Mithras

Mithras byl tajemný bůh mystérijního kultu oblíbeného především mezi římskými vojáky, jehož zobrazení na mincích představovalo sluneční symboliku a vojenskou zdatnost. Jako božstvo světla, smlouvy a kosmického řádu se stal významným konkurentem raného křesťanství, což se projevilo v mincovní ikonografii zejména 3. a 4. století našeho letopočtu.

Historie

Mithras pocházel z íránského náboženského prostředí, kde byl uctíván jako Mithra, bůh smluv a slunečního světla. Do římského světa pronikl prostřednictvím vojáků a obchodníků z východu v 1. století našeho letopočtu. Jeho mystérijní kult se rychle rozšířil po celé říši, zejména mezi legionáři, celníky a státními úředníky. Na rozdíl od veřejných kultů byl mithrismus přísně tajný, zasvěcení procházeli sedmi stupni iniciace.

První zobrazení Mithry na oficiálních mincích se objevilo relativně pozdě, až ve 2. století našeho letopočtu na provinčních ražbách z Malé Asie a Sýrie. Císařské mincovnictví dlouho ignorovalo tento kult kvůli jeho mystérijní povaze. Průlom nastal za vlády Commoduse, který byl pravděpodobně zasvěcen do mithraistických mystérií a razil medailony s motivy slunečního božstva.

Významný rozvoj mithraistické ikonografie na mincích nastal za dynastie Severovců. Septimius Severus a zejména Caracalla razili antoniniány se slunečními božstvy, která někteří badatelé interpretují jako Mithru. Elagabalus, ačkoliv prosazoval syrského boha slunce, používal symboliku blízkou mithraistickým představám. Severus Alexander toleroval všechny kulty včetně mithraismu.

Vrchol mithraistické mincovní ikonografie nastal za vojenských císařů 3. století. Gordianus III., Philippus Arabs a zejména Aurelianus razili mince s Sol Invictus (Nepřemožitelné slunce), které mělo úzké vazby na Mithru. Aurelianus dokonce ustanovil Sol Invictus jako nejvyššího boha říše, což mnozí interpretují jako pokus o synkrezi mithraistických a solárních kultů.

Za tetrarchie podporovali Mithru zejména císaři Diocletianus a Galerius, kteří se prohlašovali za jeho chráněnce. Razili zlaté aureí a stříbrné argentey s motivy tauroctonie (zabíjení býka) a sluneční symbolikou. Constantinus před přijetím křesťanství razil mince s Sol Invictus, které nesou mithraistické prvky. Jeho slavný sen před bitvou u Milvijského mostu někteří interpretují jako mithraistickou vizi.

Po vítězství křesťanství Mithras rychle mizel z oficiální ikonografie. Julianus Apostata se pokusil obnovit pohanské kulty včetně mithraismu a razil mince se sluneční symbolikou. Poslední mithraistické motivy na mincích nacházíme za uzurpátora Eugenia v letech 392-394, který se opíral o pohanskou aristokracii. Poté mithraismus definitivně zanikl pod tlakem křesťanství.

Mystérijní symbolika a sluneční atributy

Mithras je na mincích zobrazován jako mladý bezvousý muž v orientálním oděvu - krátké tunice a kalhotách. Na hlavě nosí charakteristickou frygijskou čapku, vysokou špičatou pokrývku hlavy symbolizující jeho východní původ. Jeho mladistvý vzhled zdůrazňuje věčnou vitalitu slunečního božstva. Často je obklopen paprsky nebo svatozáří naznačující jeho sluneční povahu.

Nejdůležitější scénou je tauroctonie, zabíjení posvátného býka. Mithras klečí na býkovi a bodá ho dýkou do krku, zatímco se ohlíží k slunci nebo měsíci. Z býkovy krve vyrůstá obilí a réva, symbolizující plodnost a oběť pro blaho světa. Scénu doprovázejí zvířata - pes, had, štír a havran, představující konstelace a kosmické síly.

Na některých mincích drží Mithras pochodeň nebo dvě pochodně, symbol světla přemáhajícího tmu. Často je doprovázen dvěma postavami - Cautes s pochodní nahoru (východ slunce) a Cautopates s pochodní dolů (západ slunce). Tyto postavy představují denní a roční cyklus. Mithras také může držet globus, symbol jeho vlády nad kosmem.

Specifické typy zahrnují Mithru vycházejícího ze skály (petrogenesis), symbol jeho zrození. Mithras a Sol (slunce) si podávají ruce nad oltářem, což představuje kosmickou smlouvu. Na některých mincích je zobrazena mithraistická jeskyně (mithraeum) s klenbou posetou hvězdami. Provinční ražby ukazují synkretické formy - Mithras-Helios, Mithras-Mercurius nebo Mithras-Sarapis.

Zajímavosti

• Mithraea, podzemní svatyně Mithry, byla nalezena pod mnoha vojenskými tábory, kde se razily legionářské mince
• Zasvěcenci do mithraistických mystérií nosili prsteny a amulety s miniaturními mincemi zobrazujícími tauroctonii
• 25. prosince, svátek narození Mithry, byl později převzat křesťanstvím jako datum narození Ježíše
• Císař Commodus byl podle některých pramenů zasvěcen do nejvyššího stupně mithraistických mystérií
• V mithreu v Ostii byla nalezena pokladnice plná mincí se slunečními božstvy, pravděpodobně obětní dar
• Nápis "Soli Invicto Mithrae" na některých soukromých ražbách dokazuje ztotožnění Mithry s nepřemožitelným sluncem