Mesiáš
Mesiáš (z hebrejského mašíach – pomazaný) je v židovství očekávaný budoucí král z rodu Davidova. Křesťané tento titul vztahují na Ježíše z Nazareta a jeho řecký překlad christos dal vzniknout slovu Kristus. Přeneseně se mesiášem označuje očekávaný zachránce.
| Původ slova | hebrejské mašíach – pomazaný |
|---|---|
| Řecký překlad | christos, odtud Kristus |
| V židovství | očekávaný budoucí král z rodu Davidova |
| V křesťanství | titul Ježíše z Nazareta |
| V islámu | al-Masíh, přízvisko Ježíše (Ísá) |
Historie
Pojem mesiáš vychází z hebrejského slova mašíach („pomazaný“), odvozeného od slovesa „potírat olejem, pomazat“. V hebrejské Bibli se pomazáním olejem zasvěcovali králové, kněží a proroci i chrámový oltář a nádoby. Pomazaným tu není nadpřirozená bytost, ale člověk pověřený úřadem; bible takto označuje dokonce perského krále Kýra II. Velikého.
Postupně se slovo začalo vztahovat na budoucího krále z Davidova rodu, který bude vládnout židovskému národu v mesiášském věku. Judaismus ho nepovažuje za Boha ani za božího Syna. Středověký učenec Maimonides zařadil víru v příchod mesiáše mezi třináct článků víry. Mesiášská očekávání ovlivnila i dějiny: rabi Akiva považoval za mesiáše Šimona bar Kochbu, vůdce povstání proti Římu v letech 132–135, jehož povstalci razili vlastní mince přeražené přes římské denáry a tetradrachmy s hebrejskými nápisy „Šimon“ a „Za svobodu Jeruzaléma“. V 17. století se za mesiáše prohlásil Šabtaj Cvi, který později přestoupil k islámu.
V křesťanství získal termín zásadně nový význam. Ježíš z Nazareta byl vyznán jako očekávaný Mesiáš; řecký překlad Septuaginty zní christos – odtud titul Kristus. Křesťané věří, že se v Ježíšově životě, smrti a vzkříšení naplnila mesiášská proroctví Starého zákona, a očekávají jeho druhý příchod. Zatímco v židovství zůstává mesiáš očekávanou budoucí postavou, v křesťanství je Mesiáš chápán jako již přišlý a zároveň očekávaný.
V islámu nazývá Korán Ježíše (Ísá) al-Masíh, tedy Mesiáš. Je pro muslimy prorokem poslaným k synům Izraele, nikoli Bohem.
Užití pojmu
Řecký přepis Messias se v Novém zákoně objevuje dvakrát, v Janově evangeliu. V moderní řeči se slovo „mesiáš“ používá přeneseně – pro charismatického vůdce, od něhož se očekává, že zachrání situaci.
