Mincovna Barcelona

Mincovna Barcelona razila mince pro barcelonská hrabata, aragonské krále i pozdější španělský stát. Její budova La Seca ve čtvrti Ribera je doložena roku 1441 a mince se v ní razily až do roku 1881. Nejznámější barcelonskou ražbou je stříbrný croat s velkým křížem, zavedený roku 1285.

Historie

Peníze se v Barceloně razily už ve starověku: na iberských mincích se objevuje jméno města v iberském písmu jako Baŕkeno, římská kolonie se pak jmenovala Barcino. Ve středověku byla Barcelona sídlem barcelonských hrabat, kteří postupně ovládli velkou část dnešního Katalánska. Roku 1137 se hrabství spojilo s Aragonským královstvím a Barcelona se stala jedním z hlavních měst Aragonské koruny.

Král Petr III. Aragonský zavedl roku 1285 stříbrný croat, který se razil v Barceloně a Perpignanu po další čtyři staletí. Královská mincovna je jako budova doložena roku 1441 na rohu ulic Mosques a Seca; koncem 15. a v 16. století se rozšiřovala. Poslední croaty vyrazila v letech 1705 a 1706 – nejprve na jméno Filipa V. Bourbonského, pak pro jeho soupeře ve válce o španělské dědictví, arcivévodu Karla, který se v Katalánsku nazýval Karlem III.

Po válce byla mincovna zavřena; na průčelí budovy je dodnes velký bourbonský znak. Za napoleonské okupace roku 1808 se v ní znovu razilo a vznikly tu první pesety. Roku 1856 sem přibyly parní mincovní lisy vyrobené barcelonskou strojírnou La Maquinista Terrestre y Marítima. Mincovna pracovala do roku 1881, pak se budova rozdělila na samostatné části. Od roku 2011 slouží jako divadelní prostor Espai La Seca.

Barcelonský croat

Croat dostal jméno podle velkého kříže na rubu; na líci nesl poprsí hraběte barcelonského, jímž byl zároveň aragonský král. Platil dvanáct denárů a razily se i jeho poloviny a čtvrtiny. Obsah stříbra se během staletí měnil, typ však zůstal až do počátku 18. století.