Nacismus

Nacismus byl totalitní ideologie nacistického Německa v letech 1933 až 1945, která zneužila měnový systém k financování války a vyhlazování, používala nucené práce a konfiskace k ražbě mincí. Nacistické mince s hákovým křížem a říšskou orlicí symbolizovaly zotročení ekonomiky ideologií, zatímco koncentrační tábory razily vlastní platidla pro vězně.

Historie

Nacismus jako ekonomický systém začal transformovat německé hospodářství po převzetí moci Adolfem Hitlerem 30. ledna 1933. NSDAP zdědila zemi s 6 miliony nezaměstnaných a ekonomiku devastovanou Velkou hospodářskou krizí. Říšský ministr hospodářství Hjalmar Schacht zavedl systém Mefo směnek - skrytého financování zbrojení přes fiktivní společnost Metallurgische Forschungsgesellschaft. Do roku 1938 bylo vydáno 12 miliard říšských marek těchto směnek, které fungovaly jako paralelní měna pro zbrojní průmysl. Oficiální měnová politika zachovávala zdání stability - říšská marka zůstala formálně krytá zlatem, ale export kapitálu byl zakázán a devizové transakce přísně kontrolovány.

Říšská mincovna adaptovala výrobu pro nacistickou propagandu postupně. První nacistické mince vyšly 21. března 1933 ke Dni postupimské garnizóny - 5 říšských marek s kostelem a datem "21. März 1933". Hákový kříž se poprvé objevil na 1 marce 1936, říšská orlice držící svastiku na všech mincích od 1938. Stříbrné 2 a 5 marek s Hindenburgem se razily do 1939, kdy bylo stříbro staženo pro válečné účely. Niklové a zinkové náhražky symbolizovaly válečnou ekonomiku. Mincovny v Berlíně, Mnichově, Stuttgartu, Hamburgu, Vídni (po anšlusu 1938) a Karlsruhe produkovaly miliardy mincí s nacistickou symbolikou.

Arizace židovského majetku poskytla nacistům obrovské zdroje pro financování režimu. Norimberské zákony 1935 vyloučily Židy z ekonomického života, následovala systematická konfiskace. Celkem bylo ukradeno židovské jmění v hodnotě 12 miliard říšských marek - zlato, umělecká díla, nemovitosti, podniky. Po Křišťálové noci 1938 museli němečtí Židé zaplatit "kontribuci" 1 miliardu marek. Hermann Göring jako šéf čtyřletého plánu koordinoval vydrancování okupovaných území. Z Československa nacisté ukradli 50 tun zlata, z Polska 100 tun, z Francie 600 tun. Centrální banky okupovaných zemí musely převést zlaté rezervy Říšské bance.

Koncentrační tábory vytvořily paralelní ekonomiku založenou na otrocké práci a vlastních platidlech. Auschwitz razil vlastní "prémiové poukázky" pro vězně - 50 feniků, 1, 2, 5 marek vytištěné na nekvalitním papíře. Terezín měl "ghetto koruny" s Mojžíšem držícím desky - cynická propaganda pro Červený kříž. Buchenwald používal kovové žetony, Oranienburg látkové peníze. Tyto lagerové peníze měly zabránit únikům - běžné marky by vězňům umožnily koupit si cestu na svobodu. SS profitovala z nuceného práaboru - firmy platily 6 marek denně za vězně, náklady byly 30 feniků.

Válečná ekonomika 1939-1945 fungovala na principu totálního vydrancování Evropy. Nacisté zavedli clearingový systém, kde okupované země musely vyvážet do Německa bez reálné platby - pouze zápis na clearingové konto. Dluh Německa dosáhl 42 miliard marek, nikdy nebyl splacen. Okupační marky tištěné pro každé území - protektorátní koruna, generálgouvernementský zlotý, ukrajinský karbovanec - umožňovaly systematické vykrádání. Padělání spojeneckých měn bylo součástí válečného úsilí - operace Bernhard vyrobila 132 milionů falešných liber v koncentračním táboře Sachsenhausen.

Kolaps nacistického měnového systému začal v roce 1944, kdy spojenecké bombardování zničilo 60% průmyslové kapacity. Říšská marka ztratila veškerou hodnotu - na černém trhu se obchodovalo v cigaretách, kávě, nylonkách. V květnu 1945 oběživo dosáhlo 70 miliard marek, desetinásobek předválečného stavu. Měnová reforma 1948 vyměnila 10 starých marek za 1 novou německou marku, fakticky anulovala 90% hotovosti. Nacistické mince byly staženy a přetaveny, držení se trestalo. Odškodnění obětí holokaustu dosáhlo 100 miliard marek do roku 2000, zlomek ukradených hodnot. Nacistické peníze zůstávají varováním před zneužitím měnového systému totalitní ideologií.

Nacistická měnová politika a financování války

Nacisté vytvořili autarkní ekonomický systém kombinující plánované hospodářství s korporativismem. Schachtův Nový plán 1934 zavedl bilaterální clearingové dohody eliminující potřebu deviz. Výměnný obchod - německé stroje za rumunskou ropu, brazilskou kávu - obcházel mezinárodní měnový systém. Pracovní poukázky (Arbeitsbeschaffungswechsel) financovaly veřejné práce - autostrady, kasárna. Říšská pracovní služba mobilizovala 350 000 lidí ročně za stravu a 25 feniků denně. KdF (Kraft durch Freude) spoření na volkswagen bylo podvodem - 336 000 střadatelů zaplatilo 280 milionů marek, auta nikdy nedostali.

Válečné financování spolykalo 70% HDP - 700 miliard marek za 6 let války. Daně vzrostly o 200%, nucené půjčky (železné spoření) vybraly 13 miliard. Tisk peněz způsobil skrytou inflaci - oficiální ceny zmrazeny, černý trh explodoval. Reichskreditkassenscheine - vojenské peníze pro Wehrmacht - zaplavily Evropu 3 miliardami marek. Loupež uměleckých děl přinesla miliardy - Göring ukradl 2000 obrazů, Hitler 5000 pro plánované muzeum v Linci. SS ekonomické impérium s 40 podniky a 500 000 otroky generovalo 30 milionů marek zisku ročně. Nacistická ekonomika dokázala, že totalitní systém může krátkodobě mobilizovat zdroje, ale dlouhodobě vede ke kolapsu a zločinům proti lidskosti.

Zajímavosti

• Nacisté plánovali po vítězství zavést "Europäische Reichsmark" jako jednotnou měnu ovládané Evropy se směnným kurzem 1:20 vůči ruskému rublíku
• Hitler nikdy nepoužíval peníze - všechny výdaje platil jeho adjutant, tantiémy z Mein Kampf (1,2 milionu výtisků ročně) šly na tajné konto
• V bunkru v Merkers našli Američané v roce 1945 nacistický poklad - 100 tun zlata, 1 miliardu marek, Rembrandtovy obrazy
• Poslední nacistická mince byla ražena 23. dubna 1945 v obležené Berlíně - 10 feniků se svastikou, existuje pouze 5 kusů