Monopol

Monopol je výlučné právo na výrobu, prodej nebo poskytování určitého zboží či služby, které historicky patřilo k nejdůležitějším zdrojům panovnických a státních příjmů. Od starověkých solných monopolů přes středověká mincovní regália až po moderní státní podniky představují monopoly klíčový nástroj ekonomické kontroly a financování státu.

Historie

Monopol jako ekonomický nástroj využívaly již starověké civilizace k zajištění příjmů státní pokladny. V starověkém Egyptě měli faraonové monopol na těžbu zlata, papyrus a obchod se zrním. Čínská dynastie Han (206 př. n. l. - 220 n. l.) zavedla státní monopoly na sůl a železo, které přinášely polovinu státních příjmů - 30 milionů mincí ročně. Římská republika pronajímala monopoly publicánům (výběrčím daní) - monopol na těžbu španělského stříbra vynesl 20 milionů sestercií ročně. Byzantská říše kontrolovala výrobu hedvábí a purpuru - porušení monopolu se trestalo smrtí. Arabský chalífát měl monopol na ražbu mincí, což zajišťovalo jednotnou měnu od Španělska po Indii.

Středověká Evropa vytvořila systém královských regálií - výlučných panovnických práv. Mincovní regál dával panovníkovi monopol na ražbu mincí s ziskem 5-10 procent z ražebného. Horní regál znamenal monopol na těžbu drahých kovů - český král pobíral urburu (desetinu) z kutnohorského stříbra v hodnotě 100 000 kop grošů ročně. Solný regál kontroloval obchod se solí - francouzský gabelle vynesl 2 miliony livrů ročně. Mlýnské regály nutily poddané mlít v panských mlýnech za poplatek. Karel IV. udělil českým městům monopol na vaření piva v míli od hradeb - právo míle přinášelo Praze 50 000 kop grošů ročně.

Zámořské objevy 16. století vytvořily koloniální monopoly. Španělská Casa de Contratación monopolizovala obchod s Amerikou - všechny lodě musely plout přes Sevillu, koruna brala 20 procent (quinto real) ze všeho zlata a stříbra. Portugalský monopol na koření přes Casa da Índia přinášel 1 milion cruzados ročně při zisku 300 procent. Nizozemská Východoindická společnost získala monopol na obchod s Asií, Západoindická na obchod s Amerikou a Afrikou. Anglické monopolní charty udělovali Tudorovci a Stuartovci - monopol na hraní karet, výrobu mýdla, obchod s alanem. Alžběta I. prodala 50 monopolů za 100 000 liber.

V habsburské monarchii byly monopoly klíčovým zdrojem příjmů. Tabákový monopol zavedený 1670 vynášel 2 miliony zlatých ročně. Solný monopol kontroloval doly v Solnohradsku a Haliči s příjmem 5 milionů zlatých. Poštovní monopol rodiny Thurn-Taxis přinášel 500 000 zlatých ročně. Marie Terezie zavedla lotní monopol 1751 s výnosem 1 milion zlatých. Josef II. monopolizoval výrobu střelného prachu a lihovin. V Čechách fungovaly krajské pivní monopoly - šlechtic určoval, čí pivo se smí v kraji čepovat. Pražská židovská obec měla monopol na výkup kradených věcí za roční poplatek 12 000 zlatých.

Průmyslová revoluce 19. století přinesla nové formy monopolů. Železniční společnosti získávaly koncese na monopolní provoz tratí na 50-90 let. Plynárny a vodárny měly místní monopoly. Telegrafní a později telefonní síť byly státní monopoly. Tabákové režie v Rakousko-Uhersku zaměstnávaly 50 000 lidí s obratem 200 milionů korun ročně. Německý říšský poštovní monopol měl příjmy 500 milionů marek. Ruský vodkový monopol zavedený 1894 přinášel třetinu státních příjmů - 900 milionů rublů ročně. Francouzský zápalkov ý monopol vytvořený 1872 vydělával 40 milionů franků.

20. století vidělo vzestup a pád státních monopolů. Sovětský svaz zmonopolizoval celou ekonomiku - Gosplan řídil výrobu, Vněštorg zahranič ní obchod. Nacistické Německo vytvořilo branné monopoly - Hermann Göring Werke kontrolovaly zbrojní výrobu. Po druhé světové válce západní Evropa znárodňovala klíčová odvětví - British Coal, Électricité de France, Volkswagen. V Československu měl státní monopol na 98 procent ekonomiky. Privatizace od 80. let rozbila většinu monopolů - British Telecom 1984, Deutsche Bundespost 1995. Přesto zůstávají přirozené monopoly - železniční infrastruktura, elektrické sítě, vodovody. Digitální monopoly 21. století - Google v hledání, Facebook v sociálních sítích, Amazon v e-commerce - vytvářejí nové výzvy pro regulaci.

Ekonomické aspekty a regulace monopolů

Monopoly vznikají různými cestami - udělením výsady panovníkem (historické monopoly), přirozeně vysokými vstupními náklady (přirozené monopoly), ovládnutím trhu (tržní monopoly), nebo státním vlastnictvím (státní monopoly). Monopolní renta - rozdíl mezi monopolní a konkurenční cenou - může dosáhnout 50-200 procent. Mrtvá váha monopolu - ztráta společenského blahobytu - činí 5-15 procent obratu. Monopoly mohou být efektivní při vysokých fixních nákladech, ale vedou k vyšším cenám, nižší kvalitě a omezené inovaci.

Regulace monopolů se vyvíjela od středověkých cechů přes merkantilistické monopolní společnosti k moderní antimonopolní legislativě. Shermanův antimonopolní zákon USA 1890, německý kartelový zákon 1923, evropské soutěžní právo od 1957. Přirozené monopoly se regulují stanovením cen, oddělením infrastruktury od služeb, nebo veřejným vlastnictvím. Státní monopoly na alkohol a tabák přetrvávají z fiskálních a zdravotních důvodů - skandinávské Systembolaget, kanadské LCBO. Čínské státní monopoly kontrolují klíčová odvětví - energetiku, telekomunikace, dopravu. Diskuse o regulaci digitálních monopolů vede k návrhům na rozdělení technologických gigantů nebo zavedení digitální daně.

Zajímavosti

• Benátský monopol na sůl v 15. století byl tak výnosný, že financoval válku s Tureckem - kilogram soli stál jako denní mzda
• Tulipánová horečka 1637 v Nizozemsku vznikla pokusem o monopolizaci vzácných odrůd - cibulka stála jako dům
• Československý státní monopol na zápalky Solosrn vyráběl 40 miliard zápalek ročně - 3000 na obyvatele
• De Beers kontrolovala 90 procent světového trhu s diamanty po celé 20. století udržováním umělé vzácnosti