). Caesar jako pontifex maximus zdůrazňoval Martovu roli otce národa. Antonius, který se považoval za potomka Marta, razil denáry se svým portrétem stylizovaným jako tento bůh.

Augustus učinil z Marta Ultora ústřední postavu své ideologie. Po vítězství nad vrahy Caesara vystavěl Martovi Mstiteli velkolepý chrám na svém foru a razil množství mincí s tímto aspektem boha. Traianus zobrazoval Marta Propagatora (Rozšiřovatele hranic) při svých dáckých taženích. Hadrianus preferoval Marta Conservatora (Ochránce) jako symbol obrany hranic.

V období vojenských císařů 3. století dosáhla Martova popularita vrcholu. Prakticky každý císař razil antoniniány s Martem a tituly jako Victor, Pacator (Usmiřovatel), Propugnator (Obránce) nebo Invictus (Nepřemožitelný). Gallienus zavedl speciální legionářské mince s Martem jako patronem jednotlivých legií. Aurelianus a Probus zobrazovali Marta předávajícího jim globus jako symbol světovlády.

Za tetrarchie byl Mars začleněn do oficiální propagandy jako ochránce augustů a caesarů. Maxentius se prohlásil za nového Romula a razil mince s Martem jako Conservator Urbis (Ochránce Města). Constantinus ještě používal Martovu symboliku souběžně s křesťanskými motivy. Poslední mince s Martem byly raženy za Juliana Apostaty, který se pokusil obnovit pohanské kulty.

Vojenská symbolika a atributy

Mars je na mincích zobrazován jako silný vousatý muž ve vojenské výstroji nebo jako mladý bezvousý bojovník. Na hlavě nosí korinthskou nebo attickou přilbu s vysokým chocholem, někdy zdobenou gryfy. Jeho tělo chrání lorica musculata (svalová kyrys) nebo lorica squamata (šupinová zbroj). Přes ramena má přehozený vojenský plášť (paludamentum).

Základními atributy Marta jsou kopí a štít. Kopí drží vztyčené nebo opřené o rameno, připravený k boji. Štít může být oválný (scutum) nebo kulatý (clipeus), často zdobený hlavou Medúzy nebo orlem. Někdy drží parazonium, krátký meč důstojníků. Na některých mincích nese trofej (tropaeum) sestavenou z ukořistěných nepřátelských zbraní.

Mars Ultor drží legendární římské standarty ztracené v bitvě u Karrh a získané zpět od Parthů diplomatickou cestou Augusta. Mars Gradivus je zobrazen kráčející s kopím napřaženým k útoku. Mars Pacifer nebo Pacator drží olivovou ratolest, symbolizující mír dosažený vítězstvím. Mars Victor stojí s nohou na přilbě nebo na zajatém nepříteli.

Na reversech mincí často vidíme Marta ve scénách vojenského významu - předávajícího standartu legii, přijímajícího oběť před bitvou nebo korunujícího císaře vavřínem. Provinční ražby ukazují synkretické formy - v Galii s keltským Teutatesem, v Británii s Belatucadrem, v Thrákii s jezdcem-hrdinou. Některé mince zobrazují vlčici kojící Romula a Rema pod ochranou Marta.

Zajímavosti

• Měsíc březen (Martius) byl pojmenován po Martovi a původně byl prvním měsícem římského roku, kdy začínala válečná sezóna
• Posvátné kopí Marta uchované v Regii se podle pověry samo pohybovalo před důležitými událostmi
• Saliové, kněží Martovi, prováděli každý březen rituální tanec se štíty, které podle legendy spadly z nebe
• Campus Martius (Martovo pole) v Římě bylo místem vojenských cvičení a lidových shromáždění, kde se razily mince
• Antoniniány Gallienuse s nápisem MARTI PACIFERO jsou paradoxem - Mars jako nositel míru - odrážející zoufalou situaci říše
• Picus, posvátný datel Martův, byl znamením pro založení nových měst a objevuje se na některých koloniálních mincích