Mezopotámie

Mezopotámie je historická oblast mezi řekami Eufrat a Tigris na území dnešního Iráku, považovaná za kolébku civilizace. Zde vznikly první městské státy, písmo a vyspělé kultury Sumerů, Babyloňanů a Asyřanů. Pro numismatiku je Mezopotámie klíčová jako místo, kde se poprvé objevily standardizované platební prostředky ve formě stříbrných prutů a kde vznikly nejstarší písemné záznamy o obchodních transakcích.

Historie

Mezopotámie, název odvozený z řeckého výrazu znamenajícího zemi mezi řekami, byla osídlena již v neolitu kolem roku 10000 před naším letopočtem. První zemědělské osady vznikaly v úrodných údolích řek, které pravidelné záplavy zásobovaly živinami. Kolem roku 3500 před naším letopočtem se v jižní Mezopotámii objevila sumerská civilizace, která vytvořila první městské státy jako Uruk, Ur a Eridu. Sumerové vynalezli klínové písmo, nejstarší známý systém psaní, a položili základy matematiky, astronomie a práva.

Po Sumerech následovala akkadská říše vedená Sargonem Velikým kolem roku 2350 před naším letopočtem, která sjednotila Mezopotámii pod jednou vládou. V období starobabylonské říše kolem roku 1750 před naším letopočtem vytvořil král Chammurapi slavný zákoník, jeden z nejstarších právních kodexů. Babylonská říše dosáhla vrcholu moci za Nabukadnesara II. v 6. století před naším letopočtem, kdy byl postaven Visutý sad semiramidín, jeden ze sedmi divů starověkého světa.

Severní Mezopotámii ovládla od 14. století před naším letopočtem asyrská říše se středisky v Aššuru a Ninive. Asyřané vytvořili první organizovanou vojenskou velmoc s železnými zbraněmi a obléhacími stroji. Jejich říše se rozprostírala od Egypta po Persii. Po pádu Ninive v roce 612 před naším letopočtem převzala moc novobabylonská říše. Mezopotámie postupně přešla pod nadvládu Peršanů, Alexandr Makedonského a jeho nástupců Seleukovců.

V mezopotámských městech vznikl první bankovní systém již ve 3. tisíciletí před naším letopočtem. Chrámy a paláce fungovaly jako finanční instituce, poskytovaly půjčky a uchovávaly vklady. Obchodníci používali standardizované stříbrné pruty zvané šekel o váze přibližně 8,3 gramu. Tyto pruty byly označeny razidly pro zaručení kvality a váhy. Později se objevily první ražené mince v západní Anatolii pod vlivem mezopotámských obchodních tradic.

Platidla a obchod v Mezopotámii

Mezopotámský hospodářský systém byl založen na naturální směně a váhových platidlech. Základní jednotkou byl šekel stříbra, který se dělil na 60 zrn ječmene. Větší jednotkou byla mina obsahující 60 šekelů a talent o váze 60 min. Kromě stříbra se jako platidlo používal ječmen, datle a sezamový olej. Obchodní transakce byly zaznamenávány na hliněných tabulkách, které představují nejstarší účetní doklady.

Mezopotámští obchodníci vytvořili složitý systém obchodních cest spojujících Středomoří s Indií. Karavany přepravovaly luxusní zboží jako kadidlo, myrhu, vzácné kameny a kovy. Pro financování dálkového obchodu vznikly první obchodní společnosti a úvěrové nástroje. Mezopotámské chrámy vydávaly potvrzení o vkladech, která fungovala jako první forma papírových peněz. Tento systém ovlivnil pozdější vývoj mincovnictví v celém starověkém světě.

Zajímavosti

• Mezopotámci vynalezli kolo, pluh a pivovarnický proces kolem roku 3500 před naším letopočtem
• Epos o Gilgamešovi z Mezopotámie je nejstarším známým literárním dílem na světě
• Babyloňané používali šedesátkovou soustavu, podle které dodnes měříme čas a úhly
• První známá mapa světa byla vytvořena v Babylonu kolem roku 600 před naším letopočtem
• Mezopotámské zikkuraty, stupňovité chrámy, inspirovaly biblický příběh o babylonské věži
• Nejstarší známý recept na pivo pochází ze sumerské hymny bohyni Ninkasi z roku 1800 před naším letopočtem